Jeon Jungkook je celkem obyčejný kluk. Na škole je poměrně dobrým žákem s partou kamarádů a s přítelkyní. Vše působí dokonale, ale on sám není spokojený. Zjistí, co se to s ním děje? Je to pouze pubertou, jak všichni tvrdí? A co se stane, když si do...
Uběhl týden od chvíle, kdy jsem se stal nejšťastnějším klukem na světě. Nevěřil bych tomu, ale od té doby je všechno jenom dobré a ještě lepší. BigHit si nás vzal pod svá křídla, takže po dokončení tohoto ročníku... Aaaaaa nemůžu tomu uvěřit! Tentokrát na oslavu našich úspěchů pozval Kookie mě do kina a pak jsme u sebe přespali, přičemž jsem byl představen jeho rodičům jakožto oficiální přítel. Musím říct, že obavy byly zbytečné. Den na to jsme se rozhodli (a taky byli dokopáni Kookieho rodiči), oznámit to samé našim. Ale vše proběhlo hladce a tedy nechápu, proč se budím uprostřed noci s propoceným tričkem a proslzelým polštářem. Marně se snažím usnout už nejmíň hodinu. A nic.
Zzzzz ... Zzzzz ... Zzz..
T: ,,Lásko?"
K: ,,Tae, jsi v po-ho-řádku-hu?"
T: ,,Jsem, Kookie, copak..."
K: ,,A mezi námi je taky vše v pořádku?"
T: ,,V nejlepším pořádku. Copak se stalo?"
K: ,,Zdál se mi..."
Slyším, jak těžce oddechuje a snaží se přemoct pláč.
T: ,,Mně se taky zdál hnusnej sen. Nemůžu spát... Asi jsem si za posledních pár dní moc navykl, že jsi tu se mnou. Je tu vedle mě nějak prázdno."
K: ,,Chtěl bych tě tu mít pěkně u sebe. Chybíš mi."
Jeho hlas už zní klidněji.
K: ,,Zlato, co tam děláš?"
T: ,,Píšu vzkaz rodičům, ať nemají ráno strach. Zatím bych si u vás rád rezervoval jedno místo, nebude to problém?"
K: ,,Problém je, že místa lze rezervovat pouze půl hodiny předem. Takže pohněte tím krásným zadkem, ať už jste tady."
T: ,,Beru na vědomí, pane, čekejte mě ve 3:30 přesně."
Hovor vypnu a tiše se vykradu z domu. ----------------------------------------------------------- Mobil mi cinkne v kapse, zrovna když zacházím do jeho ulice.
,,Kdepak tě mám? Je tak sladkej..." Pobrouknu si jeho zprávu nahlas a místo odpovědi pošlu fotku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Z dálky vidím jeho ruku mávat v okně. Otevře dveře a doslova mě vtáhne za bundu do chodby. ,,Nejsi moc zmrzlý? Pořádně se rozpršelo. Nechceš napustit vanu?" Zeptá se a moje fantazie nekontrolovatelně zapracuje. ,,Ale sám tam nejdu." Jeho reakce mě překvapí. ,,Spoléhám na to." Řekne tím nejsvůdnějším tónem, jaký jsem od něj kdy slyšel a odebereme se do koupelny. Hned jak zevřeme dveře se vrhne na mé rty. Takového ho neznám, ale rozhodně si nestěžuji a polibky mu vděčně oplácím. Nejprve moje rty jen lehce oždibuje, ale nakonec se jazýčkem probojuje dál. Kookie byl vždycky ten trochu stydlivější, co se těchto věcí týká a nedivím se. Vždyť to o sobě ví sotva rok. Já to tušil velmi brzy. Rozhodnu se mu tedy trochu pomoct a trochu si jej přitáhnu za pas k sobě. Od teď pracuje hlavně vášeň a touha. Jsem si jistý, že jsem nikdy nechtěl nikoho víc. ----------------------------------------------------------- Taeho ruce mě na něj silně natisknou a vklouznou pod volné spací tričko na holá záda. Polije mě husí kůže, ale naše rty rozpojím až tehdy, když je třeba ten otravný kus látky ze mě sundat. Jen, co je tričko pryč, ucítím na tváři jeho dlaň. Zavřu oči a otřu se o ni jako kotě. ,,Jsi tak krásný, Kookie." V odpověď mu do dlaně vložím polibek. Poté se jeho ruka rozběhne z mé narůžovělé tváře přes krček a putuje po mém bříšku až k boxerkám, za jejichž gumu si mě přitáhne opět do jeho náruče. Jeho promoklé studené tričko čeká stejný osud, jako mé pyžamo a já se nemůžu nabažit doteku jeho kůže a té jeho typické vůně. Opatrně vezmu za přasku jeho pásku a vyhledám jeho oči. ,,V pořádku?" Ujistím se, než pásek odstraním úplně. Tae se usměje, vezme volný konec pásku a lehce s ním přetáhne můj zadeček. ,,Trvá ti to. A oblečený se koupat nechci. Krom toho... dělej si se mnou, co chceš." Nadzvednu obočí. ,,To mi tedy věříš." Odpovím a nepřerušuji náš oční kontakt, zatímco mu pomalu rozepínám knoflík jeho kalhot. Při rozepínání zipu (samozřejmě zcela omylem) přejedu přes jeho kamaráda. Tae se lehce ošije a přivře oči. ,,Dneska mě překvapuješ." ,,Pořád můžu udělat cokoliv." Tae jednoduše přikývne. Srdce mi nejspíš vyskočí z těla, ale stud přemůže má touha a nejspíš i trochu zvědavost a vklouznu pod jeho trenýrky na zadeček. Ten lehce zmáčknu a přitáhnu si ho blíž do polibku. Následně z něj začnu kousek prádla sundávat úplně. Oči mě nějak neposlechnou a... dojde mi, že asi budu muset být ten nahoře. Znovu se narovnám do své výšky a dle jeho výrazu soudím, že si mého počínání všimnul. ,,Ty snad nejsi zvědavý?" Řeknu provokativně na svou obranu. ,,Nepopírám." Přizná Tae a moje boxerky za chvíli skončí na hromádce z ostatních kusů oblečení. Oba se přejedeme pohledy od hlavy dolů a zase zpátky. ,,Čím jsem si tě zasloužil, to teda nevím. Ale nikomu tě nedám." ,,Jsem jen tvůj, Kookie." Odpoví a rukou mě podepře záda. V polibku mě donutí se trochu zahnout a najednou za sebou uslyším téct vodu. Ani mi nedošlo, že jsme tu vanu nezačali napouštět. ,,Už jsi v pořádku?" Nahnu hlavu lehce stranou. ,,Nemysli se, že jsem přes mobil nepoznal, že jsi brečel." ,,Zdál se mi hnusnej sen, ale nemám k tomu důvod. Od chvíle, co jsme se dali dohromady, jsem šťastnější čím dál víc. Možná je všechno až příliš dokonalé. Nemohlo to být špatné znamení?" Tae se usměje a chytne mou hlavu do dlaní. ,,Nevěřím na znamení. Věřím, že všechno, co se stane, má svůj důvod a jde o to, jak si ho vyložíš. Já třeba chci věřit, že se nám oběma zdál ten ošklivý sen proto, abychom tu teď mohli být spolu."
