22. kapitola

243 22 2
                                    

„Ty jo..." Vypískne s údivem Pietro. „Myslel jsem, že budeš muset začít pomalu, ale sakra to je fakt dobrej čas." Koukne na stopky po dvou kolečkách, které jsem měla na rozehřátí, ačkoliv jsem měla plíce v jednom ohni, tak jsem byla víc než spokojená se svým výkonem.

„Já vím..." Vydechnu tiše, protože nemůžu popadnout dech. „Na někoho, kdo byl několik týdnů mučenej, co?" Mrknu na něj s uchechtnutím.

„No právě!" Vyjekne nadšeně a natáhne ke mně dlaň, abych si s ním mohla plácnout, když za námi dobíhá Sam s Buckym.

„Kde jste se flákali?" Kouknu na ně s úsměvem.

„Říkal jsem ti, že jí nemáme dávat náskok!" Oboří se Sam na Buckyho okamžitě.

„Je to holka!" Vymluví se Bucky okamžitě.

„Ale právě nám nakopala zadek!" Předklání se Sam, aby si mohl opřít dlaně o kolena a vydáchat se.

„Neboj, příště ti dám náskok." Mrknu na Sama, který jen zavrtí hlavou a popadá dech.

„Už jste si dopovídali?" Přidá se k nám Natasha s nic neříkajícím výrazem. „Andreeo, chci tě mít na žíněnce za pět minut." Mávne ke mně rukou aniž by se na mě podívala.

„Proti komu?" Ptám se naprosto stejně chladným tónem.

„Nevím... Asi Yelena." Krčí rameny nezaujatě a něco hledá v papírech, co má v rukách.

„To není fér." Podívám se na ní.

„Bojíš se, že ti snad nakope zadek holka?" Šťouchne mě do žeber Sam.

„Život není fér." Protáčí očima Natasha.

„Ale Nat..." Zkusí to i Pietro. „Tak jí tam postav Kat. Trénuje už nějaký ten týden a Andreea jí může šetřit trochu, ne?" Koukne po mě Pietro, když se v kruhu přítomných objeví i plavovláska, která zaslechla, že se o ní bavíme.

„Já bych možná ještě chvíli trénovala..." Přizná Kat a je vidět, že jí samotné se nechce s nikým zrovna teď zápasit a už vůbec ne se mnou.

„Taky úplně nechci bojovat s Katherine." Řeknu okamžitě, abych podpořila svou kamarádku a kouknu se po ostatních a nejvíc mě vyděsí Natashin pohled, která tenhle návrh opravdu zvažuje.

„Proč ne?" Ozve se najednou.

„Zbláznila si se?" Podívám se po ní překvapeně. „Mám víc zkušeností než ona, můžu jí ublížit."

„Nebo já tobě." Zamračí se na mě Kat, která je očividně dotčená tím, že se jí snažím ochránit před sebou samou a nechci jí nakopat zadek.

Od Buckyho a Sama se ozve obdivné hvízdnutí. „Tohle bude zajímavý." Zaleschnu Sama, jak to šeptne k Buckymu, který okamžitě přikývne.

„No, možná to nebyl zas tak dobrý nápad." Přizná Pietro, který pozoruje tuhle výměnů názorů.

„Sklapni, chlape." Zastaví ho Falcon.

„Já asi úplně nechci." Přiznám se okamžitě, když se podívám po Katherine, která vždy byla o něco drobnější než já a rozhodně se vždy zdála o něco zranitelnější.

„Chtěla si s náma opět trénovat, tak buď se postavíš na tu žíněnku, nebo támhle jsou dveře." Zavrčí na mě Natasha, která už ztácela nervy s naším tlacháním. Nebo si možná stále vybíjela zlost za předešlý večer, čímž jsem si nebyla úplně jistá, protože jsem neudělala nic špatného. Ale zdá se, že jí se to nejspíš dotklo.

Violacea II.Kde žijí příběhy. Začni objevovat