Co Když?!

23.

Nastoupíme do metra a mně vrtá hlavou Jiminovo chování. Poznám, když není v pohodě. A poznám, když mi kecá.

,,Už na to nemysli..." Ozvalo se vedle mě. ,,Jak jsi se vyspal?"

Otočil jsem se k Taemu čelem. ,,Promiň, já jen nemůžu a asi ani nechci věřit, že by nás sledovali..."

,,Taky proč by to dělali..."

Protože mě Jimin až moc dobře zná na to, aby si mohl nevšimnout, že tě neustále hltám pohledem.

,,Ale takhle by mě Jimin neprásknul!" Řekl jsem naštvaně a zabral nám dvousedačku, která se najednou uvolnila.

,,Neprásknul? Ty snad něco tajíš?" Zeptal se Tae sedající si vedle mě.

...
Kolik jsem toho řekl nahlas?

,,No...  nic, co by je muselo zajímat. Ale myslel jsem, že kdyby se dozvěděl, že spolu chceme někam jet sami... to je fuk." Rozhodil jsem rukama a opřel se do sedačky.

,,Na tom je něco špatného? Nemusíme být každý den spolu, i když jsme teď, dá se říct, oficiálně skupina. Nebo tě napadlo, že by si myslel, že... něco tajíme oba?"

Chvíli jsem váhal s odpovědí a nakonec jsem přikývnul. ,,Včera večer jsme psali jen, že oba už něco máme. Neřekli jsme, že spolu jedeme pryč. To jim mohlo připadat divný."

Taeho úsměv povadl.

,,Co se děje?"

,,Je to moje chyba. Mrzí mě to."

,,Myslím, že ti nerozumím."

,,Napsal jsem to já, že už něco mám. Nechtěl jsem napsat přímo ,Jedu pryč s Kookem.', protože mi přišlo, že bych tak mluvil i za tebe. Chtěl jsem ti dát ještě příležitost to odvolat."

,,Ale to já se upsal a místo v šest napsal v sedm."

,,Ale..."

,,Ššššš..." Přiložil jsem mu prst na rty. ,,Měl jsi pravdu. Nemá cenu to řešit. Chtěl bych si dnešek užít."

,,Vaše přání je mi rozkazem, můj Kookie." Řekl hlubokým hlasem a naznačil drobnou úklonu.

Awww nerudni! Nerudni! Nerudni, necul se a nerudni!
-----------------------------------------------------------
,,No neni to nádherný pohled?" Kookie fotí všechno, co se dá a já se mu nedivím.

,,Je to tu úžasný."

Hlavně proto, že jsem tu s tebou. Chtěl bych ti říct, že celou tu dobu jsem ten neznámý, s kým si píšeš. Ale nevím, jestli to dokážu. Zatím 1 : 0 pro zbabělost.

,,Tae, tebe něco trápí?"

,,Jo... já."

Kookie si pověsí foťák na krk a jde ke mně. ,,Chceš mi to říct?"

,,Ani nevíš, jak moc..." zašeptám s pohledem na špičky bot a pak zvednu oči k němu. ,,To je v pořádku. Neřeš to."

,,Mám dělat, že jsem tu první odpověď neslyšel?" Usměje se a čeká na mou reakci.

Nekaž mu dnešek. Vidíš, jak je šťastný?

Ale takováhle příležitost nemusí dlouho přijít...

Cítím jeho teplou dlaň na rameni. ,,Až budeš chtít, tak mi to řekneš, ano? Nespěchej na sebe, já počkám."
Ruku pomalu sundá a dá se na odchod.

Kdybys věděl, jak dlouho už čekáš...

,,Děkuju. Jsi nejúžasnější člověk, co znám." Povzdychne si a zastaví. ,,To ty."

,,Já? Já vůbec nejsem úžasnej! Možná tak úžasnej zbabělec!"

,,Přestaň si nadávat! Každý má z něčeho strach!"

,,Ale mít strach z toho, že někoho ztratíš a kvůli sobě mu neříct pravdu, je sobecké!"

Hledíme si do očí. Nastalo opravdu nepříjemné ticho.

Asi se mnou souhlasí...

,,Mluvíš o sobě nebo o mně? Zeptá se po chvíli.

,,Prosím?"

,,Jestli mluvíš o sobě nebo o mně?" Zopakuje a jeho výraz nedokážu přečíst. ,,Trochu jsem se ve tvém popisu našel." Dodá nakonec a přes jeho tvář přeběhne letmý úsměv.

,,Mluvím o sobě. Víš... každý má nějaká tajemství. Přijde na to, která by měla tajemstvím zůstat a která by měl naopak říct nahlas. Já mám spoustu tajemství, ale dvě z nich patří tobě."

Znivu to ticho...

Ještě chvíli a vybuchne mi mozek!

,,Opravdu umím čekat. A krom toho... mám to naprosto stejně."

,,Vážně?"

,,Vážně. Jen... nevím jestli ti to druhé dokážu říct."

,,Popravdě, taky na to druhé budu potřebovat víc času." Přiznám a konečně cítím, že uzel na mém žaludku se povoluje. Kookie se široce usměje. ,,Máš ho kolik jen budeš chtít."

,,Nápodobně. A co budeme dělat s tím prvním?"

,,Řekneme ho najednou?"

,,Dobře, připraven?"

,,Jako nikdy."

,,Tři                                                         ,,Tři
Dva                                                          Dva
Jedna                                                   Jedna
Jsem ten kluk,                      Jsem If You."
se kterým si píšeš."