Nečekané Vánoce|| Loki ff

18.12. Eiffelova věž

Ráno jsem se vzbudila s hlavou na Lokim, měl na mě položenou ruku a tím mě objímal, druhou rukou si podpíral hlavu. Pomalu jsem z něj slezla a vzala si telefon. Vyfotila jsem ho párkrát, když mi najednou zazvonil mobil. Začala hrát úvodní znělka Avengers, volala mi Amanda. Vzala jsem to a pozdravila ji šeptem: ,,Ahoj."

,,Ahoj, jak to jde?" zeptala se.
,,Počkej," zašeptala jsem.
Oblékla jsem si mikinu a šla na balkón.
,,Je to tam hezký? Jaký bylo spaní vedle tvého Lokíska? Jak vypadá hotel? Byli jste na snídani? Dělali vám z ručníků takový ty labutě? Půjdete-" nedořekla.

,,Dobrý, pomalu," uklidnila jsem ji.
,,Tak alespoň odpovídej," tlačila na mě.
,,Je to tady krásný, spaní s Lokim bylo super, hotel vypadá zatim dobře, na snídani jsme nebyli, ale půjdeme na oběd a jo labutě nám dělali," odpověděla jsem.
,,Spaní s Lokim?" zeptala se.
,,Přestaň to překrucovat," napomenula jsem ji.
,,Ale vždyť jsi řekla, že jsi s ním spala," namítla.

,,Ale ne jako takhle. Někdo mi jaksi zapomněl připomenout, že ten pokoj je jeden," vynadala jsem ji.
,,Dneska jděte na Eiffelovku," poradila mi.
,,Jasně hlavní rádce," zasmála jsem se.
,,No musim to zařizovat, když ty toho nejsi schopná," zasmála se taky.

,,Jako, že bych nebyla schopná jít s Lokim na Eiffelovku?" zněla jsem trochu uraženě.
,,No ty bys nešla," řekla upřímně.
,,No jo," došlo mi.
Ona se upřímně zasmála. Loki zrovna otevřel dveře od balkóna při čemž se na mě pousmál.
,,Já budu muset jít," řekla jsem Amandě a stále koukala na Lokiho.
,,Přišla tvá velká láska, že?" zkusila hádat.
,,Jojo papa," ani jsem nevnímala.
,,Mimoni, ahoj," rozloučila se.
Típla jsem to a telefon položila.
,,Co je dnes v plánu?" zeptal se Loki, který se opíral o zábradlí.

Pozoroval zasněženou Paříž.
,,Oběd a Eiffelovka," začala jsem se opírat taky.
,,Eiffe- co?" zeptal se.
,,Uvidíš co to je," pousmála jsem se.

****

Byli jsme u Eiffelovy věže a já si ji vyfotila. Následně jsem obrátila kameru, chtěla si vyfotit selfie.
,,Kuk," řekla jsem Lokimu.
Loki, který do teďka pozoroval věž se překvapeně otočil a koukl na můj telefon.
,,Úsměv," řekla jsem sama s úsměvem.
On se usmál a já to vyfotila.

,,Tohle bude na památku," usmála jsem se.
,,To bude i cesta nahoru, jdeme," popohnal mě Loki.
,,Tam bude taky fotka," informovala jsem ho.
,,Jdeme," řekl.
,,Jo, jdeme," souhlasila jsem.

***

Nahoře jsem pozorovala krásný výhled, ještě lepší, než z balkóna, stokrát lepší. S Lokim jsme stáli vedle sebe a okolo nás byly všude zamilované páry, říkala jsem si, jestli takhle taky vypadáme.
,,Líbí se ti výhled?" zeptala jsem se.
,,Za ten výhled ta cesta stála," usmál se.
Vytáhla jsem telefon a ten výhled vyfotila. Z toho by měla Amanda radost.
,,Pojď sem," řekla jsem Lokimu.

,,Proč?" zeptal se.
,,Pro Amandu fotku a taky na památku," usmála jsem se.
Loki si stoupl vedle mě a připravil se na fotku. Usmál se. Dala jsem mu pusu na tvář a vyfotila to.
,,Co to mělo-?" zeptal se.
,,To radši Amandě posílat nebudu," zasmála jsem se.

On se tomu taky zasmál a pak se na mě s úsměvem koukal. Připadá mi jako klišé to jak se vždy úplně stejně zakoukám do jeho očí. Jak pozoruju každý jeho detail a jak jsem k němu snad magnetem přitahována. On se tomu nebrání.
,,A tohle Amandě taky říkat nemusím," řekla jsem.
Políbila jsem ho, zase jsem ho políbila sama od sebe. Mám se sebou asi problém.

Happy birthday to me!😍❤️
Pozdě, ale přece! Omlouvám se za krátkou kapitolu, snad nevadí😅.
Jak se vám líbila?😅💖
😱Kája😱