Hlas oceánu

18. kapitola

„To si do hajzlu děláte srandu," zavrčel Harry nevěřícně a značně podrážděně. Za svůj život už zažil hodně šíleností. V jedenácti letech se dozvěděl, že byl čarodějem. Jeho rodiče zabil naprosto šílený temný kouzelník, kterého on sám zničil v Bradavicích v pouhých šestnácti letech. Tehdy dokončoval šestý ročník studia ve škole čar a kouzel a ještě stihl pomoci vyhrát druhou čarodějnickou válku. Od té doby zatkl nesčetné množství smrtijedů a jiných zločinců. Agentura odhalování zločinu pod jeho velením slavila jeden úspěch za druhým. Ale ani ten nejlepší výcvik nebo zkušenost ho nedokázali připravit na tenhle moment.

V jedné ruce držel napůl vypitý hrnek své ranní kávy a v druhé hůlku. Společně s všemi ostatními mířil na Malfoye a Zabiniho. Ti dva se zničehonic objevili uprostřed jeho a Ronovy kanceláře v hlavním ústředí AOZ. 

Neříkal jim kdysi náhodou Kingsley, že tuhle budovu přestavěli tak, aby se do ní nedalo snadno dostat? Prakticky nedobytná pevnost, co měla zůstat pod kontrolou i v případě války? Do pomyslného diáře si zapsal kontrolu všech ochranných kouzel. Zjevně se někde stala chyba. Alespoň agenti reagovali na hrozbu přesně tak, jak se od nich očekávalo.

„Nacházíte se v sídle organizace, která nespadá pod pravomoci Ministerstva kouzel," prohlásil Ron varovně na nepříliš vlídnou uvítanou. Ani jeden z vetřelců nezaútočil, ale tohle všechno mohla být past. „Dejte nám jedinej podělanej důvod, proč nemáme zařídit, aby vás už nikdy nikdo nenašel! I když bych přesně to velmi rád udělal." AOZ se nepodílelo na ničem, co by tu výhrůžku podporovalo, ale to nemuseli ti dva vědět. Stačilo to, že by to agentura zvládla, aniž by to někdo zjistil.

„Potřebujeme mluvit s Hermionou," oznámil Malfoy. Tón jakým vyslovil jméno jejich kamarádky bez jasného nepřátelství v hlase, je přimělo trochu se uvolnit. Stále však zůstávali ve střehu.

„To dřív vlastnoručně oživíme Voldyho," prohlásil Ron sarkasticky, „než bychom dopustili, aby..."

„Na tohle nemáme čas," přerušil ho Zabini a Ronova hůlka se prudce otočila směrem k němu.

Harry naopak hůlku i hrnek s kávou odložil na stůl, o který se opřel a zkřížil paže na hrudi. „I kdybychom vám chtěli pomoct, nejde to. Hermiona zmizela." Pohybem ruky naznačil ostatním agentům, že už situaci zvládnou sami. V místnosti s Malfoyem a Zabinim zůstal jen s Ronem a Ginny. Upřel nenávistný a unavený pohled na Malfoye. „Byla chyba sem přijít. Víme, že jste to vy, kdo jí ublížil."

„Co tím myslíš, že zmizela," hlesl Zabini a úplně ignoroval to ostatní, co Harry řekl. Naopak zjevně šokovaný blonďatý bývalý zmijozel překvapivě mlčel a jen na Harryho zíral.

„Skočila do oceánu přímo přede mnou," ozvala se Ginny. I ona hůlku už sklonila, ale stále ji držela v ruce. Hledala Hermionu stejně intenzivně jako její manžel a bratr. „Tělo jsme nenašli, takže předpokládáme, že žije. Vždycky dokázala... skvěle plavat."

Malfoy na ni upřel pohled. „Asi jako každá mořská panna," konstatoval více méně pro sebe, ale přesto to ostatní slyšeli.

Ron se přiblížil k blonďákovi a namířil mu výhružně hůlku přímo do obličeje. „Co jste jí udělali," zařval vztekle.

Malfoy se mu podíval přímo do očí. „Přiměli jí věřit lži." Tak netypicky poraženecký tón jeho hlasu způsobil, že i Ron nakonec sklopit hůlku.

Ginny mezitím vytáhla modrou koženou knihu. „Tohle je Kronika mořských panen, která se předává v Hermionině rodině po generace. Podle téhle knihy je jen jediný důvod, proč by se takhle rozhodla," vysvětlila těm dvěma, „má zlomené srdce. Žádná z žen, co kvůli tomu odešly, se už nikdy nevrátila."

Zabini se jemně dotkl modré kožené vazby a přejel prsty přes zlatavý nápis. „Najdeme ji."

Harry se nepřátelsky zašklebil. „Myslíš si, že bychom vás nechali se k ní znovu jen přiblížit?"

Moment bylo ticho. „Řekneme vám všechno, co víme. Dáme vám informace o londýnském podsvětí a jména zkorumpovaných členu Ministerstva kouzel," ozval se překvapivě Malfoy, „je mi jedno, co nás to bude stát, Pottere. Jen chceme najít Hermionu a promluvit si s ní."

Ginny jejich naprosto neočekávané chování najednou začalo dávat smysl. „U Merlinových vousů," zamumlala šokovaně, „ty ji miluješ!"

Zabini a Malfoy se na sebe podívali. „My oba," přiznal blonďák.

Harry si promnul unavené oči, než si znovu nasadil brýle. „Hádám, že tohle vysvětluje, proč nám v cele sedí Marcus Flint." Ti dva ani nepředstírali překvapení. „Nemá ponětí, jak se ocitl před ústředím AOZ i s důkazy o jeho nelegální činnosti. Což nám umožnilo ho vyslechnout pod veritasérem a odhalit jména všech jeho obětí. Včetně těch, co zabil za války. Přiznal se k vraždě rodičů Hermiony." Zamyšleně zvedl hůlku a protočil ji mezi prsty. „Hermiona může být v jakékoli zemi na světě nebo v kterémkoli z oceánů. Bude trvat roky, než najdeme nějakou stopu jestli vůbec. Umí se dobře skrývat, když nechce být nalezena."

„Ten ostrov," vzpomněla si najednou Ginny. Hermiona ho přece zmínila v souvislosti s mořskými pannami několikrát.

„Jaký ostrov," zajímal se Zabini s neskrývanou nadějí.

Ginny začala dychtivě listovat v knize. „Ostrov mořských panen. Hermiona nám o něm vyprávěla." Našla správnou stránku a po chvilce i odstavec v textu. „Místo," četla nahlas, „kde oceán a země leží ve věčném objetí, tam dávná svatyně skrytá je před zraky lidí."

„Právě si to zúžila na všechny ostrovy na světě," řekl Ron pesimisticky.

Ginny moment přemýšlela, ale pak se usmála. „Hermiona ho hledala od chvíle, co se o něm dozvěděla. V jejím domě je celý její výzkum."

˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙

Po delší přestávce je tu další část příběhu.

Nová kapitola přibude pravděpodobně ve středu.

Vaše Elisabeth226 :-)