Nečekané Vánoce|| Loki ff

19.12. Polibek, nebo něco víc?

Ráno jsem vstala zase nalepená na Lokim. Nechtělo se mi vstávat z postele, tak jsem to udělala prostě- ležela jsem a pozorovala Lokiho ze spodu. Chvíli jsem ho v klidu pozorovala, jak v klidu oddechuje, i při tak prosté věci vypadal božsky.
,,Už zase mě pozoruješ, myslíš, že to k něčemu bude?" zeptal se.
Shlédl na mě.

,,Jo, k hodně věcem, každou chvílí mi totiž můžeš utýct," řekla jsem.
,,Zatím je ještě čas," pousmál se.
,,To nemůžeš vědět," namítla jsem.
,,Víš, možná tady je něco co mě tady drží," zamyslel se.
,,Samozřejmě, že já," zasmála jsem se.
,,A víš o tom, že jo?" zeptal se.
Já při tom pomyšlení trochu zčervenala a sklopila pohled.
,,Jsi roztomilá, když se stydíš," pousmál se.
,,Ty zase, když se usmíváš," usmála jsem se na něj.
,,Víš moc dobře, že já se jen tak stydět nebudu," řekl.
,,Vim," řekla jsem s úsměvem.
,,Ale máš nějaký plán, kterým tě naočkovala Amanda," zauvažoval.

,,Kdybych se měla řídit podle ní, patý den bychom se spolu vyspali," řekla jsem s upřímným smíchem.
,,Pokud se dobře pamatuju tak jsme pátý den spali už v jedné posteli," zapřemýšlel se.
Já se zamyslela a pak jsem si na to vzpomněla.

,,Ježiš ajo," zasmála jsem.
On se zasmál se mnou. Po chvíli jsme se smát přestali a pouze na sebe koukali.
,,Kolik dnů zbývá do Vánoc?" zeptal se s doznívajícím úsměvem.
,,I s dneškem šest dní," pousmála jsem se.
,,Minimálně šest dní zde ještě budu," řekl s jistotou.

,,Ty si si tím nějak jistej," nechápala jsem. ,,Třeba tě do tý doby vyhodím tak, jak mi radí brácha," provokovala jsem.
,,To by jsi mi přece neudělala," zatvářil se smutně.
Vypadal jako opuštěné štěně, akorát tak sto krát roztomilejší.
,,Neudělala," souhlasila jsem s ním. ,,Ale nezaplatil jsi nájem," namítla jsem.
,,A jak ho můžu splatit?" zajímal se provokativně.
,,No," zamyslela jsem se. ,,To nebude tak jednoduchý," vysvětlila jsem.
,,Já bych věděl o variantě, která by to splatila," usmál se provokativně.
Pomalu se ke mně přibližoval.

Já poslechla mé silně bušící srdce a udělala to samé. Jako by nás, ale něco probralo z transu. Klep, klep, klep. Že já tam nedala takovou tu ceduli nerušit. Vešla uklízečka s takovým tím vozíkem, kde měla věci na uklízení. Koukala na nás a jen čekala až se zvedneme aby mohla uklízet.
,,No we don't need, eh, clean our room," zablekotala jsem ani nevím jestli dobře.
Zamumlala otrávenou odpověď, kterou jsem bohužel nerozuměla a odešla.
,,Kde jsme to skončili?" zeptal se Loki.
,,U toho jak nás vyrušila pokojská," zauvažovala jsem.
,,A před tím?" zeptal se znovu.
,,Už se nepamatuju," provokativně jsem se začala zvedat.

,,Ale já jo," stáhl mě na postel a zalehl.
,,A kde jsme teda skončili?" zeptala jsem se s náznakem provokace.
,,Přesně tady," řekl těsně před tím, než mě políbil.
,,Musíme začít balit," smála jsem se mezi polibkem.
,,To počká," zašeptal a pokračoval v líbání.
Podlehla jsem mu, nemohla jsem nic namítat, prostě nemohla.

****

Vyspali jsme se spolu. Amanda by na mě byla hrdá, ale já se začala náhle stydět. Já- panebože co jsem to provedla. Bože, bože, bože, bože. Panebože. Zvonil mi telefon, na kterém byl nápis Amanda. Sedla jsem si a zvedla to.
,,Ahoj," pozdravila jsem při hledání oblečení.
,,No konečně, volám ti tak po pátý, za chvíli byste už měli padat, protože byste měli odjíždět autobusem," upozornila mě.
,,Jo," uvědomila jsem si to, ale snažila se to nedát znát.
,,Takže vemte kufr a běžte," snažila se mě i na dálku popohnat.

,,Jo, jasně," oblíkla jsem si triko.
,,Co se děje?" zeptala se.
,,Co by- Co by se mělo dít?" zakoktala jsem se.
,,Co mi tajíš? Neříkej, že nemáš sbaleno!" divila se.
,,M-Mám," snažila jsem se lhát.
,,Lhaní není tvá silná stránka," připomněla mi.

,,Nemám no," přiznala jsem. Začala jsem si oblíkat džíny, telefon jsem držela ramenem a hopkala abych se do džín dostala.
,,Ty? Paní Zodpovědná nemá sbaleno?" divila se.
,,Jo, já nemám sbaleno," řekla jsem otráveně.
,,Co jsi dělala? Snad ne spala?" nechápala.
Já mlčela, nenapadala mě žádná lež, Amanda ví, že já bych nespala tak dlouho.
,,Že by něco s Lokískem?" vyzvídala a určitě se usmála od ucha k uchu.

Zrudla jsem, zaručeně jsem zrudla. Šla jsem do koupelny, aby mě Loki neslyšel.
,,Ne," zalhala jsem.
,,Co si s ním udělala?" zeptala se, protože mi jak vidno nevěřila.
,,Já-" začala jsem koktat. ,,Spala jsem s ním," vypadlo ze mě.
Slyšela jsem překvapený výdech.
,,Ó. Můj. Bože. Tak jste se k tomu konečně dostali!" podporovala mě.
,,Já s tim nejsem moc v pohodě," zněla jsen zoufale.
,,Jaký to bylo?" zeptala se.
Tím mě zarazila. Nad tím jsem neuvažovala v té mé panice. Najednou se mi vrátily pocity.

,,Nepředstavitelný," řekla jsem a úsměv se mi rozšířil.
,,A jakej byl on?" zeptala se.
,,Úžasně božskej," rozplývala jsem se.
,,Tak se tím nestresuj, užila sis, užila, on zmizí a nikdo se to nedozví," uklidňovala mě.
,,Jo," souhlasila jsem.
,,Ale za asi půl hodiny vám jede bus na letiště a asi nechcete přespávat u Eiffelovky, takže makej a bal," poučila mě.
,,A jo, do háje. Tak ahoj," rozloučila jsem se v rychlosti.

,,Měj se divoško," rozloučila se a radši to ihned položila.
Amando, těš se až se vrátím do Česka, protože tě tam zabiju. Tak se jde balit a hurá směr Česká republika!

Ahojdá, nová kapitola je na světě a to rovnou taková!🙈 Hehe, tak snad se líbila a zase někdy na čtenou! Papa😂❤️
✈️Kájulínek✈️