Jeon Jungkook je celkem obyčejný kluk. Na škole je poměrně dobrým žákem s partou kamarádů a s přítelkyní. Vše působí dokonale, ale on sám není spokojený. Zjistí, co se to s ním děje? Je to pouze pubertou, jak všichni tvrdí? A co se stane, když si do...
Vezmeme to ke mně domů, pak k němu (zjišťuji, že bydlí jen pár zastávek od nás 😏). Do školy musíme běžet, protože se rozpršelo. ,,Tae, honem! Zmoknou nám vlasy!" On se ušklíbne, ale na rychlosti nepřidá ani o špetku. ,,Neřekl bych, že budeš takový cimprlich." Ušklíbne se a udělá pozici vzdychající ženské.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když pomineme, že to byla narážka na mou osobu, byl u toho celkem sexy... Ale ten Jin nás vážně zabije!
,,Milý, Tae..." Přistoupím k rozesmátemu chlapci před sebou a chytím ho za ruce jako malé dítě. ,, ...mně déšť ani v nejmenším nevadí. Ale ty jsi si ještě nepotykal s Gregorem, že?" Pozoruji jeho úsměv měnící se na zmatený výraz. Zato se začínám usmívat já. ,,Kdo je Gregor?" ,,Někdo, koho nikdo nemá rád a Jin ho miluje." Tae vykulí oči. ,,Jin je taky na kluky?" Přestanu se smát a opakuji si poslední Taeho větu pořád dokola. ,,N-ne... Jak to myslíš ,,taky"? Kdo ještě?" ----------------------------------------------------------- Mám hrozné nutkání mu to říct. Ale co když se naštve?
Teď před vystoupením to nechci riskovat...
Myslel jsem si, že mi nebude dělat problém mu to říct, ale... teď nějak nemůžu.
Ale jo! Dělej, srabe!
,,Noo víš... já..."
Nemůžu...
,, ...znám ještě jednoho kluka, co je takový a neměl to vždycky jednoduché. Tak mě překvapilo, že by vám to řekl." ,,Aha... No ale Jin není." Odpoví a znovu se rozejde ke škole. ,,Fajn a kdo to tedy je?" ,,Gregor je Jinova obří vařečka. Jestli tam přijdeme promočený a nepřipravený na vystoupení nejdřív tebe tou vařečkou přetáhne, pak mě seřve, že jsi nový ve skupině a já ti dávám špatný příklad a pak o mě tu vařečku zlomí. Takže pohni!" Rozesměju se, ale konečně přidám do kroku. Když se všichni shromáždíme ve třídě, která nám pro tentokrát poslouží jako zkušebna, Namjoon započne svůj proslov. Umí vážně dobře povzbudit. Pak si sjedeme všechny sestavy a rozezpíváme se. U školy se mezitím začnou hromadit lidi. Musím si připustit lehkou nervozitu. Ale víc mě trápí, co jsem neřekl Kookiemu. Potřebuju ho obejmout. A začíná mi být celkem dost jedno, že nás vidí kluci. Uvádí nás ředitel školy a mám pocit, že z našeho koncertu dělá dětské vystoupení. ,,Po tomhle úvodu odmítám jít na pódium..." Prohlásil Jimin a zakroutil hlavou. Namjoonův naštvaný výraz se nedá přehlédnout. Najednou se rozjede přímo k řediteli a šlohne mu mikrofon ve chvíli, kdy se nadechuje. ,,Děkujeme za pěkné uvedení, pane řediteli, prosím pohodlně se usaďte a držte si klobouky. Protože právě přichází BTS!" Po tomto úvodu se ředitel uklidí do hlediště k ostatním a my vyběhneme za Namjoonem. Z davu pod pódiem se ozve zašumění a jemný téměř neslyšný potlesk. Nejspíš si opravdu myslí, že přišli na vystoupení dětského kroužku. Ale to nás všechny nutí jim dokázat, že opak je pravdou. Zaujmeme naše pozice a já se naposledy kouknu na Kookieho. Překvapí mě, že zrovna kouká také mým směrem. Usměju se a pak už veškeré emoce, energii a mysl oddám hudbě. Jediné, co jsem schopen ještě vnímat, je přicházející nadšení davu, čím dál hlasitější potlesk a občasné pohledy Kookieho.
