Art of love

2. Calm down, big guy

Zayn seděl na své ustlané posteli ve svých obvyklých černých věcech a tmavé džínové bundě. Jeho šatním byl podle Harryho slov 'jak kdyby měl jeho život za pět minut dvanáct', ale už jen kvůli tomu, že to řekl Harry, je nosil.

Podpíral si rukama hlavu pozorujíc svého spolubydlícího, který splašeně běhal tam a zpět, zpod pramenů havraních vlasů.

"Kde mam svou druhou ponožku," šílel vysoký brunet pobíhaje po pokoji jen v černých skinny kalhotách hledajíc společnici své bosé noze.

"Myslíš tu odporně zlatou, co leží na tý krabici od pizzy?" Pronesl nezaujatě nazouvaje si své plátěné tenisky.

"Jak se opovažuješ, je to Levi's limitka," hájil dotčeně své ponožky za balík peněz Harry.

Harry byl na své oblečení háklivý, jako kde jaká holka v jeho věku. Doslova se vyžíval v ujetých barevných kombinacích, ale kupodivu mu to vždycky slušelo. Zayn jakožto umělec jeho styl obdivoval.

Zrovna, když svůj pohled přesunul z vypálených dírek od cigaret v šedém koberci ještě z minulého roku, na kolečko salámu pod svou postelí ze včera, praštil ho přes tvář Harryho žlutý Converse batoh.

"Hejbni prdelí, vole."

Zayn popadl svou starou tašku přes rameno a úder mu oplatil jednou přímou mezi oči, "drž hubu nebo ti vezmu klíče."

Harryho představa, jak spí na zemi v přespříliš navoněném pokoji spolu s Paige a její kamarádkou Grace, umlčela natolik, že celé schody sešli v tichosti.

V přízemí potkali pár hihňajících se prvaček. Zatímco jim kudrnatý poslal vzdušný polibek, Zayn dívkám nevěnoval sebemenší pozornost, což je z nějakého nepochopitelného důvodu strašně rajcovalo.

"Jsou z nás totálně hotoví, koukej na ně," hihňal se Harry stále jim mávaje.

"Ať si políbí ty svoje velký prdele," řekl hlasitěji než plánoval, ale hlouček to neodradilo od nenápadného pokukování. "Jediná prdel, která mě zajímá je toho tvýho užranýho bratránka. Odhlásim mu obědy na celý týden jestli okamžitě nepřijde s dobrou výmluvou."

"Stylesi," ozval se od schodů skoro až žensky položený hlas. "Sekne ti to."

"To byly dvě lichotky za dva dny, Tomlinsone. Ještě jednou a začne mě to vzrušovat."

Pravda byla, že Harry si své outfity pečlivě vybíral každý den, ale na ten první školní si dal obzvlášť záležet. Nutil Zayna obejít s nim minimálně pět obchodů než si koupil dokonale padnoucí lakované boty s průhlednou nebesky modrou halenkou. Netřeba zmiňovat hromadu peněz, které za ně dal.

"Kde je Horan," vyplivl otráveně černovlasý a pokroutil očima nad Louisem, kterého sice viděl poprvé, ale už v tu chvíli ho neměl rád.

"Zklidni hormon, sexouši. Asi půl hodiny si vybíral věci na sebe," zasmál se drobný brunet ve fialové Adidas mikině.

"Ty vole, maj to v rodině," zaúpěl Zayn.

Ze schodů se vyřítil malý blonďáček v nažehlené bílé košili, ve které vypadal jako zimní vločka. Brýle, které nosil jen málo kdy, si posunul na kořen nosu.

Zayn se jen uchechtl převalujíc oči v sloup, "ne, jako vážně, vy tu uhlazenost dědíte nebo co?" Neodpustil si poznámku, nevěnujíc Niallovi větší pozornost.

Hned jakmile vyšli do slunečného, ale větrného dne, vložil si černovlasý mezi rty jednu cigaretu z červené krabičky s nápisem 'Marlboro'.

"To je teď budeme všude vodit za ručičku," vydechl z úst kouř v už o něco lepší nálade.

"Uklidni se, velkej kluku," sykl Louis, když si všiml jak se jeho kamarádovi svěsily koutky. "Je to jen mimořádná událost."

"Jo, Zaynie," přitakal Harry a vzal svého spolubydlícího kolem ramen. "Tenhle rok bude bomba, uvidíš."

***

"Tenhle rok je za trest," fňukal Harry, když dosedl na jídelní lavici v ruce svírajíc rozvrh s tréninky.

Trenér fotbalového mužstva uznal, že po odchodu nadaných čtvrťáků, stojí jejich tým za hovno. Přesunul proto nábor do první ligy již na odpoledne, což znamenalo trénink ještě ten den.

"Trenér se posral," přisedl si k Harrymu Louis se stejně ztrápeným výrazem.

"Takže teď s náma budou i obědvat," zasyčel Zayn s hrnkem kávy v ruce, když se vedle něj posadil i malý Niall.

Zayn z Harryho výrazu vyčetl jen lehký podlézavý úsměv což bylo velmi znepokojující. Netušil o co se všichni tři snažili, ale nelíbilo se mu to a tu hru hrát nechtěl.

"Nebuď takový bručoun, Maliku," zašvitořil Louis. Jeho hlas byl tak směšně ženský, že nešlo ho nemít plné zuby.

"Víš co, rozbiju ti hubu, Tomlinsone, vypadni," pobídl ho černovlasý srkajíc ze svého hrnečku.

"Spíš to vypadá, že ji někdo rozbil tobě," Louis věděl, že si koleduje, ale nemohl si pomoct, bavilo ho tohoto zamračeného kluka provokovat.

Zaynova tvář ztuhla, pod rozechvělými řasami se v jeho očích mihla chvilková bolest než ji nahradil hněv. Zatnul své potetované pěsti tak hrubě až se mu kůže na kloubech napnula. Harry věděl, že tohle byla poslední kapka a proto se zvedl z lavice hned jakmile to udělal jeho nejlepší kamarád.

"Tak jo, hlavně v klidu, Zee."

"Ne, nejsem v klidu Harry! Přestaňte mě, kurva, všichni uklidňovat! Nějakej skrček si tady ze mě utahuje a přitom mu máma ještě přebaluje pleny!" Pár stolů se po nich otočilo nedávaje situaci moc velkou váhu.

Niall nevěděl, co říct nebo udělat. Seděl stále na svém místě pozorujíc střídavě Zaynovu a Harryho tvář, na které jako jediné bylo vidět, že ví, co se děje. Nějak instinktivně zvedl svou ruku pokládaje ji na tu velkou Zaynovu, kterou se opíral o stůl.

Černovlasý se zarazil, sklopil pohled skenujíc jejich dotýkající se kůže, pak ruku strhl k sobě a vyšel z jídelny.

"Asi jsem sáhl do živýho, co?" Uchechtl se Louis.

"Sklapni," uzemnil ho Niall a pustil se do jídla.

***

Druhá kapitolka je na světě! Jeej! Moc si psaní užívám tak doufám, že vás příběh zatím nezklamal. :*

Gufi xx