Chapter 8

37 5 0
                                    

Zašli jsme tedy všichni s nechutí ke klukům. Honza v nedohledu a já se kymácela se spacákem tahoucím za sebou s luxusním úsměvem. Stále jsem musela myslet na jeho dokonale teplé ruce. O můj bože.

Došla jsem tedy ke klučičí chatce, ve který se rozléhaly šťastné hlásky děcek a já vstoupila. Zastavila jsem se na prahu dveří a koukala se po celé té chatce a hledala volné místečko.

"Ty vole, kam mám jít?" tázala jsem se všech přítomných v této chatce, "Pojď za mnou." usmál se s poklepem na místo vedle něj.

"A namasíruješ mě?" mluvili jsme na sebe těma nejhezčíma slovíčkama, která jsme mohli vytvořit. Usmál se s jemným pokývnutím hlavy. To byl pro mě pokyn k znovu rozhybu mých ztuhlých kostí. Vylezla jsem na dvojpatrovou postel a rozplácla jsem se před ním. To ho zase přimělo k jeho jednání. Chvíli si hrál s mým zadek a já jsem se pousmála a zabručela jsem něco ve smyslu hej. Byla jsem vlastně ráda, že se o mně v poslední době vůbec někdo zajímá. Mělo by se to někam napsat k rekordům nebo někde vyvěsit. Začal. Jeho ruce. Teplé jako rozžhavené šlahouny slunce. Jeho prsty. Obratné a dokonale dělaly svoji práci. A jeho dlaně... plné lásky. Přímo jí překypoval. Cítila jsem to. Nebo jsem jen myslela naivně. Tenhle moment jsem si chtěla naprosto užít. Byl dokonalý. On celý je dokonalý.

Po celý ten podvečer jsme nic jiného nedělali. On po této dokonalé masáži hladil stehno nebo jsme se jen tak bavili, lechtali a celý oddíl vymýšleli scénku a podobně.

________________________

Já vím, že je to krátký, ale snad se líbilo. :) A ano, tu máte další díl. Mohli by se teď ty díli rychle přidávat, protože jsou ty prázdniny. Jinak prosím o komentáře, jestli to má smysl pokračovat a tak.. děkuju :)

Together? CZKde žijí příběhy. Začni objevovat