005 ,,Tak já si dojdu asi zabalit.."

2.1K 111 0
                                    

,,Co se tam píše?" zděsil jsem se.

Addison neodpověděla, jen mi onen papír podala abych si ho přečetl. Pevně jsem ho uchopil a podíval se na něj.

Addison, s tvým otcem jsme odjeli na 3 měsíce k tvé tetě Emily, protože tvůj strýc Andrew zemřel, měl autonehodu a Emily to sama nezvládá. Je mi jedno co budeš dělat, ale budeš chodit do školy a domu si nebudeš nikoho tahat, jasný?! Klidně u někoho přespi, mě je to jedno.
Matka

Dočetl jsem dopis a soucitně se podíval na Addison, která už naplno brečela.

Addison Grace Blake :

Brečela jsem, nešlo to zastavit. Měla jsem strejdu ráda...a...on mne taky....

,,Byl jediný k-komu na mě záleželo...měla jsem ho ráda..." vykoktala jsem zkrze vzlyky.

Noah mě pevně objal, za což jsem mu byla vděčná, protože jsem něčí náruč opravdu potřebovala.

,,To bude dobrý. Máš ještě mě a mě na tobě taky záleží, on nebyl jediný." šeptal mi do ucha a přitom mě hladil po vlasech.

Tak nějak mě to uklidnilo a já se od něj odtáhla.

,,Dobrý?" podíval se na mě tázavě Noah.

,,Dobrý." souhlasně jsem přikývla a utřela si slzy.

,,Hele a tak nechceš na pár dní zůstat u mě? Abys tu nebyla tak sama." zeptal se a v jeho hlase byla slyšet naděje.

Nevím co bych doma sama dělala a navíc Noah je teď můj jediný kamrád, takže jsem byla vážně hodně ráda, když mi tohle nabídnul. Navíc jsem teď nechtěla zůstávat sama, kvůli tomu se strejdou.

,,Kdyby to nevadilo..." šeptla jsem.

,,To víš že nevadilo." sladce se na mě usmál a já se málem z toho úsměvu roztekla.

Noah je tak krásný, hodný a milý a-

,,Nech toho Addison! Takhle jenom zničíš vaše přátelství!" vynadala jsem si vduchu.

,,Tak já si dojdu asi zabalit.." řekla jsem a vydala se do svého pokoje, Noah šel semnou.

Vyšli jsme schody a vešli do mého malého pokoje. Noahovi na tváři pohrával úsměv.

Pečlivě si prohlédl každý kout mého pokoje, zatímco já si vyndala kufr a začala do něj skládat různé potřebné věci.

,,Máš to tu moc hezký." poznamenal Noah když se posadil na mou postel.

,,Děkuju." usmála jsem se a dál si balila věci.

Chvíli bylo ticho, ale pak jsem uslyšela zvuk foťáku. Rychle jsem se otočila a uviděla Noaha jak si semnou fotí selfie.

Usmála jsem se a přešla k němu aby jsme se mohli vyfotit. Vznikly z toho některé pěkné a některé dost bláznivé fotky.

Vrátila jsem se zpátky k balení a Noah ke zkoumání mého pokoje.

,,Tak, a je to." zaklapla jsem po chvíli kufr a zapla ho.

Can I Kiss You? |Noah Schnapp [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat