7. kapitola

374 11 0
                                    

Hermiona se navzdory včerejším událostem probudila odpočatá. Na chvíli dokonce uvažovala, že večerní setkání se Zabinim byl jen jeden z četných erotických snů, i když tentokrát šlo jen o líbání.

Jenže jakmile otevřela oči, realita jí tvrdě udeřila do obličeje. Na jednom z polštářů, pro ni nadměrně velké postele, ležela růže modré barvy značně připomínající šupiny na jejím ocasu.

 Na jednom z polštářů, pro ni nadměrně velké postele, ležela růže modré barvy značně připomínající šupiny na jejím ocasu

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Moment obdivovala její krásný květ, pak pohlédla na trnitý stonek. Nádherná rostlina s trny ostrými jako břitva. Připomínala jí čaroděje, který ji přinesl. Zabini byl na pohled přitažlivý, ale uvnitř skrýval svou temnou stránku. Pokud skutečně patřil mezi elitu čarodějnického londýnského podsvětí, nedostal se tam jen tak.

Opatrně růži zvedla a položila ji na noční stolek. Ještě se nerozhodla, co s ní udělá. Nasnídala se a oblékla se do trička a kraťasů. Dnešní den vypadal jako jeden z těch teplých a nehodlala se potit v džínách.

Nějakou dobu uvažovala, že zůstane v místnosti. Nechtěla se setkat s žádným dalším obyvatelem tohoto domu. Zvláště pak se Zabinim. Nakonec se začala nudit, sebrala odvahu a po tichém otevření dveří vykoukla ven. Chodba zela prázdnotou.

Procházela budovou, ale nikde nikoho neviděla. Oddychla si. Zjevně naštěstí měli na práci něco jiného. Zastavila se před velkými masivními lakovanými dveřmi, které okamžitě poznala. Podvědomě přišla ke knihovně.

Nakoukla dovnitř a k její radosti nespatřila žádnou další osobu. Perfektní příležitost zjistit něco o kouzle, co na ni Malfoy se Zabinim použili. Kdyby se ho dokázala zbavit, mohla by v příhodnou chvíli utéct. Jakmile by našla nejbližší čarodějnickou komunitu, kontaktovala by AOZ a Harryho s Ronem.

Nějakou dobu prohlížela obsah skříní. Lákalo ji tolik zajímavých témat a prošla několik slibných knih. Jenže nikde nenašla to, co potřebovala. Ti dva byli příliš chytří, nenechali by sem Hermionu vstoupit, kdyby neměli jistotu, že nezjistí, jak cejch odstranit.

Snahu tedy vzdala a vytáhla první svazek, co ji zaujal, usadila se v pohodlném křesle u krbu a dala se do čtení.

„Vůbec ses nezměnila, Grangerová," vyrušil ji tichý hlas a ona vzhlédla. Tolik hltala informace o původu vzácných magických tvorů, že ho vůbec neslyšela přijít.

Malfoy se svým typickým úšklebkem na rtech se ležérně opíral o skříň v uličce, kde se uvelebila a pozoroval ji.

„Našla si něco zajímavého," položil jí otázku, když na něj stále jen beze slova zírala.

„Ne to, co jsem hledala," odsekla a podívala se na rozečtenou stránku.

„Mohla si se zeptat," pronesl a zase se ušklíbl, „řekl bych ti, že kouzlo na tvém zápěstí, tu nenajdeš."

Hlas oceánuKde žijí příběhy. Začni objevovat