Can I Kiss You? |Noah Schnapp [DOKONČENO]

004 ,,Tahle holka je nenormální.."

Noah Schnapp :

Ráno jsem se probudil a Addison ještě pravidelně oddechovala v mém obětí. Dneska ji chci představit ostatním. Navíc miluje Stranger Things a kdo by nechtěl potkat herce ze svého oblíbeného seriálu?

Opatrně, abych Addison nevzbudil, jsem se vyvlíkl z obětí a vylezl z postele. Vzal jsem si ze skříně čisté oblečení, rychle jsem ještě popadl mobil ze stolu a vešel do koupelny v mém pokoji.

Převlékl jsem se a udělal hygienu. Pak jsem vzal do ruky mobil a šel zavolat všem z party, jestli se dneska nechtěj sejít, že jim chci někoho představit.

Všichni souhlasili a když jsem mluvil s Finnem, tak se hned začal vyptávat, jestli se už probudila, jak se jmenuje, atd... řekl jsem že to necháme na potom. Přeci jenom Addison dneska uvidí a bude s ní mluvit.

Když bylo všechno domluveno vrátil jsem se do pokoje. Addison furt spala. Vypadala roztomile, a to hodně. Neudržel jsem se a vyfotil jsem si jí. Já vím, je to divný, ale já neodolal.

Nechal jsem ji spát a šel dolu do kuchyně udělat snídani. Nevím co Addison chutná a tak jsem připravil od všeho trošku. Vše bylo nachystané a tak jsem se vydal do svého pokoje, abych Addison vzbudil.

Otevřel jsem dveře do pokoje a Addison se zrovna převlékala. Byl to úplně stejný pohled jako včera, zase byla jen ve spodním prádle.

Nevšimla si mě, a tak se dál oblékala. Jen jsem tak nehybně stál ve dveřích a koukal na ni. Má hezkou postavu, to musím uznat.

Převlékla se a podívala se na sebe do zrcadla, díky kterému si mě konečně všimla. Byla dost překvapená a možná trochu naštvaná. Rychle se na mě otočila.

,,Už zase, Noahu?" povzdechla si s mírným úsměvem.

Jen jsem s úsměvem na rtech pokrčil rameny.

,,A jen tak mimochodem, dobré ráno Addison Grace." uculil jsem se.

,,Jak pro koho." ušklíbla se.

,,Pojď udělal jsem nám snídani." usmál jsem se.

Addison ztuhla a oči se jí zaleskly slzami.

,,Stalo se něco?" přešel jsem k ní blíž.

,,Ne..já jen..nikdy pro mě nikdo nic neudělal..." utřela si slzy které se jí draly na povrch.

,,Pojď sem." řekl jsem a vtáhl ji do obětí.

V jejím objetí se cítím hrozně šťastně a příjemně...nevím proč.

,,Od teď si na to budeš muset zvyknout, Addison Grace." usmál jsem se a odtáhl se.

,,Děkuju Noahu." šeptla a utřela si zbylé slzy.

,,A teď už pojď." usmál jsem se a ona taky.

Společně jsme vešli do kuchyně, Addison byla ohromená a vypadala šťastně. Hned mi začala děkovat a jen se usmívala. Za což jsem rád, protože její úsměv je vskutku kouzelný.

Nasnídali jsme se a chvíli si ještě povídali. Zase jsme se hodně nasmáli.

,,Hele ve tři se máme sejít s ostatníma a já tě představím, jo?" usmál jsem se, protože jsem věděl, že bude mít radost.

Addison zapištěla a vrhla se mi kolem krku.

,,Děkuju, děkuju, děkuju." vyhrkla šťastně.

,,To je v pohodě, říkal jsem že zařídím, abys měla lepší život, a tohle je první krok." pousmál jsem se.

~•~

Asi dvě hodiny jsme si povídali a hráli různé deskové hry, byla to hrozná zábava, hodně jsme se spolu nasmáli a nafotili pár společných fotek.

Jednu z těch fotek jsem si dal na svůj Instagram, s popiskem ,,Tahle holka je nenormální, ale i tak ji mám rád".

Byla to fotka, kde se skláním nad Addison, která leží na gauči a navzájem se lechtáme a smějeme se. Addison tam není moc vidět do obličeje, ale ona je za to prý ráda.

Chvíli potom co jsem fotku přidal jí začali všichni likovat a komentovat. Byly to komentáře typu ,,Kdo to je?" nebo ,,Noah má holku!".

Na žádný z nich jsem neodpověděl. Neodpověděl jsem dokonce ani Finnovi, Millie a ostatním z party, kteří se mě taky ptali, kdo to je.

~•~

Snědli jsme oběd, který jsme sami pracně uvařili a už jen odpočívali. Kouknul jsem se na hodiny, abychom nepřišli pozdě na sraz s ostatníma z party. Hodiny ukazovali 13:00.

,,Hele asi by jsme už měli jít, aby tam na nás nemuseli ostatní čekat." řekl jsem a začal se zvedat ze židle.

,,A kde se vlastně máme sejít?" zeptala se Addison a taky si stoupla.

,,Finn dostal od rodičů k osmnáctinám chatu, která je kousek za městem, nikdo kromě nás o ní naštěstí moc neví, protože není zrovna moc na očích. No, a tam my máme namířeno." pousmál jsem se na ohromenou Addison.

,,Páni...já...to je paráda." vydechla nadšeně.

,,Ale předtím se ještě stavíme u tebe doma, aby ses mohla převléct a vzít si sebou nějaké věci, které budou potřeba." usmál jsem se.

,,Ježiš děkuju Noahu." vyhrkla ohromeně.

,,V pohodě, ale teď pojď, ať tam pak nepříjdem pozdě." řekl jsem a společně jsme zamířili k východu.

~•~

Po půl hodině cesty jsme přišli k malému domečku, na konci ulice. Addison odemkla a společně jsme vešli dovnitř.

,,Mami? Tati?" zavolala Addison, když jsme vešli do malé dřevěné kuchyně. Nikdo se však neozval.

,,Hele tady je nějaký papír." upozornil jsem ji, když si ho nevšimla.

Addison přišla ke stolu, na kterém papír ležel a vzala ho do rukou. Rychle si ho přečetla a pak se na mě podívala celekem smutným obličejem.