Art of love

19. I'm not done yet

To ráno bylo strašně chaotické. Harry zařadil jejich situaci do čtvrtého stupně ohrožení a to už byl teda veliký malér.

Měli spolu se Zaynem takovou stupnici už od prváku. Cokoliv vážného se dělo jen tak ze srandy zařazovali do stupňů ohrožení než se z toho stala taková tradice, za kterou si Harry stál. Zayn se s ním chvíli hádal o tom, že situace rozhodně není na tolik špatná, aby ji hned museli zařazovat do čtvrtého stupně, ale jeho kudrnatý kamarád si postavil hlavu.

Ti nejvíce postihnuti Louisovo oslavou se dělili o záchod v přízemí, zbytek většinou stihl doběhnout na ten v prvním patře. Většinou. Nejlépe to kupodivu zvládal konkrétně Louis což se zdálo jako nemožné, protože ten kluk si připíjel snad s každým.

Mohlo být maximálně tak sedm ráno, ale Harryho mamka se rozhodla vrátit dřív a tak všichni běhali s kocovinou sem a tam až na pár výjimek ještě stále pod vlivem.

"Pozor fešáku, jsem na řadě," odstrčila Charlie Harryho kudrnatou hlavu od záchodové mísy, nad kterou se pak sama naklonila se svou snídaní v ústech.

"Ještě jsem neskončil," zaskučel chytaje se za své břicho.

Zayn se válel na gauči s Millieninou hlavou na rameni. Dařilo se mu držet svůj žaludek na svém místě celkem obstojně. Millie zase takovou šanci nedával. Každou chvíli s sebou škubla, jak se jí navalilo než to pomalu spolkla zase zpátky. Jindy by to možná označil za pořádně nechutné, ale v tu chvíli se snažil soustředit jen na ty vysypané gumové medvídky, které zasedl.

Louis pobíhal od oknu k oknu snažíc se vyvětrat pach cigaret, který se nesl celým domem. Zároveň sbíral nedopalky z koberce.

"Kdybys je aspoň házel z okna ty hovado," nadával u toho na Zayna.

"Proč koukáš na mě," bránit se černovlasý hoch slabým hlasem.

"Seš tady jedinej, co kouří, z toho se nevykroutíš."

"Jedinej, co kouří cigarety si chtěl říct," uchechtl se.

Sledoval, jak s sebou Louis cukl propalujíc ho varovným pohledem.

"No jo, už mlčim," zvedl ruce na znamení, že se vzdává.

Do obývacího pokoje velmi váhavým krokem vpochodoval Niall jakoby snad každou chvíli měl vyvrátit svůj ranní čaj. V rukou držel tašku s prázdnými láhvemi od různých druhů alkoholu. "Chcete něco donýst? Je libo kýbl nebo prášek na hlavu?"

"Cigáro, díky," odpověděl jen velmi stroze Zayn nevěnujíc mu jediný pohled. Nialla bodlo u srdce.

"No to ne, nebudeš mi tady kouřit, teď jsem to tu vyvětral," prskl Louis zametající zrovna kousky brambůrků pod sedačku.

"Nebudu?" Hodil po něm černovlasý jeden z těch pohledů 'zkus mi to zakázat'.

Brunetek si ho chvíli nevěřícně měřil než mu hodil do klína krabičku bílých Marlbor a se slovy: "nesnášim tě," vyklusal z místnosti.

Pak tam jen tak chvíli seděli, Zayn si tiše užívajíc svou cigaretu, než na rameni ucítil to známé škubnutí.

"Ten kýbl by nebyl od věci," zachrčela Millie skrz zuby vybíhaje do patra s rukou před pusou.

A tak se Niall odhodlal. "Zee, já-"

"Prostě o tom nebudeme mluvit, Nialle," umlčel ho svými prázdnými slovy.

Niall nevěděl co se stalo. Přišlo mu snad jakoby se za něj jeho milenec styděl. Moc dobře si pamatoval co se večer událo a nenašel na tom nic nepatřičného.