Call me friend but keep me closer I. ✓

-9-

Když jsem se probudila, pokoj prořezávalo měsíční světlo, které lehce pohlcovala hustá tma dnešní noci. Bylo kolem druhé ráno a v celém domě panovalo hrobové ticho. Pokoj pro hosty se zdál najednou tak obrovský. Věděla jsem, že Liv se teď určitě tiskla k Maxovi. Cítila jsem se v té velké posteli tak sama a jakoby mě pohladila chladná ruka noci. Vymrštila jsem se do sedu a spustila nohy na příjemně hladký koberec, po kterém jsem docupitala až ke dveřím. Velice pomalu a co nejtišeji jsem je otevřela a vyšla ven na chodbu. Z Maxova pokoje bylo slyšet tiché pochrupování, proto jsem věděla, že je vzduch čistý. Dveře od pokoje pro hosty jsem opět zavřela a vydala se na druhou stranu chodby ke schodišti. Nešla jsem ale dolů. Znovu jsem zamířila k první dveřím, které jsem viděla a před několika hodinami si je spletla s koupelnou. Skoro neslyšně jsem zaklepala a pak vešla dovnitř. Byla jsem si jistá, že mě neslyšela. Dveře jsem zavřela a pro jistotu i otočila klíčem, aby nás tu nikdo nenašel. 

Po špičkách jsem došla k její obrovské posteli s nebesy, kde se přímo uprostřed rozvalovala a sladce spala. Měsíc ji svítil do tváře a dokonale tak zvýraznil její rysy. Najednou se zdála tak moc skutečná, až mě zabolelo u srdce z té skutečnosti, že právě teď spí a já ji nechtěla budit. Pomalu jsem si sedla na kraj její postele, přičemž jsem trochu hnula s matrací. Ona se ale jen znovu zhluboka nadechla a zase vydechla. Konečně jsem měla možnost si ji pořádně prohlédnout. Vlasy se ji v tmavých vlnách rozprostíraly po polštáři a pár se vloudilo do její tváře. Řasy měla delší, než většina holek ve škole a myslím, že ji to všechny i záviděli. Nepotřebovala si lepit žádné umělé ani nic podobného. Dokonale zvýrazňovaly její hluboké a tajemné oči, které uměly moc dobře skrýt jakékoli emoce, ale zároveň jsem v nich mohla číst lépe, jak v celé její tváři. Vždy jsem věděla, na co myslí, protože se ji to v nich odráželo. Tváře měla lehce narůžovělé a trošku buclaté. Bylo to ale neuvěřitelně roztomilé. A ačkoliv by si všichni pomysleli, že může působit dětsky, její ostře řezaná čelist a brada vše vyrovnávali a proto vypadala starší, než ve skutečnosti byla. Lehce narůžovělé plné rty měla pootevřené a klidně tak oddechovala. Působili tak měkce, přesně jak jsem si z jejích polibků pamatovala. Přála jsem si je znovu cítit. Chtěla jsem se k ní sklonit a znovu je ochutnat. Znovu se podmanit její vůli. Celé mé tělo se touhou rozechvělo, proto jsem na vteřinu odtrhla zrak a zahleděla se ven z okna na klidnou noční oblohu plnou hvězd. 

,,Pozoruješ mě snad, jak spím?" Ozvalo se najednou do ticha a já se trochu vylekala. Trhla jsem sebou a překvapeně pohlédla do její tváře. Stále měla oči zavřené, ale po chvilce je otevřela a měsíc v nich odhalil divokost, která ji byla tolik podobná. Pobaveně se pousmála a trochu se nadzvedla, aby se hlavou opřela o pelest postele. Volné tílko ji spadlo přitom trochu níže a odhalilo tak její ramena a hruď. Skousla jsem si ret. 

,,Jen jsem kontrolovala, jestli dýcháš." Plácnu, avšak sama se hned rozesměju. Zvedla ruku a mě se v tu chvíli trochu zatajil dech. Prsty si prohrábla své vlasy, které ji opět dopadly na ramena. 

,,Možná by si se měla přidat. Moje postel je lepší než ta v pokoji pro hosty. Navíc tam straší, víš? Není to nic pro tebe." Ušklíbne se. Trochu se posune a udělá mi vedle sebe místo. Měla jsem chuť se zasmát jejímu přesvědčování, ale tak nějak jsem chtěla hrát tu její hru. 

,,Já se ale ničeho nebojím. Navíc tam mám celou postel jen pro sebe. Tady bych se musela dělit." Pokrčím sebejistě rameny. Blake si olízla své rty a trochu se na rukách nadzvedla a přisunula se blíž ke mně. 

,,Obě moc dobře víme, že toužíš po něčem jiném, než je hloupá postel," šeptla a lehce se rty otřela o ty mé. Byla mi tak blízko. Úplně jsem z ní šílela. Nechtěla jsem se ji hned podvolit a dát ji vše, o co si těmi svými rty a očima řekne, ale nedokázala jsem odolávat. Prudce a frustrovaně jsem vydechla a přitiskla rty na její. Chutnali stejně, jako tolikrát předtím, ale pokaždé to bylo lepší a lepší. Blake ani na vteřinu neváhala a povalila mě na záda. Obě jsme to protahovaly až moc dlouho a ani jedna jsme nechtěly, aby nás opět něco zaskočilo nebo vyrušilo. Přetáhla si proto vytahané tílko přes hlavu a to samé udělala s mým trikem, které mi na spaní Max půjčil. Nahým tělem se natiskla na to mé a prudce narazila do mých rtů. Vnímala jsem každý její polibek, vzdech, pohyb i její vlas, který přistál v mé tváři. Za ním následoval další a další, až se připletl do našich polibků a my se rozesmáli. Blake si chtěla sepnout vlasy gumičkou, ale zastavila jsem ji. Vymanila jsem se z jejího sevření a rukou ji shodila na záda. Obkročmo jsem si na ní sedla a krátce ji líbla na rty. Byla jsem to já, kdo si vlasy svázal a kdo pokračoval ve všem, po čem jsme tu noc obě tolik toužily. Snažili jsme se být co nejtišeji, abychom nikoho nevzbudili, ale myslím, že tlukot mého srdce, musel být slyšet až ve vedlejším domě přes ulici. 

Zbytek noci jsme nezamhouřily oka. Přesně, jak jsem chtěla, hladila jsem ji ve vlasech, po zádech, kdekoli chtěla, choulili jsme se v náruči a povídali si. Blake mi vyprávěla o zážitcích s bratrem, ze školy i jejich rodinné dovolené. Tiše jsme se smáli a já ji s každým slovem byla blíže a s každou větou jsem ji poznávala víc a víc. I já jsem ji vyprávěla o svém dětství. Svěřila jsem se ji o mámině smrti, o tátovi i o Liv. Celou dobu mě pozorně poslouchala a kdykoli viděla, že to potřebuju, schovala mou ruku v té své, políbila mě nebo si mě přitáhla blíže do náruče. To, co jsem řekla ji, jsem neřekla ještě nikomu, ani Liv, ani mámě, ani tátovi. Nikdy jsem se necítila tak uvolněně a tak otevřeně. Měla jsem pocit, že ji můžu říct úplně cokoli a ona mě i přesto bude poslouchat. Konečně mě někdo doopravdy vnímal a neviděl jen tu malou ublíženou holčičku, který umřela máma. Vnímala mě celou a věděla jsem, že mě vidí tak, jak jsem vždy toužila, aby mě někdo viděl. 

Povídali jsme si tak dlouho, dokud se nám nezačaly klížit oči a my kolem páté ráno usnuli ve hřejivém objetí. Těsně předtím, než jsem ale doopravdy usnula, jsem cítila její jemný polibek, který mi věnovala na krk, pak na tvář a nakonec i na spánek. Pak svou tvář zabořila do mé šíje a my konečně usnuli. 

Tak co na to zatím říkáte? Líbí se vám příběh? :P