Lovkyně Medvědů

Chromá

  Nejdřív jen ucítila příjemnou vůni. Neznala ji. Byly to nějaké bylinky.
  Potom otevřela oči a zamrkala do přítmí.
  ,,Kde to jsem?" Zakňučela si spíš pro sebe, ale vzadu v jeskyňce zaznamenala pohyb. Otočil se k ní postarší bílý pejsek, menší než ona. Vzpomněla si na to, co viděla předtím, než omdlela. Zadívala se na zeď jeskyně. Byla vyskládána z kulatých menších kamenů...
  ,,Jsem v hradu?" Zeptala se tiše.
  Pejsek popošel blíž a přisunul jí něco na listu. ,,Tady máš maková semínka. Proti bolesti."
  ,,Bolesti...?" Zvedla se rychle na nohy, aby dokázala, že jí nic nebolí, ale okamžitě se sesypala k zemi. Bolestí se málem pozvracela.
  ,,Musíš ležet klidně. Jinak se to nezahojí."
  Z venku na Swift dopadl tenký proužek světla. ,,Co se mi neza-" otočila se na svou nohu. Ve sluníčku to bylo vidět. Znovu se jí obrátil žaludek, když ji uviděla.
  Její levá zadní noha byla v jednom bodě ošklivě zkroucená. Občas chyběla srst...
  ,,Co...ne..." víc se otočila, aby si ji prohlédla. ,,Ne, ne!" zaskučela.
  ,,Omlouvám se. Je mi to všechno moc líto."
  Jeho hlas působil jako balzám na její nervy.
  ,,Kdo jsi?" zeptala se jednoduše. Snažila se, aby sejí oči neplnily slzami. V krku měla knedlík.
  ,,Jmenuji se Duffy. Jsem léčitel."
  ,,Duffy, nesu ti-" do nory vrazil další bílý pes. Byl o něco větší než Duffy, a roztržitě poskakoval.
  Swift překvapeně zamrkala.
  Pejsek se zarazil. ,,Jé, čau! Já jsem Cookie. Donesl jsem vám něco na ty obklady," povzbudivě mrkl. Byl plný energie...
  Swift ho zamyšleně pozorovala. Pak se nesměle pousmála.
  Kuky byliny namíchal s přesností. Duffy ho uznale pozoroval.
  Potom si je převzal a přiblížil se ke Swift. ,,Drž."
  Swift se celá napjala. Když jí Duffy přitlačil na nohu, zvrátila hlavu dozadu a zmučeně zavyla. Před očima se jí zatmělo.
  Do jeskyně vrazil jako uragán další pes. Swift nejdříve zaslepilo ostré slunce, jak se zvedla kůže visící přes vchod. Jeho hlas byl ostrý a troufalý, zároveň však přátelský. Ale trošičku nabroušený. Měl černobílou srst.
  ,,Hej! Trošku ohledu. Tma s Kloki se snaží kojit..." zastavil se divokým pohledem na Swift.
  ,,Trosku ohledu tady. Tohle štěně už nikdy nebude moct lovit!" Zavrčel tlumeně Duffy. Vypadalo to, že nechce, aby ho slyšela, ale bohužel.
  Swift si přišla, jako by ji nakopli do břicha...
  To ne...
  Popotáhla. Nemůže lovit?
  ,,Má bolesti," namítl Jack, když si ji prohlédl. ,, Nedáš jí mamič?"
  ,,Víš, že s mamičem nepracuju. A ty bys měl dobře vědět, proč."
  Jack si povzdechl. Posadil se. ,,Ale pomáhá. Tobě s ním věřím."
  Cookie zase vyběhl, s tím, že jde na byliny. Duffy se také zvedl. ,,Jacku, pokud nic nemáš, pohlídej ji. Jdu prohlédnout štěňata."
  Jack stroze přikývl, jako by dostal rozkaz, a posadil se na opačný konec místnůstky.
  Rozhostilo se ticho, a Jack si ji chvíli prohlížel. ,,Kdo jsi? Jakože znáš moje jméno?" Zavrčel odměřeně.
  Swift se stáhli hrdlo. ,,Moji náhradní rodiče mi o vás vyprávěli. O tobě, Alfovi Lovců..."
  ,,Nejsem Alfa." Odsekl hrubě a Swift sebou trhla. ,,I když si přeju, abych ještě byl." zachmuřeně dodal. ,,A kdo jsou tví rodiče, že mě znají?"
  ,,No...  Sněženka a Flynn...našli mě, když jsem byla malé štěně."
  ,,Sněženka a Flynn?" vyjekl a jeho pohled nabyl trošku více přátelského výrazu. ,,Co říkali? Jak se mají?"
  Swift chvíli mlčela. Nevěděla, jestli se zase nerozpláče...
  ,,Oni...oni jsou..."
  Viděla Jackův nadšený pohled a musela zahanbeně sklopit zrak. ,,Jsou mrtví." Zašeptala sotva slyšitelně.

  ,,...jak se to stalo?" Zabručel.
  ,,Medvěd. Možná stejný, jako ten, co ze mě udělal chromou."
  Jack se zvedl, a Swift si skoro myslela, že na ni zaútočí. ,,Myslíš si, že s chromou nohou nic nedokážeš? To je blbost. Až tě to nebude tolik bolet a sroste to, vezmu tě za někým že smečky. Pořád je to bojovník. I když měl v boji strašný úraz."
 
  Po nějaké době Jacka odvolali na hlídku, a Swift zůstala sama. Rozhostilo se ticho, z venku sem doléhaly hlasy.
  Jack byl smutný.
  Ten pes byl zvláštní. Takový zahořklý a hrubý, zároveň ale kamarádský a ochranářský.
  Swift slyšela, jak smečka zavyla. Jack jim řekl, že jejich přátelé jsou mrtví...
  Slyšela, jak vyjí, a chtěla se přidat k nim. Chtěla být součástí smečky, o jaké jí Flynn vyprávěl.
  Ale teď byla moc unavená...