17.kapitola

629 23 2
                                    

Proč si až teď uvědomuju že jsem úplně v prdeli? Lucka je pryč, Týla je pryč a nikdo jiný se semnou nikdy nebavil..

Je 23:13 a já jdu ven běhat. Je mi jedno jestli mě tam někdo znásilní nebo tak něco, prostě mi to je jedno.
Běžím, sluchátka v uších a já nevnímám okolí. Myslím že ti nikdo není. Auu.. Někdo mi nastavil nohu a já spadla. Najednou se ze tmy vynoří Lucka s Klárou a Tylerem. "Koho to tu máme? Malá tlusťoška šla běhat" řekla Klára a Lucka s Tylerem se začali smát. Ani jeden nevnímá to že jsem jim věřila, to že brečím. Začnou do mě kopat a smát se ještě víc. Najednou v Tylerovo očích blikne starost a lítost ale hned zmizí. Po dvaceti minutách odejdou a já běžím domu. Jdu to sprchy a koukám na svoje jizvy. Ano řezala jsem se ale pak když přišla Lucka tak to bylo v pohodě. Od té doby co jsem přestala tu pro mě furt někdo byl a najednou nikdo. Nikdo koho by to zajímalo, nikdo komu by to vadilo. Vzala jsem si žiletku a začala se řezat, hodně řezat. Několik říznutí že jsem tlustá, další za to že jsem kráva a další že jsem někomu vůbec věřila.

Šla jsem si lehnout a Eddie přišel ke mě a začal olizovat ty rány. Bolelo to ale nechala jsem ho, protože jsem si tu bolest zasloužila.

Moje Jiné JáKde žijí příběhy. Začni objevovat