Call me friend but keep me closer I. ✓

-6-

Ráno mě probudily sluneční paprsky, které proudily skrz velké okno do pokoje a jemně mě šimraly na tváři. Opatrně jsem otevřela oči a zhluboka se nadechla. Blake se roztahovala přes víc jak polovinu postele a ještě stále spokojeně oddechovala. A stejně, jako to bylo celou noc, mě držela za ruku. Ten pohled na její klidnou spící tvář a fakt, že jsem s ní vůbec ležela v jedné posteli, mě utvrdil v to, že včerejšek vážně nebyl jen sen. To všechno se doopravdy stalo a doopravdy to byla Blake. Nelitovala jsem. Nelitovala jsem naprosto ničeho, protože to bylo nádherný a ten pocit, který jsem s ní cítila byl k nezaplacení. Konečně jsem se cítila... úplná? A navíc její postel je nejpohodlnější na světě!

Velice opatrně jsem se vyprostila z jejího sevření a spustila svá holá chodidla na studenou podlahu. Hodila jsem na sebe svou košili a po špičkách jsem se vyplížila z pokoje. Včera jsem toho vypila víc, než jsem byla normálně zvyklá, takže mě lehce bolela hlava a navíc jsem měla v krku děsně sucho. Co nejtišeji a nejnápadněji jsem docupitala do kuchyně. V obýváku spalo pár lidí a všude byl nehorázný bordel. Po zemi se válely kelímky, prázdné flašky od alkoholu, nedopalky a jiné odpadky. V kuchyni moc alkoholu ani nezbylo, ale hlavně jsem doufala, že zbylo nějaké nealko. Když jsem otevřela lednici, byly tam poslední dvě láhve džusu. Jeden jsem proto popadla a nalila si do čistého kelímku. Hltala jsem každý lok, jako bych nepila měsíce a málem jsem se v tom utopila. 

,,Páni, ty se nezdáš." Uchechtl se klučičí hlas za mnou. Max tam stál jen v trenýrkách s vlasy trčícími do všech stran a rozespalým pohledem. ,,Kocovina?" Pozvedl obočí a sám si vzal druhý džus a dlouze se napil. Přikývla jsem a znovu se napila. ,,Spala si tu? Liv tě večer hledala." Z jeho slov se celé mé tělo napřímilo. Ne, že bych se za sebe nějakým způsobem styděla, ale přece jen to je jeho sestra a navíc sama úplně nevím, co to znamená. Bude lepší, když to prozatím zůstane jen mezi mnou a Blake. Zkoumavě jsem se mu podívala do očí a snažila se vyčíst, zda něco netuší. 

,,Říkala jsem vodu, ne džus!" Vtrhla do kuchyně Liv jen v Maxově tričku a vytrhne mu džus z ruky. Než se ale stihne napít, všimne si mě a překvapeně vyjekne. Oba se hned ale chytnou za hlavu a zaskuhrají bolestí. ,,Alex, co tu děláš? Včera jsem tě celý večer hledala. Kam si se vytratila?" Probodla mě zvědavým a zároveň vyčítavým pohledem. Najednou mi znovu vyschlo v krku. Nevěděla jsem, co říct, protože Liv se to zatím nesměla dozvědět, jenže ona vždy pozná, když ji lžu. Nejistě jsem pootevřela rty a v hlavě se marně snažila vymyslet cokoli, co by se alespoň trochu blížilo k pravdě. 

,,Postarala jsem se o ní," Ozval se čtvrtý hlas a do kuchyně vstoupila Blake. Už byla normálně oblečená a vlasy si stáhla do ledabylého drdolu. ,,Přehnala to s pitím a našla jsem jí, jak zvrací na záchodě. Uložila jsem ji k sobě a dávala na ní pozor. Nemáš zač." Ušklíbla se směrem k Liv, která nad ní jen protočila očima. Max do ní lehce strčil loktem a tak nakonec utrousila i něco jako "děkuju". Když kolem mě Blake procházela, aby si do skleničky natočila čistou vodu, nenápadně se pousmála a v očích se ji znovu lehce zajiskřilo. Mé rty se samozřejmě okamžitě roztáhly do úsměvu. 

,,No vyhodím ostatní z domu a pak se můžeme pustit do úklidu. Zůstanete tu do zítřka?" Protáhne se Max a zvídavě se pousměje na svou skoro přítelkyni. Liv se tázavě ohlédne po mě a já svůj pohled zabodnu do Blake. Ta se napila své vody a přitom se znovu nenápadně pousmála, čímž mi dala znamení, že chce, abych zůstala. Souhlasila jsem tedy a Liv znovu radostí vypískla. Tentokrát jsme ji spražili pohledem všichni, protože všichni jsme tak nějak měli kocovinu. Max probudil všechny lidi, kteří tu přespali, včetně Kylea, který se na pohovce válel s nějakou holkou. Když se probral, zdál se zmatený a pohledem vyhledal mě. Já ale očima uhnula a raději se věnovala úklidu. Brzy jsme zůstali jen my. Max pustil stejné písničky, které hrály celý minulý večer a společně jsme uklízeli. Max s Liv si zabrali venkovní prostory a my s Blake jsme uklízeli celé dolní patro. Akorát jsem házela použitě kelímky, které se válely na lince do pytle, když do kuchyně přišla i Blake. Nenápadně si stoupla naproti mě a dělala, jako že se věnuje pouze úklidu. Po pár minutách ticha se na mě podívala. 

,,Takže-?" Vypustila do vzduchu a doufala, že ji odpovím, ale moc jsem nevěděla, na co přesně se ptá. 

,,Takže?" Zopakovala jsem s pozvednutým obočím a neodpustila si malý úsměv. Blake se pobaveně uchechtla a pak ke mně o krok přistoupila. 

,,Jak ses vyspala?" Naklonila hlavu lehce do strany a její výraz se změnil v provokativní. Lehce si skousla stále trochu rudé rty a očima mě sjížděla od hlavy až k patě. Stále jsem na sobě měla svou košili, ale doplnila jsem to ještě svými džínami, abych před Maxem nechodila polonahá. Jemu to zřejmě ale problém nedělalo, protože sám byl jen ve spodním prádle. 

,,Skvěle. Máš vážně pohodlnou postel." Pousmála jsem se a dělala, jakoby nic. Snažila jsem se ji hned nepoddat a trošku si s ní hrát, což ji očividně bavilo. Znovu ke mně o krok přistoupila a opřela se bokem o linku. 

,,A bylo to jen tou postelí?" Pohlédla na mě zpod řas a tentokrát si rty lehce olízla. 

,,Ne tak úplně. Někdo se totiž děsně roztahoval a já se pak musela krčit skoro na kraji." Ušklíbla jsem se pobaveně. Blake upustila pytel s odpadky a udělala poslední krok. 

,,Vážně? Mě zase někdo celou noc bral peřinu a neustále přese mě přehazoval svou nohu." Pokračovala, ale to už jsem se neudržela a začala se smát. 

,,Byla mi zkrátka zima." Pokrčila jsem nevinně rameny. Opatrně položila svou dlaň na můj bok a za lem kalhot si mě přitáhla blíž. Odhrnula mi vlasy z tváře za ucho a za krk si mě lehce přitáhla do polibku. Celé mé tělo se znovu rozechvělo. Každý kus mé kůže, kterého se předešlou noc dotkla, mě pálil. Jako bych tam ty doteky měla vypálené.  Než se odtáhla, ještě mě jednou krátce políbila a pak se sladce pousmála. Sehnula se pro pytel a pokračovala v úklidu a akorát včas, protože do kuchyně přišel Max, aby si vzal další nový pytel. 

,,Jsem rád, že jste se spřátelili." Obě si nás přeměřil pohledem a pak se vesele pousmál. Líbnul Blake do vlasů a zase zmizel. Kdyby jen ale tušil...

Nakonec nahoře máte Joshe;*