22.12. A-Ahoj?

889 88 17
                                    

Dalšího dne jsem měla sbalené s Lokiho pomocí dárky pro rodiče. Dárek pro něj ani pro Amandu jsem zatím radši nebalila. Měla jsem připravené fotky na vytisknutí, jenže tisknout jsem je nechtěla, aby to Loki nezjistil. Mám tam pár fotek s Amandou, ale i dvě fotky s Lokim, fotky z Paříže. Zrovna jsme se smáli s Lokim, když najednou někdo zazvonil. Přestala jsem se smát.

,,Někoho čekáš?" zeptal se Loki.
,,Ne," řekla jsem a pomalu, s velkým podezřením jsem šla ke dveřím.
Pomalu a nejistě jsem je otevřela. Stáli tam babička s tátou.

,,Co tady-" nedořekla jsem.
,,Emmo!" vykřikla moje babička a objala mě.
Měla pevný stisk a já sotva popadala dech.
,,Jo- taky tě ráda vidím," koktala jsem přidušeně.
Přestala mě objímat a místo toho mě silně chytla za ramena.
,,Proč jsi se neozvala?" otázala se starostlivě.

,,Babi, není mi pět," odpověděla jsem vážně.
,,Tvůj bratr se alespoň občas ozve," povzdechla si.
Přestala mě držet a radši si sundala kabát, který následně dala na věšák.
,,Bratr? On se ti ozval?" byla jsem překvapená.
,,Tak to vy budete ten na kterého nás Max upozorňoval," uvědomil si táta.
Panebože Maxi, co jsi to provedl.
,,Prosim vás, Max má zkreslený vidění," protočila jsem oči.

,,Ne, nechtěl jsem vám vynadat, ani nic podobného, vlastně se tvůj bratr přišel omluvit," zasmála se babička.
Naschvál jsem se porozhlédla kolem a obzvlášť důkladně se podívala za babičku a tátu.
,,A kde je?" zajímala jsem se.

,,U Amandy," odpověděla jednoduše máma.
,,U kohožeto?!" vyjekla jsem.
,,No u Amandy," řekla znovu.
Začala jsem o ni mít náhle strach.
,,Mohl bys-" nedořekla jsem ani.
,,Jasně," chytl se Loki příležitosti a ihned šel.

Pozorovala jsem ho do té chvíle, než za sebou zavřel dveře a i potom jsem ty dveře na chvilinku pozorovala.
,,Taky se mi nezdá," okometoval táta.
,,Tobě se nezdá nikdo kdo se kolem mě motá," namítla jsem.
,,Alee Em," namítla babička.
,,Co zase dělám?" zeptala jsem se nevrle.
,,My o tebe máme jen strach," namítla babička.

,,Nemusíte, dlouho tady nebude," uklidnila jsem je.
,,Ale nejde jen o něj," dělal si starosti táta.
,,Jde i o to, že se od nás snažíš odříznout, ani ohledně Vánoc ses neozvala," dodala babička.
,,Trénovali jste si to doma dlouho?" zeptala jsem se s protočením očí.
,,Em," povzdechla si babička.
,,Den po Vánocích dorazím, měla jsem to v plánu," vzdala jsem to.

Babička i táta si oddechli. Jenže potom tu chvíli ticha, klidu a míru přerušil táta svou otázkou.
,,S ním nebo bez?" zeptal se táta.
,,Ptáš se jakoby šlo o kečup," zasmála jsem se.
On se nezasmál, díval se na mě zcela vážně.

,,Nevím, podle toho kdy odejde," oznámila jsem.
,,Ty ani nevíš kdy odejde?!" vyjekla babička.
,,Babi, já jsem dospělá," usmála jsem se.
Zrovna, když mi máma chtěla odpovědět jistě něco o zodpovědnosti, někdo zazvonil.

,,Tato konverzace nemá smysl," utla jsem všechny námitky a šla ke dveřim.
Cestou jsem se usmála, protože jsem očekávala jediného člověka- Lokiho. Jenže po otevření tam nečekal Loki, ale Max. Na tváři mi zmrzl úsměv.
,,Takže, co ty tady?" zeptala jsem se již zamračeně.
,,Chci se ti omluvit," řekl.
,,A ode mě čekáš co?" pozvedla jsem obočí.

,,Jen doufám, že mi odpustíš," odpověděl.
,,A za co se mi chceš omluvit?" zeptala jsem se.
,,Nemohl bych dovnitř?" zeptal se zoufale.
,,Aby ti pomohli babička s tátou? To sotva," zamítla jsem.
On hluboce vydechl.
,,Chci se ti strašně omluvit za to co jsem provedl, že jsem nadával tobě i Lokimu a za to, že jsem se ožral," vymáčkl ze sebe strašně rychle.
Vážně jsem na něj koukla abych ho znervóznila a ještě chvíli ho trápila jeho chybou.

,,Budiž ti odpuštěno hříšníku!" řekla jsem dramaticky, ale poté se rozesmála.
Objala jsem, se stálým úsměvem Maxe.
,,Já už měl strach, že jsem spáchal hrdelní zločin," zasmál se.
,,Něco podobného, ale já jsem hodná královna, což znamená, že se jestliže se z toho vykoupíte, nebudete muset být popraven."

,,A jak se z toho můžu vykoupit vaše veličenstvo?"
,,Krásným dárkem na Vánoce."

****

Asi po hodině, kdy už dorazil i Loki i Amanda, byla máma s tátou konečně na odchodu. Podruhé. Poprvé když byli na odchodu, někdo začal nové téma a tak se do něj zapojili, takže neodešli. Jakmile však odešli, oddechla jsem si, uvolnila se mi jakási tíha z plic.

,,Takže vy dva jste spolu taky v pohodě," dedukovala jsem z Amandy a Maxe.
Oba dva na sebe koukali jako by se nic nestalo a oni byli klasický zamilovaný pár. Pomalu se k sobě přibližovali a vůbec nevnímali okolí, tudíž ani můj dotaz.
,,Víte o tom, že mi tady nebudete nic praktikovat? Nechcete jít k tobě do bytu Am?" zeptala jsem se se smíchem.

,,Jo, to by bylo lepší," probral se z transu Max a už táhl Amandu za ruku pryč z mého bytu.
,,Zatím!" rozloučila se Amanda, než práskly dveře.
,,Tak tohle jsem nečekala," koukala jsem překvapeně, ale přesto s úsměvem na dveře.

,,Tak já docela jo, je jasný, že by nechtěli nic dělat tady," zasmál se Loki, při čtení knížky.
,,Ne, spíš mi jde o Maxovu omluvu, on se zrovna často neomlouvá."
,,Asi mu na Amandě vážně záleží a ví, že to pokazil."
,,Jo, asi jo."

****

,,Jaký pouštíš film?" zeptal se Loki.
,,To bude překvapení," řekla jsem s popcornem v ruce.
Poplácala jsem na místo vedle mě na znamení, že si má sednout, protože film už začínal. MARVEL logo nabíhalo. Televize byla jediný zdroj světla v místnosti. Loki se posadil a rozhodl se taky ochutnat popcorn.

,,To vůbec není špatný," okomentoval.
,,Jestli ti chutná popcorn tak jsem zvědavá co řekneš na ten film," byla jsem zvědavá.
Vážně jsem byla. Protože Fury už mluvil s Clintem a ,,něco" se začalo dít s tesseractem, to znamenalo, jediné- Loki příjde na scénu.

Najednou se tam vážně zjevil, se svým šibalským úsměvem. Usmála jsem se nad tím. Loki se na mě podíval možná vyděšeným výrazem. Já se na něj pouze nevinně usmála.
,,Vážně?" zeptal se.
,,Zcela," odpověděla jsem a dala si do pusy popcorn.

***

,,Takže co ty na to?" zeptala jsem se, když běžely titulky.
,,Že se tam chovala postava mě zvláštně," řekl se zívnutím.
,,A tím chceš říct, že ty se chováš někdy normálně?!" vyjekla jsem.
On si znova zívl.

,,Já ano, on ne," řekl a pomalu zavíral oči.
,,Thanos ho ovládal," vysvětlila jsem.
,,Hmm," zamručel a pomalu usínal.
,,Před potitulkovými scénami se neusíná," napomenula jsem ho.

,,Dneska jsem se setkal s tvým otcem a babičkou a dokonce i s Maxem, u kterého jsem se musel ovládat abych ho nepraštil, to bylo až moc vyčerpávající," mlel z posledního se stále zavřenýma očima. Dala jsem mu pusu na tvář.
,,Tak dobrou noc a krásné sny," popřála jsem mu.
,,Tobě taky," řekl s mírným úsměvem.
Ani bych nestihla napočítat do deseti a usnul, asi ve stejnou chvíli kdy přišla potitulková scéna.

Jakmile obě potitulkové scény skončily, ještě jsem se musela pousmát nad Avengery co jedli shawarmu. Šla jsem do pokoje, kde jsem si rozsvítila a vzala svou deku. Došla jsem Lokiho přikrýt, i když mu nemůže být zima, bylo to u mě takové automatické.

Šla jsem zpět do pokoje, kde jsem si ihned sedla k počítači a vytiskla si ty fotky. Fotek s Amandou jsem měla hodně, tak bylo těžší je dávat do rámečku a zabalovat rámeček co má nepravidelný tvar také nebylo nejjednodušší. Dávání do rámečků tři fotky, z níž jeden byl můj a dva Lokiho, bylo jednodušší.

Hlavně to mělo pravidelný tvar, takže to bylo výrazně rychlejší zabalovat. Zabalila jsem i plyšového Lokiho a dala všechny dárky do skříně. Spokojeně jsem se nad sebou usmála a unaveně si zívla. Loki mě nakazil. Šla jsem zpět, lehla si na gauč, vkradla jsem se tam pod deku s Lokim. S posledním zívnutím a konečným úsměvem jsem po tomto náročném dni konečně usnula.

Ahh, je to tadyyy! Zbývá posledních pár kapitol a jelikož je karanténa mám spoouustu času😁. Alespoň se doma nenudím, ale zítra asi ani nebudu stíhat se nudit, když budeme dostávat ze školy učivo co si máme učit doma🤦‍♀️. Jak to vy doma, když jsou teď ty ,,prázdniny" zvládáte?😂😁
🤩Károlínka🤩

Nečekané Vánoce|| Loki ffKde žijí příběhy. Začni objevovat