Dexter Wolf (DOKONČENO)

17-Život je krásný

Toma už nebaví rutinní život. Rozhodne se tedy své vlky někam vzít. Jelikož má v práci volno, pro smečku přichystal překvapení. Brzo ráno celou smečku vzbudí budík, který Tom včera večer nastavil na pátou hodinu.
Z postele hbitě vstane a vlky z ní vyžene.

"Co se sakra děje?"
Zeptá se ještě rozespalý Dex.

"Vyrážíme na výlet!"
Odpoví mu s nadšením Tom.

"Aha..."
Zamumlá Dex.

Tom si vezme svůj batoh a začne ho balit. Dex je unavený a tak jen polehává na zemi v obýváku. Nemá tušení, co vše vlastně Tom na výlet balí.

"Je čas jít!"
Poví s nadšením Tom.

Počká, až se celá smečka dostane ven. Poté zamkne dveře a jde k vlkům.

"Dnes půjdeme na výlet.
Vezmu vás na své oblíbené místo v lese."
Poví Tom smečce.

Dex je opravdu zvědav, kam vlastně půjdou. Jde vidět že Tom dobře zná cestu. Neváhá a rovnou vede vlky skrze les.

...

Jdou lesem už dlouho. Nikdo ze smečky neví, kde se nachází. Jediný, kdo ví přesně kudy, je Tom. Ačkoliv Dex neví kde je, atmosféra je zde nádherná. Počasí se opravdu vyvedlo. Ptáci poletují mezi korunami stromů. U toho si zpívají, což atmosféru činí ještě lepší. Občasně jsou zde i potůčky. Tok vody, zpěv ptáků a křupání větví pod nohama tvoří úžasnou zvukovou kombinaci. Ačkoliv ještě nejsou na místě, Dex si užívá výlet už teď. Za těch pár dní zjistil, že je milovníkem procházek přírodou.

"Žádné obavy, už tam skoro jsme!"
Informuje Tom za chůze smečku.

Dex je tím více natěšený. Už se nemůže dočkat toho okamžiku, kdy jím Tom místo ukáže. Po chvíli chůze jde před nimi slyšet tok vody.

"A jsme tady!"
Pronese Tom.

Rukou odhrne poslední větve křoví. Ve vzniklé mezírce Dex spatří něco krásného. Vydá se tedy i se smečkou skrze mezeru dále. Naskytne se jím dechberoucí pohled. Před nimi je říčka s čirou vodou. Jde přes ní krásně vidět na dno. To je kamenité, ale kamínky jsou hladké a bez ostrých hran. Na druhé straně řeky se nachází i menší vodopády. Nic velkolepého, ale pohled je to nádherný. V kombinaci s krásným počasím zde vzniká úžasná atmosféra vhodná k relaxaci. Tohle je místo, kde opravdu snadno zapomenete na problémy. Navíc zde není moc hluboké dno, takže se smečka může kdykoliv vypravit na druhou stranu. Na té je vcelku malý, ale i tak velikostí dostačující volný prostor. Jelikož se Tomovi stejně jako Dexovi líbí mnohem více druhá strana, rozhodne se na ní vypravit taky. Stačí když si sundá boty s ponožkami a řeku přejde bez problému. Na druhou stranu se už dokopal a nyní vytahuje svačinku. Tu má samozřejmě nachystanou pro všechny. Každý člen smečky tedy dostane tu svou. Tom jím včera mezitím co byli venku zase uvařil trochu toho masa. Od té doby, co jím to dal ochutnat si vařené maso vyprošují skoro pořád. Sice nic extra zdravého, ale jednou za čas jím to snad neuškodí. Pro sebe má přichystaný chleba s plátkovým sýrem. Všichni se do svačiny s chutí pustí. Zatímco jsou vlci už po jídle, Tom si chlebu stihl sotva párkrát kousnout. Mezitím co Tom dojídá svou svačinu, smečka jde na průzkum svého okolí. Není toho zde příliš ke zkoumání, ale chtějí se přecejen trochu porozhlédnout kolem. Hodně rychle však zjistí, že jsou všude kolem obklíčení lesem. Radši se tedy drží své aktuální lokace. Kdyby se Tomovi ztratili, těžko by se znovu v lese shledávali. Zatímco si vlci společně hrají, Dex odpočívá. Vyhřívá si na slunci kožíšek a pročišťuje si hlavu. Za těchto krásných podmínek se mu lehko usne.

...

"Vstávej!
Přece tady celý den neprospíš!"
Ozve se najednou hlas.

Dex se probere. Zjistí, že k němu promlouvá Tom.

"Jo, už jsem vzhůru..."
Rozespale odpoví Dex.

Hned po tom, co si protáhne kostru se jde napít k řece. Do chvilky svou žízeň zažene. Jde se tedy podívat za svou smečkou. Zatímco Sandra a Reis leží, Jeremy se pere s Markem. Dexe napadne, že by nebylo špatné připojit se. Aspoň by se tím zabavil a přišel by i na jiné myšlenky. V průběhu jejích hry do boje skočí, tím se i zapojí. Všemožně po sobě skáčou, jemně se koušou a drápou. Tom s Reisem a sandrou přihlíží, ale aspoň májí o zábavu postaráno. Toma přepadne mlsná, a tak do svého batohu šáhne pro tyčinku, kterou si přibalil. Zatímco sleduje rvačku tří vlků si tyčinku přikusuje. Reise už přestane bavit jen přihlížet. Vrhne se přímo do ohniska boje a jde po Markovi, zatímco se Dex věnuje Jeremymu. Netrvá to dlouho a Sandra taktéž vstoupí do boje. V pěti vlcích se začne boj stávat dost chaotickým. Nikdo nemá svého určitého nepřítele, takže začíná zápas v herním módu všichni proti všem. Tom už svou tyčinku snědl. I přes to dále sleduje boj svých společníků. Boj však taky není věčný a po určité chvilce nastane mír. Tom se tedy rozhodne vlky zabavit. Sbalil do batohu Dexův modrý míček. Hned jak ho vytáhne jím zamává, aby všechny na něj upozornil. Všichni vlci mu okamžitě věnují veškerou svou pozornost. Poté Tom míček v ruce párkrát zmáčkne, aby vydal pískavý zvuk. Tím více se vlkům míček zalíbí. Když už ví, že ho všichni chtějí, napřáhne se a míček hodí. Zase ne moc daleko, aby se neztratili. I přesto to stačí k tomu, aby se proběhli. Všichni doběhnou k míčku současně. Nyní začíná válka o modrý pískající míček. Jeden přes druhého skáčou, aby se míčku zmocnili. Nakonec míček získá Reis. Pro jistotu si ho odnese trochu dále od ostatních. Tam si ho v soukromí kouše. Každé písknutí míčku ho nabudí k tomu, aby ho v tlamě stiskl znovu. Den uteče jako voda... Ani se nenadějí a už je pozdní odpoledne. Jelikož jsou od domu celkem daleko, bude třeba vyrazit dříve, aby lesem neputovaly za úplné tmy. Tom tedy vše sbalí.

"Tak jdeme!"
Zvolá na smečku.

Všichni poslušně příjdou. Projdou křovím, které místo drží v utajení a putují zpět domů. Dexovi se po místě bude stýskat, i když ví, že to není naposled kdy ho navštívili. Po cestě domů sice slunce stihne zapadnout, ale to už jsou celkem blízko domu. Dům je po chvíli z dálky na dohled. Všichni jsou natěšení na odpočinek po dnešním krásném dni. Když se přiblíží, Tom si všimne, že je něco špatně. Vchodové dveře jsou otevřeny. Nezbývá nic jiného, než jít dále a zjistit, co se mezitím vším doma stalo...

Tak vás vítám u další kapitoly!
Snad se vám líbila.
Těším se na vás u pokračování