Nečekané Vánoce|| Loki ff

24.12. Vánoce, svátky pohody, rodiny a přátel

Ráno jsem vstala ve své posteli vedle Lokiho. Poslední den kdy s ním jsem. Smutně jsem si ho prohlédla. Se zavřenýma očima jsem vydechla a zase se nadechla. Položila jsem mu ruku na paži, se kterou jsem začala jemně třást.
,,Vstáváme ospalče," šeptala jsem tiše.
,,Až za chvíli," napomenul mě ospale.
Usmála jsem se nad tím. Ve tváři měl malý úsměv a ležel.
,,Půjdeme k Amandě," informovala jsem ho a vstala.

Udělala jsem si kafe i s ním jsem mířila do koupelny. Obličej jsem si opláchla vodou a profackovala se pro lepší probuzení. Lokla jsem si kafe, převlékla se do něčeho použitelnějšího. Na hlavě jsem si udělala drdol a mířila jsem zase pryč z koupelny do kuchyně, kde jsem pila kafe. Kafe mě alespoň trochu nabudilo.

Loki vešel do mísnosti už připraven v ne-pyžamu. Překvapeně jsem si ho prohlédla.
,,Takhle rychle jsi se stihl vymódit, když jdeš za Amandou? Nestačim se divit," okomentovala jsem.

***

,,Jen si říkám, jestli bych na vás dva neměla žárlit," prohlédla jsem si podezřívavě Amandu s Lokim.
,,Neblázni, na Vánoce tady bude přece i Max," zasmála se Amanda.

,,Já myslela, že slavíme u mě," namítla jsem.
,,Je pravda, že nemám zrovna největší stromek," zamyslela se, při pohledu na svůj stromek.
Podívala jsem se na její pidi stromek.
,,To ne no," zasmála jsem se.
,,Tak jo," uznala.

,,Co přesně ,,Tak jo"?" zeptala jsem se.
,,Slavíme u tebe," vzdala to.
,,Jo," zaradovala jsem se.
,,Užij si uklízení," zasmála se.
Zakroutila jsem hlavou. Jak přející kamarádku mám, to je neuvěřitelné. Zacítila jsem vůni perníčků linoucí se z trouby.
,,Nejlepší vůně ze dnu Vánoc," rozplývala jsem se.
,,Vůně, čeho přesně?" zeptal se Loki.
,,Perníčků," usmála jsem se.

Amanda zrovna vytáhla z trouby první várku. I přesto, že byly horké, tak jsem si jeden vzala a začala ho foukat.
,,Au, au, au," skučela jsem, protože mě to v ruce pálilo.
Dofoukala jsem to a rychle si to dala do pusy.
,,Fuu," foukala jsem.

,,Jsi jako malá," zasmála se.
,,Já vim," zazubila jsem se hrdě.
,,To má být něco speciálního?" zeptal se.
,,Neurážej Amandiny perníčky," upozornila jsem ho.
,,Jo," výhružně se na něj koukla Amanda.
,,Jo, už mlčim," zvedl ruce se smíchem v obraném gestu.

*****

Nastal pomalu čas večeře. Celý den jsme strávili u Amandy. Jako rodina, smáli jsme se, prokecali snad všechna možná témata a ukázali si o čem Vánoce jsou- o pohodě, rodině a přátelích. To bylo to, co jsem Lokimu chtěla ukázat, že Vánoce nejsou tak stupidní jak se může zdát. Byla jsem už v slavnostnějším oblečení a už jen smažila zbytek řízků.

Amanda už seděla u stolu i s Maxem a Lokim a povídali si spolu. Poslední řízek jsem dala na talíř. Dala jsem všem talíře a usadila se vedle Lokiho.
,,Tak dobré chutnání," popřála jsem jim s úsměvem.
,,Dobhé," zahuhlal už s plnou pusou Max.
,,Nenažranče," zasmála jsem se a taky si dala řízek společně se salátem.
,,Máme to výborný Em," pochválila nás Amanda.

,,Phesně," souhlasila jsem.
Ona měla co dělat aby při pohledu na mě nevybuchla smíchy.
Napila jsem se vína a vytáhla telefon. Alespoň jeden záznam z těchto Vánoc. Vyfotila jsem Amandu, která si dávala zrovna do pusy řízek. Taky Maxe, který mě však postřehl, takže se do foťáku s plnou pusou usmál. A Loki zrovna kousal jídlo.

Telefon jsem zase uklidila a jedla naše výborné jídlo. Max si ještě přidal na talíř dva řízky a salát.
,,Bude ti blbě," zasmála jsem se.
,,To je problém budoucího Maxe," odpověděl. Zasmála jsem se tomu.
,,Ne, že si ten budoucí Max bude stěžovat mně," varovala jsem ho.
,,Nee," řekl nevinně.