-2-

1.5K 53 0
                                    

,,Hej, Alex!" Ozvalo se přes celou chodbu. Okamžitě jsem na místě zkoprněla a nejistě se otočila za chlapeckým hlasem. Kyle ke mně s milým úsměvem doběhl a posunul si popruh batoh trochu výše na rameno, aby mu nesklouzl dolů. ,,Slyšel jsem, že jdeš zítra na Maxův večírek." Přešlápne si nervozně na místě, avšak úsměv mu na rtech hrdě drží. Jako by mu ho tam někdo přilepil. Nechápejte mě špatně, dřív se mi jeho úsměv líbil, vlastně byl celkem roztomilý, jenže to všechno se schovalo za tlustou plachtu, jakmile za mnou začal dolézat. Ráda jsem ho pozorovala z povzdálí, jenže jakmile začal projevovat zájem, ten můj se vynuloval a teď už jen neustále přemýšlím, jak se ho zbavit. Komické, že? A já si tu ztěžuju, že nemám přátelé...

,,Možná." Najednou se zdála chodba tak strašně tichá. Lidé kolem nás divoce a bezohledně pobíhali, křičeli po sobě a třískali dvířky u skříněk, ale mně přišlo, jakoby chodili po špičkách a šeptali. Všimla jsem si pár zvědavých pohledů našich spolužáků, kteří zbystřili, že tolik oblíbený Kyle, kamarád Maxe Millera, se baví s Tou holkou od Liv. Najednou jsem se cítila tak nepříjemně. Jakoby všichni zabodly své oči do nás a vypalovali do mě obrovskou díru. 

,,Možná?" Ušklíbl se. Snažil se se mnou flirtovat, poznám to. Sice se mnou neflirtovala hromada kluků, jako třeba s Liv, ale za svůj život jsem viděla spoustu romantických filmů, takže poznám, když se to občas stane. A přesně, jak jsem očekávala, strčil si ruce do kapes a pohlédl na mě zpod řas. Založila jsem si pro jistotu ruce na hrudi, abych mu naznačila jasný odstup a zároveň se uchránila před čímkoli, co v následujících vteřinách může nastat. ,,Každopádně jsem si říkal, že bych se pro tebe mohl předtím stavit. Chtěla by si na ten večírek přijet se mnou?" Tak počkat- Kyle mě právě teď pozval na rande a chce se se mnou ukázat na nějakém večírku, kde bude spousta lidí a ta spousta lidí zjistí, že je zadaný a je jen můj a můj?! Pane bože!!! Ne, ale teď vážně. Proč mám pocit, jako by se snažil naznačit, že přijet tam s ním je nějaká pocta nebo jako lístek do VIP zóny? 

,,No už jsem dohodnutá s Liv. Jdeme Maxovi pomoct s přípravami." Co nejšetrněji, aby to nepoškodilo jeho zřejmě rostoucí ego, ho odmítnu. Přála jsem si, aby mě už nechal jít, ale jeho slova, mě utvrdila v opak. 

,,Jo, Max s Liv. Člověk by řekl, že jsou ideální pár, co? Škoda, že si to nechtějí přiznat. Ale neunavuje tě se s nimi pořád tahat? Přece jen dělat křoví jim může i Blake." A přesně v tu chvíli právě zmiňovaná bruneta vyšla ze třídy a pohledem se střetla s mým naprostou zoufalým a o pomoc prosícím výrazem. Něco řekla Joshovi, který jí byl jako vždy v patách a vydala se směrem k nám. 

,,Kyle, zlato, nemáš mít náhodou trénink? Myslím, že trenér by nebyl rád, kdyby si ho znovu zmeškal." Opřela se celou vahou o jeho bytelnou postavu a prsty mu prohrábla jeho oříškové vlasy. Trochu podrážděně a překvapeně se od ní odtáhl a rychle střelil pohledem po mně. Já ale se vší pozorností sledovala Blake a čekala, co nastane dál. 

,,Zrovna tu něco řeším s Alex. Navíc má docházka na tréninzích není tvá starost," odsekl. Pak si ale uvědomil, že stále stojím vedle a znovu nahodil svůj úsměv. ,,Takže?" Zabodl do mě své oči a nedočkavě ke mně o krok přistoupil. Měl by vědět, že narušovat mou osobní zónu, je trestný čin, ale pro tentokrát to nechám být. 

,,No uvidíme se na večírku." Hlesnu nejistě a doufám, že to přijme. Trochu zklamaně vydechne. 

,,Dobře, ale za to mi dlužíš jeden drink." Naprosto nečekaně se ke mně sklonil a skoro bez povšimnutí mě líbnul na tvář. Překvapeně jsem pootevřela ústa, ale než jsem stačila jakkoli zareagovat, byl už na cestě do tělocvičny. 

,,Jak jsem říkala, Kyle není správná volba, i když může působit jako zlatíčko," připomněla se mi bruneta svými slovy a já k ní opět zabloudila pohledem. Najednou ale ke mně přistoupila a snad o sto procent víc porušila mou osobní zónu. Kyle je oproti ní párátko. Tvář měla až moc blízko té mé, její dlouhé rovné vlasy mě šimraly na mých holých ramenou a její hluboké šedomodré oči se odhodlaně zabodávaly do těch mých. Upřeně jsem vyčkávala, co se stane dál a přísahám bohu, na cokoli na světě, že na vteřinu svým pohledem sjela dolů, dolů na mé rty! O to víc mě pak zmátla slova, kterými přerušila to napětí mezi námi. ,,Navíc já se o své hračky zásadně nedělím." Jakmile to vypustila z úst, rty se jí roztáhly do provokativního úsměvu a v očích se jí zajiskřilo, jakoby její vlastní slova v nich zažehla malé plamínky. Stále s tím úsměvem se ode mě odtáhla a vydala se ven ze školy. Co to ale sakra mělo znamenat? To je vážně tak moc povrchní? Copak jsou kluci, se kterými spí, pro ní jen hračky? Možná jsem se v ní doopravdy spletla...

Když jsem se konečně dokázala odlepit chodidly od země, vydala jsem se stejnou cestou, jako ona, ven a rovnou ke svému kolu. Odemkla jsem zámek, nasedla a vyjela po školním parkovišti pryč dosud, pryč od Blake a pryč od Kylea. V tu chvíli mi bylo úplně jedno, kam mě mé kolo zaveze, hlavně když to bude co nejdál od těchto lidí. Všichni tam jsou tak arogantní, jako bych jim snad měla děkovat za to, že se na mě jen podívají. 

Byla jsem dost vykolejená a zároveň i naštvaná, proto jsem šlapala rychleji než obvykle a ani se nekochala přírodou kolem. Než jsem se nadála, byla jsem na parkovišti u Moose. Kolo jsem nechala zezadu kavárny u vstupu pro personál a vešla zadním vchodem dovnitř. V šatně jsem nechala svůj batoh, oblékla si pracovní triko s cedulkou s mým jménem a kolem pasu si ovázala modrou zástěru. 

,,Ahoj Skye, promiň, že jdu pozdě." Vtrhla jsem dovnitř a pozdravila hlavní obsluhu a zároveň i majitelku kavárny u Moose. Moose byl její děda, který jí to celé před třemi lety přenechal. 

,,To nic. Vezmi si dnes sudý." Hodila po mě bloček na objednávky a já se vydala za prací. Po cestě jsem se pozdravila ještě s Kirou. Kira je původem z Korei a je tu teprve pár měsíců. 

Nebylo tu dnes tolik lidí, ale práce bylo dost. Byla jsem za ní ale ráda, protože jsem alespoň zapomněla na vše z dnešního dne, vyčistila jsem si hlavu a trochu se odreagovala. Když jsem pak přišla domů a našla spícího tátu na gauči, přikryla jsem ho dekou, vypnula televizi a dokonce ho i líbla na čelo. V tichosti jsem zapadla do svého pokoje, dala si sprchu a jakmile jsem zalezla do postele a zhasla lampičku, okamžitě jsem usnula. 


Tak co zatím myslíte? Baví vás to? :)

Btw nahoře je Kyle ;*

Call me friend but keep me closer I. ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat