Can I Kiss You? |Noah Schnapp [DOKONČENO]

020 ,,Miluju tě..."

Nahromadil se ve mně všechen vztek. Uhodil jsem toho parchanta tak silně, že omdlel.

Rychle jsem přiběhl k Addison a klekl si. Po tvářích mi začaly stékat slzy. Snažil jsem se ji probudit, ale nešlo to.

,,Addison..." přitáhl jsem si ji blíž k sobě a slzama ji smáčel oblečení. ,,Co ti to udělal...?"

Uslyšel jsem kroky a následně i hlasy. Známe hlasy. Byl to Finn a celá naše parta.

,,Noahu! Noahu co se stalo?!" přiběhla ke mně celá vyděšená Millie.

,,On j-ji uhodil..." vykoktal jsem.

,,Pro boha..." vydechla vyděšeně Sadie zatím co Caleb bral Addison do náruče a ostatní mi pomáhali se zvednout.

Nasedli jsem do Finnova auta a jeli ke mně domů. Celou cestu jsem byl u Addison. Hladil jsem ji po vlasech a šeptal : ,,To bude dobré...jsem u tebe...".

Zaparkovali jsme a odnesli Addison do mého pokoje. Položili jsme ji na postel a sedli si vedle ní.

,,Neměli bychom ji vzít do nemocnice?" ptala se nervózně Millie.

,,Ne, jen se z toho chvilku vyleží a bude to. Věř mi, párkrát už jsem do držky dostal." odvětil smutně, ale zároveň trochu naštvaně Finn.

Chvilku jsme u Addison ještě byli, ale pak ostatní už odešli, protože byl večer.

Nehnul jsem se od ní ani na krok. Po pár hodinách mě ale přemohl spánek. Usnul jsem.

~•~

Probudil mě nějaký zvuk. Byly asi tři ráno. Rozhlédl jsem se, abych zjistil co je to za zvuk.

Byla to Addison, urychleně dýchala, ale oči měla furt zavřené. Nejspíš má noční můru. Rychle jsem se posadil a chytil její obličej do dlaní.

,,To jo dobrý. Ššš... To je dobrý. Jsem tu s tebou." šeptal jsem abych ji uklidnil.

Najednou prudce otevřela oči a vystřelila do sedu. Zrychleně dýchala. ,,9N-Noahu?" zašeptala.

,,Addison..." vydechl jsem šťastně. Jsem rád že už je zase vzhůru a nic jí není.

,,C-co se stalo?" vyhrkla vyděšeně.
Všechno jsem jí vysvětlil a uklidnil ji. Byla hrozně rozrušená.

,,Addi?" nadzvedl jsem obočí. ,,Hm...?" sklopila zrak.

,,Když...jsem k Joshovi přišel, tak...líbal tě, no a...ty ses bránila. Stalo se mezi vámi něco?" vychrlil jsem.

Addison se zamyslela a pak se mi podívala přímo do očí.

,,Já...šla jsem tam, protože jsem se s ním chtěla rozejít. Když jsem mu to řekla, tak se naštval a řekl že miluju jeho, potom mě začal líbat." řekla a oči se jí zaleskly slzami.

,,T-ty ses s ním rozešla?" zeptal jsem se a dalo mi docela zabrat skrýt tu ohromnou radost. ,,A proč?" dodal jsem.

,,Miluju někoho jiného..." sklopila zrak. Úsměv z tváře mi ihned spadl. Sice se s ním rozešla, ale miluje někoho jiného... To už je vážně konec... Nikdy nebude moje...

,,Ehm...aha...no, to je...fajn." pokusil jsem se o úsměv. ,,Asi by jsme měli jít spát." sklopil jsem zrak a lehl si zpátky do postele.

Addison udělala to samé. Ani jsme si neřekli dobrou...

O dva dny později

Všichni byli rádi, že už je Addison v pořádku. Chodili jsme zase každý den s partou ven, bylo by tomu tak i dneska, kdybych neměl už jiné plány.