Pohled Harryho
"Pojď," usmál jsem se na Louise a sevřel jeho dlaň ve své. Chtěl jsem, aby už byl nadobro pryč z toho domu, který tolik nenáviděl. Chtěl jsem jej chránit. Už navždy.
Louis se zhluboka nadechl, než jsme vyšli z domu. Cítil jsem, jak se mu třásli ruce, byl nesvůj.
"Klid," zašeptal jsem a stiskl jeho dlaň pevněji, než jsem ji přitáhl ke svým rtům, abych na její hřbet mohl vložit lehký polibek.
Louis se po mně otočil a skousl si spodní ret. "Stále si myslím, že to není dobrý nápad," odsekl, poté co se naše oči setkaly a okamžitě pohled sklopil.
"Nevěříš mi?" zeptal jsem se a zastavil se, čímž jsem zastavil i jeho. Louis se jen zadíval na druhou stranu ulice a nechal mě bez odpovědi.
"Neznám tě," odpověděl po chvíli.
"Ale já tebe ano," zašeptal jsem a přitáhl si jej za ruku do náručí, tlačíc jeho hlavu na svou hruď. Pro mé překvapení se neodtáhl, nebránil se, jen klidně dýchal a zůstal zabořený v mém náručí.
"Věřím ti," vydechl po chvíli a já jej od sebe odtáhl. Nechtěl jsem si to vynutit, chtěl jsem, aby to tak opravdu cítil.
"A teď mi to pověz do očí," špitl jsem a díval se mu zpříma do jeho nebeských očí.
"Věřím ti," řekl bez mrknutí. Myslel to doopravdy. Usmál jsem se a opatrně jej chytl za bradu, abych mu mohl dát polibek na rty. Poté jsem opět vzal jeho ruku a spolu jsme šli až k obrovskému domu. Ženský křik se rozléhal až na ulici.
"Bože můj," vylekal jsem se, avšak to už Louis vyprostil svou ruku z mého sevření a doběhl k bráně, hledajíc po kapsách klíče, aby mohl bránu odemknout.
"Počkej!" okřikl jsem jej, když bránu odemkl a bezhlavě utíkal přes cestu k hlavním dveřím. Proklouzl jsem branou, než se stačila zavřít a utíkal za ním.
"Louisi!" křičel jsem, ale on mě ignoroval a utíkal dál.
Pohled Louise
Musel jí ublížit. Ačkoliv jsem v dálce za sebou slyšel Harryho hlas, nedokázal jsem zastavit. Nechápu, co ode mě očekává, když je uvnitř má matka.
Doběhl jsem k vstupním dveřím a rozrazil je.
"Mami!" zakřičel jsem a běžel do kuchyně, kde jsem ji uviděl. Ležela na zemi, mezi rozbitými lahvemi od různého alkoholu a krvácela. Rozhodně se praštila do hlavy, když upadla, ale to, co mě vyděsilo nejvíce, byla krvavá stopa, jež se utvořila na jejích kalhotách.
"Maminko!" zašeptal jsem, když se slzy začaly hrnout z mých očí. Poklekl jsem a přitáhl jsem si její tělo do klína.
"Odpusť mi," plakal jsem a lapal po dechu, zatímco srdce drásající vzlyky opouštěla má ústa.
"Harry!" zakňučel jsem. Snažil jsem se, aby můj hlas vyzněl co nejsilněji, avšak místo toho má ústa opustilo jen úzkostné zakňučení Harryho jména.
"Louisi!" uslyšel jsem Harryho hlas a zhluboka se nadechl a doufal, že mě tentokrát hlas už nezradí.
"Harry!" zakřičel jsem z plných plic a díky bohu mě hlas nezklamal.
Harry se po chvilce přiřítil do kuchyně a zalapal po dechu, než vytáhl mobil a zavolal ambulanci.
Po ukončení hovoru se ke mně Harry sehnul a políbil mě do vlasů, než mi pomohl dostat mou matku na sedačku v obývacím pokoji, kde jsme ji položili a vyčkávali příjezd ambulance.
Vpadl jsem Harrymu do náruče a držel se ho, zatímco jsem roztřeseně dýchal a snažil se zadržet slzy.
"Ale, náš buzerant se přišel ukázat domu," zaslechl jsem a trhl svým tělem ve směru, ze kterého jsem slyšel onen opilý hlas.
Harry se zamračil a okamžitě se postavil přede mě. Rozhodl se mě chránit celým svým tělem.
"A už sis našel i kluka. Hmm, předpokládám, že slepec, ne?" zasmál se muž, který držel v ruce lahev vodky, jež už neobsahovala snad ani polovinu lihoviny.
Pohledem jsem sjel dolu k Harryho dlaním, jež byly nyní sevřené v pěst a jeho tělo jako by ztuhlo.
"Copak?" zasmál se Mark a protočil oči, avšak než se stihl otočit, Harry jej přitiskl ke zdi a svíral muže pod krkem.
"Vy si nezasloužíte, aby vás měl někdo rád. Ani šanci," zasyčel Harry a Markovo tělo ještě uhodil o stěnu, než jej pustil a nechal muže zhroutit se k zemi, zatímco se jeho ruka vyšvihla k jeho krku, který promnul.
Harry přešel zpět ke mně, zatímco vytočil číslo na policii.
"Už vám nikdy neublíží," zašeptal Harry a políbil mou tvář, než začal mluvit s policií.
Když přijela ambulance, vzali mou matku do nemocnice a já jsem jel s nimi, zatímco Harry zůstal a vše objasnil policii, která Marka okamžitě zatkla a převezla na stanici.
******************************************
******************************************
Seděl jsem u lůžka, na kterém nyní ležela má matka. Ještě se neprobrala a to už tu sedím dobrých pár hodin a se slzami v očích sleduji ženu, která mi dala život a chtěla pro mě vždy jen to nejlepší.
"Miluji tě, maminko," zašeptal jsem a vzal její dlaň do své.
Zase krátký a zase to trvalo dlouho. Já vím, ale nezlobte se. Chci vám moc poděkovat za všechny komentáře, přečtení a votes. Jste úžasní a já si každého z vás moc vážím! Také vám chci popřát Šťastné a Veselé Vánoce a bohatého ježíška! :)
ČTEŠ
Skin || Larry Stylinson
Fiksi Penggemar"Jsi na louce plné květin, kterou si vybereš?" "Tu nejkrásnější."
