Moje Jiné Já

21. kapitola

Zdravím zlatíčka
Omlouvám se že tak dlouho jsem nic nepsala ale poslední dobou toho mám docela dost. Doufám že si tuhle kapitolu užijete❤

Když jsem se probudila, hned jsem koukla na mobil a měla jsem tam jednu zprávu od Honzi.

Moc mě mrzí co se stalo, nechci aby jsi to brala tak že bych se tě jinak nezastal. Prosím odepiš mi hned jak se probudíš.

Tohle jsem nečekala ale nevadí. Nechtěla jsem mh psát teď tak jsem mobil odložila. Po chvilce přišel doktor. "Dobrý den slečno Veroniko, sice jste ztratila spoustu krve ale podařilo se nám vás zachránit. Měla jste štěstí." No nwm jestli to bylo zrovna štěstí.. "Od poslední návštěvy s tím vaším kotníkem jste dost zhubla, vaše matka říkala že jste ani moc nejedla a tak jsme vám dali tekutou stravu kterou přijímáte z hadiček. Musíte alespoň trochu přibrat." nechci nic přibírat! "Jo a přišel vás navštívit jeden chlapec, prý se jmenuje Honza." řekl a odešel. Hned po něm přišel Honza. "Jsem rád že jsi v pořádku, prý tu byl i Tyler ale ty jsi ho vyhodila. Moc mě to mrzí, má tě fakt rád." tohle jsem slyšet nechtěla.. "Nevím jestli mu chci věřit.. Dost mi ublížil." před očima mi probliklo to, jak mě skopal v parku a z očí mi vyteklo pár malých slz. "Víš že to tak nemyslel.. Každopádně, já už půjdu. Ahoj." a odešel.

Ještě pár dnů jsem v nemocnici zůstala, nabrala jsem asi na 50kg.. Hned jak jsem se vrátila domů tak po mě začal Eddie skákat a štěkat. Dala jsem mu granule a šla k sobě do pokoje.

Jak mám zhubnout když na mě budou dávat pozor a zachvilku končí prázdniny?!

Vím že kapitola je krátká ale mám ještě věci do školy. Každopádně doufám že jste si ji užili a taky doufám že už máte Vánoční náladu protože já vůbec. A jelikož další kapitolu do Vánoc  a Nového roku pravděpodobně nestihnu tak vám přeju Krásné Vánoce a Šťastný Nový rok. 🎄🎁🎆

Vaše Karol ❤👑