H6

775 49 9
                                    

Nechápala jsem to sama a nechápali to ani moji přátelé. Pustila jsem si k tělu Draca Malfoye. Chodící čistokrevné, aristokratické, namyšlené zlo - jak jednou prohlásil Ron. Měl pravdu. Částečně. Dřív.

Každý den jsme se setkávali v Hodovní síni, na společných hodinách, chodbách školy. Scházeli jsme se v knihovně, dělali úkoly, psali eseje a učili se. Trávil se mnou víc času než s tou jeho partičkou nohsledů. A dospělo to až k tomu, že mě pozval na zápas Famfrpálu. Mají hrát s Mrzimorem. Neváhala jsem ani minutu a slíbila jsem mu to, těšila jsem se.

Byla jsem blázen. Blázen, který se spřátelil s nepřítelem. Blázen, který ho začal mít rád. Blázen, který v přítomnosti Draca Malfoye cítil zběsile bít své srdce.

Bylo to nepřípustné.

Ale stalo se to.

Po tom zatraceným zápase jsem na něj čekala, až se osprchuje a vyjde ze šaten. Ano, čekala jsem tam jak pes, který se nemůže dočkat svého páníčka nebo pamlsku. Měla jsme pocit jako bych se shazovala, ale když vyšel a usmál se na mě, zapomněla jsem na to. Byla jsem šťastná.

"Gratuluju k výhře." řekla jsem jako první po tom, co jsem ho spatřila s mokrými vlasy. Přistoupil ke mě, až ke mě zavanula vůně mýdla. Usmál se ještě víc a rozsvítily se mu oči.

"Rozdrtili jsme je jak nic. Díky." řekl a odhrnul mi pramen vlasů, který mi povlával kolem obličeje a dal ho za ucho. Bylo to tak nečekané. Milé. Elektrizující. Zadrhl se mi dech. Prsty mi přejel po lícní kosti, až jsem se otřásla. "Je ti zima?" reagoval na to.

"Ano." zalhala jsem, abych to zachvění zamluvila. Ušklíbnul se. Prokoukl mou lež.

"Tak to, abychom se šli někam zahřát." mrknul na mě a já zrudla jak rajče. Bylo mi neskutečné vedro. A nepřidal tomu ani fakt, že se mě stále dotýkal. A už vůbec ne to, že mi palcem přejel po rtech.

"Co to děláš?" zeptala jsem se, sotva jsem dýchala. Jeho výraz zvážněl.

"Já nevím." přiznal po chvíli. Stáli jsme tam už poměrně dlouho a začínalo to být rozpačité. Tahle z blízka byl přímo nádherný. Dokonalý. Ještě jsem se k němu nedostala tak blízko. Cítila jsem to teplo, které z něho vyzařovalo. Stačilo by se jen nahnout... "Chci tě políbit." zachraptil.

Potom, co řekl ty tři slova jsem doslova přestala dýchat. Dívala jsem se na něj a nevěřila vlastním uším. Nevěřila tomu, co chce. Nevěřila jeho záměrům. Co to znamená? A co bude? Nejspíš moc přemýšlím. Teď se to nehodí. Hermiono, vzpamatuj se. Je to jen kluk, co ti chce dát pusu.

Ne. Omyl.

Byl to zatracenej Draco Malfoy, který se mi uhnízdil v srdci a teď tu stojíme, tak blízko sebe a on mi řekl, že mě chce políbit.

Dostaň jiKde žijí příběhy. Začni objevovat