1-Poprvé vězněm

127 9 3
                                    

Slunce již zapadá, po chvíli je šero.
Vlčí smečka se vydává za úplné tmy na lov. Alfa vede skupinku pěti vlků, takticky se rozdělí, aby obklíčili svou kořist ze všech stran. Jejich kořistí se stal jelen. Pomalu se k němu plíží, aby ho obklíčili v co nejmenším okruhu. Když už je jasné, že jelen nemá šanci uniknout, vrhne se Alfa po něm. Hned jak zakousne jeho krk, přidá se i zbytek smečky. Večeře je zajištěna.

...

Po chvíli už z jelena zbyde jen zohavené tělo a smečka putuje zpět domů.
Jeden z nich je pomalejší, je uhlovitě černý a má hnědé průzračné oči. Zbytek smečky si ho moc nevšímá. Po chvíli se vzdálí od smečky už na několik metrů. Pořád jsou na dohled, ale pomalu se v šeru ztrácí.
I tak nadále pokračuje svou plouživou chůzí. Zanedlouho si uvědomí, že se smečce ztratil. Naštěstí ví kudy domů a tak si vesele vykračuje dál. Při jeho klidné nerušené procházce domů se něco šustne ve křoví. Zdá se to být celkem velké a nebezpečné, ale zvědavosti neodolá a zastaví se. Po chvíli upřeného zírání na křoví si smyslí, že by to měl prozkoumat. Chvíli váhá, ale nakonec se směrem ke křoví pomalým krokem vydá. V křoví něco nehybně stojí, hledí to přímo na něj. V tu chvíli nevěnoval moc pozornosti jeho okolí. V tom za ním vyletí malá šipka. Zabodne se mu přímo do levého stehna. Vlk stihne jen trochu zasténat, potom už upadá do bezvědomí.
V keřích se schovávali dva lovci.
Jeden je vysoký, s dlouhými vlasy. Druhý trochu nižší, vlasy má krátké.
Oba mají modré jemně nazelenalé oči.
Mají tmavé obleky, ve tmě těžko viditelné. Oba naprosto shodné.
Reakce toho dlouhovlasého při úspěšném úlovku je vcelku neutrální, zdá se, že je v oboru už déle...

Za to ten Krátkovlasej nadšeně vyvolává.
"Jime, chytili jsme vlka!"

Odpovědí na to se mu stane jen.

"Drž hubu Tome, radši ho zbal a padáme!"
Tom se trochu z Jimova chování zarazil, po chvilce bezmocného vlka rychle připravil k přepravě. Z místa činu se stáhli asi do pěti minut.

...

Vlk se pomalu probouzí, je ještě pod vlivem omamných látek a není schopen rychlých reakcí. Pomalu se rozkoukává, ale moc toho nevidí. Je oslepen silným světlem, které se po celé místnosti rozléhá. Jediné co vnímá je všudepřítomný hluk. Když už se trochu rozkouká, zkoumá místo na kterém se nachází. Je v místnosti, ta je celkem čistá. Na druhé straně místnosti se nachází dveře, všude jsou bílé kachličky.
V místnosti se rozléhá jemná vůně desinfekce.
Je zamčen v dost malé kleci, místy je rezavá. Kolem něj je zamčeno v dost podobných klíckách více zvířat.
Jsou tam i další vlci, ale ti nepochází z jeho smečky. Některá zvířata jsou poněkud zohavena.
Některým chybí kusy srsti, nebo mají srst všemožně obarvenou...
Zdá se, že zde není jediné nepodvyživené zvíře, tedy kromě jeho samotného. Zvířata nejspíše podstupují dost nelidské experimenty. Tento vlk ale nemá do teď tušení, kde se nachází.
Působí dost zmateně, ale bránit se nemá jak a tak po chvilce propadne spánku.

...

Když se vzbudí, v místnosti stojí dvě osoby. Jednu z nich už vlk dobře zná, je to Jim. Druhá osoba mu je dosud neznámá. Má zahalený obličej nějakou bílou maskou, na rukou bledě modré rukavice a je ohozena bílým lékařským plášťem. Jde jí však vidět do očí. Oči zahalené osoby jsou výrazně zelené. Z postavy a hlasu této osoby lze vyvodit, že se jedná o muže. Zatím co si ty dva se strachem prohlíží, oni vedou dialog, kterému prostý vlk nemůže porozumět...

"Copak jsi dnes ulovil Jime?" Zvědavě se zeptá Muž s maskou a otočí pohled na Jima, zatím co začne rozdávat malé porce žrádla všem obyvatelům místnosti.

"Hned z rána jsem s Tomem chytil nějakýho potulnýho psa, k večeru pak tamhle toho..."
Jim cukne hlavou směrem k vlkovi.

Neznámý muž se pomalu přikrčí ke kleci.

"Tak ty jseš tu novej viď?
Mno...
Nemusíš se obávat kamaráde, nezabiju tě..."
Postaví se a při pomalém odchodu si pro sebe zamumlá "Alespoň ne hned..."

Hned poté, co opustí místnost, se Jim za vlkem naposledy ohlédne a zabouchne rychle dveře. Pak už se ozve jen kovový zvuk zámku a vzdalující se kroky.

Vlk se zdá být v menším neklidu. Po chvíli váhání, zda kus syrového masa, který mu muž s maskou pohodil není otrávený, se rozhodl maso sežrat. Hned jak ho spořádal, si lehnul na bok a vyčerpán strachem usnul.

Jelikož se mi povedlo omylem kapitolu smazat, rychle jsem jí přidal zpět.
I tak se snad líbila! :)

Jsem strašný nešika...

Dexter Wolf (DOKONČENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat