21. I'm his family

135 10 20
                                    

"Jak dlouho jsem byl mimo?"

Spustil hned jakmile odešla poslední zdravotní sestra. Ležel v bílých peřinách v jednom z nemocničních pokojů. Z bledé ruky mu vedla kanyla a vedle, v nepohodlně vypadajícím křesle, seděl jeho nejlepší kamarád zapadlý v hnědé ošoupané látce.

Sanita pro něj přijela jen několik chvil po té, co odvedli chudáka Louise na policejní stanici. Harry se od té doby od něj nehnul ani na krok.

"Pár minut," ubezpečil ho brunet.

Pár minut? Přišlo mu to jako celá věčnost. Nehádal by se ani, kdyby mu řekl, že spal několik dní.

Připadal si naprosto rozbitě. V hlavě mu hučelo jako žárovky v hodně starých obchoďácích, celé tělo ho bolelo a v krku měl sucho, jako kdyby mu ho někdo vydrhnul kyselinou. Při každém prudším pohybu mu vystřelovala bolest do lebky jako salva střepů, nemluvě o mrákotách, co na něj každou chvíli přicházely.

"Co se stalo?" Zachraptěl.

"Spadl si ze schodů, když jsem tě-" Harry si odkašlal. "strčil."

"Flákls mi, nekecej."

"Zaynie, moc mě to mrzí."

Ale on nad tím jen mávl rukou. "Zbil jsem ti bratránka, myslim že otřes mozku ještě přežiju," zasmál se.

Kudrnatému se značně ulevilo. Ve tvářích se mu utvořily ďolíčky, jak se zaculil.

"Jak vůbec dopadl?"

"Zmizel hned, jak jsem tě z něj shodil. Vim jen, že pár kluků muselo pak drhnout krev z podlahy," uchechtl se nad tou vzpomínkou, když Liama postavili doprostřed chodby s mopem.

"Zasranej Payne. Zasloužil by tu ležet místo mě," procedil skrz zuby Zayn zatínaje na chvíli pěst než zjistil, že ho to bolí.

"Co se stalo mezi tebou a Niallem? Vůbec tomu nerozumim, proč zrovna vy dva se tolik nesnášíte."

Kdyby Harry jen věděl.

"Podstrčil Louisovi ty steroidy," řekl jakoby to snad bylo naprosto jasné.

"Tomu nevěřím."

Avšak kudrnatý hoch vypadal, že spíš přesvědčuje sám sebe.

"Ale já to vím, Hazz. Sám se mi přiznal, proto jsem mu pak vrazil."

Ale pravda byla, že Zayn vzpomínal na poslední slova, která mu Niall řekl před tím než ho uhodil. Možná by sis měl najít jinou pannu na šukání.

Pak pokojem cinkla zpráva.

"To je moje," přihlásil se černovlasý. "Podej mi ho prosím."

Harry nehl ani prstem. "Proč si myslíš, že to byl Niall?"

"Prostě to vim, podej mi ten mobil, kurva."

"Proč ho tak moc nenávidíš?" Nechápal pořád brunet.

Zaynovi vynechal jeden úder. Pípající stroj vedle něj zrychlil své tempo, jak se jeho srdce rozbušilo. "Není to tak, že bych ho nenáviděl."

"Tak jak to teda je?"

"To ti nemůžu říct."

"Jestli to nemůžeš říct mně, tak komu pak?"

Přesunul svá karamelová očka na svého nejlepšího přítele a vzpomněl si, jak mu přesně tohle řekl těsně před tím než se přiznal, že ho Ross zneužívá.

Art of loveKde žijí příběhy. Začni objevovat