Call me friend but keep me closer I. ✓

-5-

Polibek jsem ji překvapivě oplatila. Rty měla měkké a chutnaly po lesku na rty. Když se dlaní dotkla mé tváře, mé tělo zareagovalo a to tak, že mi po celém těla naskočila husí kůže. V tu chvíli se rozběhl i můj mozek a já se vylekaně odtáhla. Musela jsem párkrát zamrkat, abych se vzpamatovala a pořádně zaostřila a ano, vážně přede mnou seděla ta Blake s ubrečenýma očima a rty měla lehce pootevřené. 

,,Ehm, promiň. Nevím, co to do mě vjelo. Tohle normálně nedělám." Vyhrkla a začala nervozně máchat rukama kolem sebe. Ani nevím proč, ale najednou jsem ji viděla úplně v jiném světle. Nezdála se jako ta Blake, kterou znali úplně všichni, všichni se s ní bavili, aby se s nimi buď vyspala nebo aby byla jejich kamarádka a oni si tak získali svou minutu slávy. Byla to naprosto obyčejná holka a byla krásná. Ale ne pro svou postavu a vzhled, ale i pro svou duši. Stále něco brblala a zdálo se, že začala panikařit, ale přes své uchvácení její osobou jsem nebyla schopna rozeznat, jaká slova z jejich úst vycházela. 

Možná za to vážně mohl ten alkohol nebo celková atmosféra dnešního večera, ale tentokrát jsem se k ní natáhla já a umlčela ji svými rty. Překvapeně se nadechla, ale bez váhání mi polibky začala oplácet. Znovu položila svou dlaň na mou tvář a moje tělo se rozechvělo. Přitáhla jsem si ji k sobě blíž, takže jsem mohla náš polibek více prohloubit. Vůbec netuším jak, ale najednou jsem se ocitla na zádech a ona byla nade mnou. Ruce jsem přesunula na její boky a nenápadně jsem prsty zabloudila pod její triko. Na vteřinu se ode mě odtáhla a shodila ze sebe tu obří mikinu. Nenechala mě moc dlouho čekat a vrátila se k mým rtům. Lehce jsem se nadzvedla a ona mi tak mohla sundat mou košili, která zřejmě přistála na stejném místě, jako její mikina. Rty opatrně opustila ty mé a začala sjíždět níž na můj krk. Nikdy jsem se s nikým nedostala do takové fáze a proto, jakmile se tam zastavila, měla jsem pocit, jako bych měla vyletět z kůže. Bylo to tak zvláštní, až jsem se toho nemohla nabažit. V břiše se mi probudil ten tolik známý roj motýlů. Celé tělo se mi chvělo vzrušením a zároveň i nervozitou. Je jedna věc něco takového zažít s klukem, ale prožívat něco takového s holkou, je úplně jiné. 

Její vlasy mě šimraly na tváři i krku, což znovu spustilo mou husí kůži. Když si toho Blake všimla, lehce se uchechtla a znovu se vrátila k mým rtům. Prsty zabloudila k lemu mého tílka. Odtáhla se a pohledem vyhledala mé oči a čekala na svolení. Zhluboka jsem se nadechla a přikývla. Lehce jsem se nadzvedla a ona mi triko přetáhla přes hlavu. Neunikly mi ty její tolik povědomé jiskřičky v očích. Znovu se ke mně s vášní natiskla a tentokrát prsty bloudila po mé holé kůži. Každé místo, kterého se dotkla, doslova pálilo a celé mé tělo se mohlo pod jejími doteky zbláznit. 

,,Ehm, na něco jsme zapomněli." Zamumlá mi do rtů a bleskurychle se odtáhne. Vyskočí na nohy a doběhne ke dveřím, které jedním otočením klíče zamkne a zajistí nám tak bezpečí a soukromí. Jak se ke mně vracela, přepadla mě ještě větší nervozita. Nikdy jsem na holku ani nepomyslela a už vůbec by mě nenapadlo, že se něco takového stane, ale ve chvíli, kdy si přes hlavu přetáhla triko i ona a znovu mě políbila, jsem netoužila po ničem jiném. Jakoby to bylo přesně to, co jsem celé ty roky hledala. Stejně jako trika, byly brzy dole i naše kalhoty. Něžné polibky střídaly ty vášnivé a já se cítila, jako v ráji. Srdce mi samou radostí mohlo vyskočit z hrudi a bylo naprosto nemožné, aby ho necítila. Rukou pomalu sjížděla níže a opatrně se dotýkala mé holé kůže. Jakmile ale nenápadně zavadila o látku mých kalhotek, zarazila jsem se a nejistě se odtáhla. ,,Děje se něco?" Pozvedla vylekaně obočí. Rty měla dokonalé rudé od našich polibků a hruď se ji prudce zvedala, jak se snažila popadnout dech. 

,,Ne. Já jen, že já ještě nikdy-" Nebyla jsem schopná větu dokončit, ale když její oči sjeli níže, věděla jsem, že mě pochopila. S něhou ke mně vzhlédla a lehce se pousmála. 

,,Nemusíme." Zakroutila hlavou a svá slova ztvrdila polibkem. Nešlo o to, že bych něco nechtěla, protože halo, jsem osmnáctiletá panna, která se v životě líbala jsem s třemi lidmi. Teď už se čtyřmi. Je přece jasné, že jsem byla pro. Spíš celé mé tělo zaplavil strach. Chvíli jsme si vyměňovaly pohledy a poslušně čekala, jak se rozhodnu. Nakonec jsem si ji za šíji přitáhla do polibku, což bylo jasné znamení. Každý její dotyk, pohyb, byl plný něhy a lásky. Vychutnávala si každý můj polibek, každý můj vzdech. Nemohla jsem se přestat červenat, avšak pod jejíma rukama jsem měla pocit, že se každou vteřinu celá rozplynu. V tu chvíli jsem měla hlavu naprosto prázdnou. Nebyl v ní žádný Kyle, žádná máma ani nikdo jiný. Byli jsme to jen my dvě. 

Než se odtáhla, znovu mě políbila a zdálo se, jako by ten polibek trval celou věčnost. Přála jsem si, aby to tak bylo. Jenže všechno má svůj konec. Obě jsme prudce vydechovali a snažili se vstřebat vše, co se tu za tu dobu stalo. Bylo to zvláštní. Celý můj život se točil kolem kluků a pak si přijde Blake a ve vteřině ho otočí vzhůru nohama. Stočila jsem svou hlavu jejím směrem, abych se ujistila, že to opravdu byla ona a že se mi to jen nezdálo. Ležela tam, stále polonahá, na rtech jí pohrával její šibalský a roztomilý úsměv a v očích ji nezastavitelně jiskřilo. I ona se na mě podívala a ještě více se usmála. 

,,Co?" Uchechtla se nechápavě. Byla tak krásná a tak jiná, než jakou jsem ji znala. Vlastně než jakou jsem si myslela, že je. Vlasy ji padaly do tváře, takže jsem opatrně zvedla ruku a prstem je odhrnula na stranu. 

,,Jen se chci ujistit, že je tohle skutečný." Šeptnu. Pohled jí znovu sklouzne k mým rtům a sladce mě políbí.

,,Už tomu věříš?" Hlesne stejně tiše, jako já předtím. Jakoby nás někdo mohl slyšet přes tu hlasitou hudbu, která se rozléhala po celém době a ještě o několik ulic dál. Dělala jsem, jakože přemýšlím a pak jsem ji políbila znovu. A znovu a znovu a znovu. 

,,Teď už možná." Ušklíbla jsem se a ještě jednou ji políbila. Blake se zvonivě rozesmála a začala se roztomile culit. Bylo to zvláštní, nikdy jsem neslyšela její pravý smích. Byla v mé přítomnosti úplně jiná. Jako bych v té posteli ležela s úplně jinou Blake. Zdála se mnohem hezčí a opravdovější. Přála bych si, aby ji takhle mohl vidět každý, ale možná by to akorát ukradlo tu naší výjimečnost. 

Tak doufám, že jsem tu tím nikoho nepohoršila :D Jinak zatím názor? :))