Z Hermiony Grangerové se po vystudování Bradavické školy čar a kouzel stala slavná světově uznávaná zpěvačka, která díky svému vlivu pomalu ale jistě mění čarodějnickou společnost.
Svými příliš pokrokovými názory na sebe upoutá nechtěnou pozornost...
Na moment bylo ticho. Zírala na podlahu a neměla sílu se pohnout. Jen seděla na patách v odevzdané pozici a toužila, aby se pod ní rozevřela země a navždy ji pohltila, aby ji už nikdo nikdy nenašel.
Náhle se před ní objevily dva páry černých pravděpodobně nesmírně drahých bot. Prudce zavřela oči, když se jejich nositelé sehnuli k ní. Roztřásla se. Netušila, co jí hodlali udělat. Jaký mučivý trest ji asi připravili? Čím ji poníží ještě více?
Předpokládala, že jí ublíží, ale bolestivého úderu nebo tvrdého sevření zanechávající modřiny a krvácející rány se nedočkala. Jen ji beze slov někdo zvedl do náruče a o pár vteřin později se ocitla posazená na posteli. Následné jemné pohlazení na tváři ji přimělo, aby se podívala, kdo se jí takto laskavě dotýkal.
Šokovaně sledovala indigové duhovky, co na ni zářily. Výraz v Zabiniho tváři u něj nikdy ještě neviděla. Vedle něj se posadil Malfoy. Jeho bouřkově šedé oči byly ještě větší záhadou. Jako by oba odhodili masky, co před ní nosili. Nevěděla, proč na ni najednou tak hleděli, ani co jejich náhlé nezvyklé chování znamenalo.
Její žalem sevřené srdce mučivě toužilo, aby se její zjizvená duše osvobodila ze spárů kruté trýznivé temnoty, co to utrpení způsobila. „Prosím," zašeptala, „chci, aby ta bolest zmizela."
Nečekala na odpověď. Naklonila se a políbila Zabiniho na rty. „Prosím, Blaisi." Totéž s větší opatrností zopakovala s Malfoyem. „Prosím," řekla tiše a zarazila se na vteřinku, než se její pohled střetl s jeho, „Draco." V té chvíli na ně nemyslela jinak. I třeba jen na ten maličký okamžik by pro ni navždy zůstali Blaisem a Dracem.
Oba na ni krátce jen zaraženě zírali. Pak ji blonďatý čaroděj něžně pohladil po tváři a ten tmavovlasý s čokoládovou pletí zase políbil na kůži pod krkem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Draco se sklonil a líbal slzy z jejího obličeje. Blaise zatím pomaličku sundával Hermionino oblečení a každou odhalenou část jejího těla provázela jeho pohlazení, která v ní probouzela neskutečný žár.
Pozorovali ji a dotýkali se její kůže. Jako by se snažili zapamatovat si každý její centimetr a záhyb, co k ní odjakživa patřil. Seděla uprostřed postele a nechala je uctívat ji. Jako by se změnila na překrásnou nymfu nebo snad dokonce bohyni. Hleděli na ni, jako by se pro ně stala sluncem, měsícem, hvězdami nebo dokonce celým vesmírem.
Když už jim doteky a polibky zjevně nestačily, jeden z nich mávl hůlkou a oblečení obou dvou čarodějů zmizelo. Každý vzal jednu její paži a opatrně s pohledem upřeným na její tvář její ruce položili na jejich hrudi. Poprvé je zkoumala pohlazeními a prohlížela očima zcela dobrovolně a z jejich výrazů poznala, že si to užívali.
Netrvalo dlouho a oba ji přemístili mezi ně. Blaise ji uctíval na prsou a polibky na krku zezadu. Draco si vášnivě ukořistil její rty a jeho prsty ji přivedli k první extázi za tuto noc. Sledovali, jak ji její vrchol pohltil s neskutečně intenzivní chtivou touhou.
Jakmile začala opět vnímat své okolí, okamžitě zpozorněla. Zjistila, že ležela na boku mezi dvěma hřejícími svalnatými mužskými těly. Tentokrát se jí do očí díval Blaise. Draco ji objímal zezadu a líbal ji na své oblíbené místo na krku. Cítila jejich erekce připravené vniknout do ní. Ale dnes stále beze slov čekali na její souhlas. To bylo poprvé, co se jí nezmocnili, jakmile ji připravili, aby si ji mohli podmanit.
„Prosím," hlesla vzrušeně a vteřinu na to ji jedním pohybem oba naplnili.
Chvíli bez pohnutí si jen vychutnávali sdílené intimní spojení. Pak oba začali přirážet a pomalými tahy ji znovu začali přibližovat k té slastné propasti. Srdce jí bušilo intenzitou emocí vyzařujících z toho něžného milování. Její orgasmus je donutil oba vyvrcholit s ní.
Zůstali v ní, dokud se nepřestala třást. Za pár minut zase pocítila jejich erekce, co v jejím těle opět ztvrdly. Náhle se vytáhli a otočili ji, aby vyměnili jejich pozice. Další spojení bylo rychlejší a divočejší. Přesto měla pocit, jako by se jejich magie propojila na mystické úrovni. I toto vyvrcholení vrhlo přes okraj všechny tři. Jejich kouzelná nitra vibrovala, jako by se stali jednou bytostí.
Když skončili, chtěla se odtáhnout. Bála se síly jejich momentálního vlivu na ni. Jenže jejich sevření kolem ní se utáhlo.
„Ne," zazněl Dracův hlas přísně ale bez obvyklé zloby. Hermiona v mžiku ztuhla. Její reakce si okamžitě všimli. Oba tím donutila stisk paží kolem ní trochu uvolnit.
„Zůstaň s námi," zašeptal Blaise, „prosím, Hermiono," dodal, když nic neřekla.
Něco v Dracově pohledu a tón, jakým slova Blaise pronesl, ji přiměly zase se uvolnit. Nebyl to rozkaz, ale žádost, kterou mohla odmítnout. Dali jí volbu a tentokrát by ji nenutili proti její vůli.
Opatrně si lehla na záda a opřela si hlavu o Dracovo rameno. Blonďatý čaroděj ji jednou rukou hladil po vlasech. Blaise se k ní přiblížil z druhé strany a sehnul se, aby ji políbil na čelo. Oba přes ni znovu položily paže. V jejich pevném objetí nakonec usnula.
Nevěděla tedy, že ji pozorovali dlouho do noci. Aby si zapamatovali její nádhernou tvář a tělo ve spánku zářící étericky za svitu měsíce v úplňku. Protože v tu chvíli ji poprvé skutečně viděli. Ne jen velmi chytrou, nadanou a mocnou mudlorozenou čarodějku z nebelvírské koleje v Bradavicích, členku zlatého tria, přítelkyni Harryho Pottera a Rona Weasleyho, odvážnou a nezastavitelnou hrdinku druhé kouzelnické války nebo snad mořskou pannu, kterou chtěli vlastnit. Spatřili anděla, kterému pekelný oheň spálil nebesky bílá křídla a roztrhal srdce i duši. A přesto všechno nedokázal zničit její neskonalý vnitřní půvab ani vnější krásu.
