Nečekané Vánoce|| Loki ff

12.12. Kino

Odpoledne dalšího dne jsem jenom brouzdala na netu, při čemž jsem seděla na barové židli, když tu najednou..
,,Už vim co dneska podniknem!" zvolala jsem radostně.

Problém byl, že tu nebyl nikdo, kdo by můj návrh vyslechnul. Loki spal na gauči. Spal už od včerejška, usnul asi ve dvě ráno. Vlastně usnul až dneska, ale to je jedno. Co jsme tady tak dlouho dělali? No já nic, ale Loki se strašně zadíval do dlouhého filmu. Já ani nevim jak se jmenoval, usnula jsem brzo. Jakmile jsem se probrala byla temná noc a gauč byl rozložen.

Loki se nechtěl stěhovat a chtěl film dokoukat. Spali jsme na gauči oba a na můj vkus možná až moc blízko u sebe. Teda.. mně by to nevadilo. Teď byl Loki rozvalený po celém gauči, vlasy měl přes tvář, ale i tak se mu na tváři rýsoval mírný úsměv. Ráda bych četla myšlenky, abych věděla o čem se mu zdá. Stále jsem ho tiše pozorovala a ani si neuvědomila, že mi cvakla voda. Zajímal mě jen ten bůh s tím krásným úsměvem, bílým trikem a černými teplákami, vedle kterého jsem spala. Loki se otočil na bok zády ke mně, to mi znemožnilo ho pozorovat, tak jsem si tedy zalila kafe. Mezitím, co kafe chladlo jsem na telefonu zarezervovala lístky. V 17:30 v kině, zadní sedadla, za které se sice připlácí, ale jsou o dost pohodlnější. Uprostřed a jsou volný! Co víc si přát. Vypila jsem si kafe a ani si nevšimla, že můj bůžek vstal. Už se protahoval.

,,Dneska jdeme do kina," informovala jsem ho.
,,Je až zvláštní jak dokážeš každý den něco vymyslet,"
,,Vadí ti to?" zeptala jsem se.
,,Ne, ani ne," pokrčil rameny Loki.
Zasmála jsem se a najednou to ztichlo. Nebylo to trapný ticho, to ne, ale nikdo nechtěl zničit takový klid.
,,Jo a po obědě zabalíme Amandin dárek," dodala jsem.
,,Jak to chceš zabalit?" zeptal se.
,,To bych taky ráda věděla," zasmála jsem se.

****

Méďa byl po obědě položený na zemi. Oběd byl jen tak mimochodem kung pao s rýží alá Emma, položen na zemi a my dva na něj koukali. Byl hnědé barvy, měl dvě skleněná, rozkošná, velká očka. Také se usmíval, byl velký asi jako polovina Lokiho a seděl.
,,Já bych se s tím nepatatlala," navrhla jsem.
,,Tím myslíš co?" zeptal se.
Vzala jsem balící papír a jenom ho začala omotávat kolem medvěda.

,,Ustřihni izolepu," poučila jsem ho.
Ukázala jsem mu na při tom na izolepu na baru.
,,Čím?" zeptal se.
,,Nůžkama," ukázala jsem na nůžky co byly hned vedle. ,,Měl by sis pořídit brejle," informovala jsem ho při přidržování papíru.
Ustřihl izolepu a dal mi ji. Zalepila jsem to i dalšími třemi kousky, které mi Loki podal. Vzala jsem mašli.

,,Bup," nalepila jsem jí tam. ,,Nádhera," ohodnotila jsem to.
,,Mohlo to být lepší," okomentoval to Loki.
,,Tss, si myslíš," vysmála jsem se mu.

****

Hodiny hlásily 16:45 a já s Lokim jsme šli pomalu do kina. Už bylo po setmění, na cestu svítily lampy, ty byly taky ozdobeny. Lidé chodili, seděli, povídali si, nebo mlčeli, mrzli a mě bavilo je pozorovat. Konečně jsme vešli do tepla, do kina. Sundala jsem si čepici a šla rovnou pro vstupenky.
,,Dobrý den, mám tady mít rezervaci na jméno Emma Tribusová," řekla jsem té paní.

,,Sedadla vzadu," řekla.
,,Ano," souhlasila jsem.
,,Budete to platit zvlášť?" zajímala se.
,,Ne, ne, dohromady," řekla jsem.
,,Bude to tři sta dvacet korun," řekla.
Dala jsem tam přesně peníze a ona utrhla lístky. Dala nám je a já jeden dala Lokimu.
,,Ztratíš to a jsi mrtvej hoch," varovala jsem ho.

On si lístek prohlížel. Koukla jsem taky na lístek. Jumanji: Další level 3D, psalo se na lístku. Lístek jsem si dala zpátky do kapsy. Šla jsem do zalezlého kouta zde, kde většinou trénovali děti na svá vystoupení. Sundala jsem si batoh a vytáhla z něj Coca colu, které jsem se napila.
,,Chceš?" zeptala jsem se Lokiho.
,,Ne," odmítl.
Colu jsem vrátila zpět vedle popcornu.
,,Víš o tom, že tam je napsáno, že si tam nemůžeš brát potraviny, které jsi zde nezakoupila?" zeptal se.

,,Jo vim," potvrdila jsem.
,,A proč máš v batohu teda to pití s tim jídlem?" zeptal se.
,,Protože tady bych se na to nedoplatila," ujasnila jsem.
,,Takže porušuješ pravidla," zauvažoval.
,,Že to říkáš zrovna ty," vrátila jsem mu.
,,Ne to je dobře, protože aspoň nejsi svatá," řekl.

***

Vstupovali jsme do kina, paní nám odtrhla kousek lístku a dala brýle, na které Loki koukal jako na zjevení.
Vystoupali jsme schody až úplně nahoru. Podle čísel jsem hledala naše sedačky. Dvanáct! Konečně.
,,Tady," řekla jsem Lokimu.
Sedla jsem si, batoh si dala k nohám.
,,K čemu jsou ty brejle?" zeptal se.

,,Klidně koukej bez nich," pokrčila jsem rameny. ,,Ale myslím, že ti to moc vyhovovat nebude," zauvažovala jsem.
,,Jak to můžeš vědět?" zeptal se.
,,Jednej dle tvého uvážení," vzdala jsem to.
,,Taky, že budu," rozhodl.
,,Jako vždy," dodala jsem.

***

Loki si nakonec brýle nandal, asi ho nebavili takový rozdvojený osoby. Občas jsem si neopustila tiché wau, ale nebudu vám říkat co mě tam překvapilo, jelikož bych vám to spoilerovala. Nebylo to tak dobrý jako jednička, ale konec dostal zajímavý spád. Mně se líbí většina filmů a nejsem filmový kritik na to, abych to hodnotila, ale mně se to líbilo. Loki byl ze začátku filmu jako ti dědci, furt nechápal, že jsou ve hře, ale po tolika zopakováních ode mě, ale i od nich z filmu, to pochopil.

Běžely titulky, já si balila obal od popcornu a Coca colu. Loki už stál a čekal. Někdo chtěl projít, ale Loki si ho skrze pozorování mě nevšiml
,,S dovolením," řekl ten muž.
Loki nechápal a já to vyzvání nepostřehla. Vzhlédla jsem, při čemž jsem je zahlédla.
,,Pardon," omluvila jsem nás.
Nešla jsem stranou, ale šla rovnou pryč. Venku jsem Lokimu řekla: ,,S dovolením, bývá vyzvání k tomu abys uhnul."

,,To nemohli říct, mohli bychom projít?" zeptal se Loki nechápavě.
,,Co já vim," nevěděla jsem. ,,Asi nečekají, že to někdo nepochopí," pokrčila jsem rameny.
,,Na Asgardu by jsi byla za blbce ty," vrátil mi.
,,Jo, ale tady jsme na Zemi," vrátila jsme mu já.

Here is it! Přeju vám šťastný nový rok, hodně štěstíčka🍀, zdravíčka💊 a smíchu😂! Také doufám, že i další rok se vám budou líbit mé knížky❤️!
🎬Kajulínek🎬