D5

782 50 13
                                    

Tenhle úkol se už táhne pěkně dlouho. Leze mi to na mozek. Můžu oficiálně prohlásit, že jsem si Hermionu získal. Jsme přátelé. A je přesně taková, jak se prezentuje - pořád je otravná. Pořád je to zatracená chytrolínka, která má jen výborné známky a látku nastudovanou rok dopředu. Je příšerná.

Ale musím přiznat, že když pominu tyhle věci, tak se s ní mluvit dá. Umí dokonale naslouchat. Nechtěně jsem jí prozradil pár věcí, a nejsem na ně hrdý, protože to akorát prezentovalo moji slabost. Jenže v tu chvíli jsem se cítil tak dobře a měl jsem potřebu. Nechápu to.

K přátelům se chová neuvěřitelně. Pomáhá mi s úkoly, se kterými pomoci ani nepotřebuju. Dokonce má tendenci mě vyučovat dál, abych byl napřed, stará se, abych měl dobrý prospěch. Kdybych nedělal to, co dělám a nebyl kým jsem, tak bych si docela přál, aby byla moje kamarádka.

Co to sakra melu?! Přeci ji nesnáším!

Ne. To není pravda. Za ty týdny času, který spolu trávíme mě to přešlo. Neuvěřitelné.

"Co je Draco?" ozve se Goyle, když vejde do společné ložnice. Ležím na své posteli, nohy překřížené v kotnících a ruce za hlavou, pohled do stropu. "Nad čím přemýšlíš?" pokračuje. Pff. Nad ní. Bohužel.

"Ale nad ničím." povzdechl jsem si. Byl to pitomec, ale byl to můj nejlepší kámoš. Chtěl jsem k němu být upřímný, ale to nemůžu. Nepochopil by to. Nerozuměl by mi.

"Myslím, že to vím. Grangerová, že jo?"

"Proč myslíš?" konečně jsem se na něj podíval.

"Protože tě pozoruju. Za ty týdny ses změnil. Přizpůsobil ses jí."

"Jo, abych splnil ten podělanej úkol, co jste si na mě s tím druhým volem připravili."

"Kecáš. Je v tom víc." oznámil mi. Posadil jsem se a ostřížím zrakem ho sledoval. Ten negramot si nemohl všimnout... "Nejsem blbej, jak si myslíš." jako by mi četl myšlenky.

"Kurva. Co Crabbe?" zajímalo mě.

"Ten naopak negramot je. Absolutně nic netuší." odpověděl. Aspoň něco pozitivního. Jasně, Goyle byl z těch dvou o trošek chytřejší, ale i tak si neměli co vyčítat.

"Je to zlý Goyle."

"Proč?"

"Protože jsem si uvědomil, že vlastně není vůbec špatná. A já byl hajzl, když jsem se k ní tak hnusně choval. Fakt si to nezasloužila."

"Tak to je vážný." konstatoval. Věděl to on. Věděl jsem to já. Bylo to kurva vážný.

Dostaň jiKde žijí příběhy. Začni objevovat