Can I Kiss You? |Noah Schnapp [DOKONČENO]

002 ,,od teď už žádné slzy"

S Finnem jsme ji přinesli ke mě domů. Rodiče byly pryč, jako každý den, dalo by se říct že tu bydlím sám, protože se tady stavují jen tak jednou za týden, někdy ani to ne.

Odnesl jsem ji k sobě do pokoje a položil ji na mou postel. S Finnem jsme si sedli na okraj postele a jen tak ji chvíli pozorovali. Pořádně jsem si ji prohlédl a teprve teď jsem jí viděl pořádně do obličeje. Byla tak krásná.

,,Bude v pořádku že jo?" zeptal jsem se trochu rozklepaným hlasem.

,,Neboj, bude v pohodě, jen si potřebuje trochu odpočinout." vydechl Finn a snažil se znít sebejistě, ale já věděl že o ni má taky velký strach.

,,Asi bychom ji měli nechat si odpočinout..." hlesl jsem. A zvedl zrak k Finnovi, který na ni upíral svůj pohled.

Jen přikývl a oba jsme se zvedli z postele. Finn se nad tou dívkou sehnul a pohladil ji po vlasech. Nevím proč ale nelíbilo se mi to a zaťal jsem ruce v pěst.

,,Co to semnou je?" řekl jsem si vduchu a pěsti zase povolil.

,,Tak jdem." prohlásil Finn a oba jsme vyšli z mého pokoje.

Potichu jsem za sebou zavřel dveře od pokoje a vydali jsme se spolu s Finnem do obýváku. Sedli jsme si na gauč a chvíli mezi námi panovalo ticho.

,,Nezasloužila si to." řekl naštvaně Finn a ruce zaťal v pěst.

,,O čem to mlvíš?" pohlédl jsem na něj tázavě.

,,Ona" zamumlal a hlavou pokynul ke schodům, které vedly k mému pokoji.

,,Máš pravdu" přitakal jsem.

,,Jestli ty krávy co jí to udělaly ještě někdy potkám...tak nevím co udělám!" dodal jsem stejně naštvaně jako přetím Finn.

,,Nejsi jediný..." šeptl si Finn pro sebe, ale já to slyšel.

Po asi 20 minutách debatování o té neznámé dívce co tak příhodně právě spí v mém pokoji musel Finn už domů. Chtěl abych mu hned jak se probudí zavolal a že přijede. Jasně že to neudělám, ptáte se proč? Protože bude potřebovat klid a čím méně lidí, tím líp...nebo je snad jiný důvod...

                              ~•~

Už hodinu sedím na gauči a přemýšlím co může být ta dívka zač a jestli mě vůbec zná, jakožto slavného herce. Docela doufám že jo.

Addison Blake :

Pomalu otevřu oči a vidím bílé povlečení.

,,Bože...snad mě Rose s tou její partou nezatáhly k někomu domů a teď mi něco budou chtít udělat?!" proběhlo mi hlavou a hned mi došlo že přesně tohle se zřejmě stalo, protože jediné co si pamatuju je jak do mě kopaly, nic víc.

Začala jsem propadat hysterii nejvyššího stupně. Srdce mi bušilo jako o závod, měla jsem vážně velký srach.

Rychlostí blesku jsem se potichu zvedla z postele a chtěla odsud nějak utéct. Uviděla jsem dveře a hned se k nim vydala.

Zkusila jsem jestli je odemčeno. A ono opravdu bylo! Vyšla jsem z pokoje a potichu za sebou zavřela.

Přímo naproti mě byly schody, neváhala jsem ani chvíli a potichu se k nim připlížila. Potichoučku jsem je začala scházet. Všude bylo hrozné ticho.

Sešla jsem schody a přikrčila se za rohem, protože jsem si všimla že na guači sedí nějaký hnědovlasý kluk.

,,Ten určitě patří do Rosiny party." problesklo mi rychle hlavou.