Art of love

18. Be quiet and don't touch my caramels

Zaynovy polibky neubíraly na intenzitě nepomáhaje tomu ani stále hlasitě hrající hudba drásající ušní bubínky. Niall jeho rty miloval, i přes tu aktuální hrubost. Velké dlaně mu putovaly od zadečku přes jeho útlé boky až k vnitřním stranám stehen, kde se velmi ohleduplně vyhýbaly rozkroku.

"Nechceš jít nahoru?" Zašeptal snědý hoch vzrušeně.

Mladší neváhaje seskočil ze stolu, ruku v ruce se Zaynem vybíhaje schody přímo do Harryho pokoje.

Černovlasý nepřestávaje líbajíc drobné rtíky se začal vkrádat do Niallových tepláků.

"Je tohle v pořádku?" Zeptal se, když promnul jeho nahou prdelku.

"V naprostém," ujistil ho blonďáček prozkoumávaje svýma malýma ručkama Zaynovo dobře stavěný hrudník, i přes ta lehce vyčnívající žebra.

"A tohle?"

Dlaní zajel až k jeho penisu tak pomalu, že byl připraven reagovat okamžitě, kdyby mu dal Niall jakýkoliv náznak nesouhlasu. Ten však nechal svého milence dotknout se jeho nejcitlivějšího místa následně tiše vzdychajíc.

"Můžu si kleknout?" Optal se raději snědý hoch.

"Myslim, že můžeš."

A tak se Zayn prsty zahákl o gumu Niallových šedých tepláků berouc s sebou i jeho značkové boxerky, zároveň si klekajíc na svá kolena ve volných džínsech.

Už už se ruce staršího chystaly k poslednímu pohybu, aby blonďáčkovo spodní díl oblečení spadl až ke kotníkům, když se domem roznesla hlasitá rána. Zayn se vyplašeně vyhoupl zpět na nohy, svým tělem automaticky zakrývaje to Niallovo v ochranářském gestu.

"Co to kurva bylo?" Zašeptal mu vyděšeně do ucha tenký hlásek.

"Neptáš se tý správný osoby, Ni," opáčil mu, "ale vsadim se o co chceš, že to jenom Tomlinson urval záchodový prkno."

Mladší se jen zahihňal plácaje chlapce před ním po paži, "nedělej si z toho srandu."

"Promiň kotě," otočil se k němu černovlasý čelem chytaje ho za obě nahé půlky na což Niall reagoval trhaným nádechem. "Co kdyby si na mě počkal v posteli a já zatim skočim omrknout, jestli se sem nikdo nevloupává."

Se souhlasem v podobě drobného polibku do koutku úst, se vydal pryč z šerého pokoje. V přízemí stále hrála hudba, ale o značnější část tišeji což bylo poněkud znepokojující. Když však Zayn nakoukl do obývacího pokoje, obě dvě dívky stále poklidně dřímaly na gauči ve stejné poloze jako napoprvé ulehly. Pak si, ale všiml situace před sebou, kterou skutečně nečekal.

Drobný brunetek seděl obkročmo na jeho kudrnatém kamarádovi jehož dlaně spočívaly na Louisově zadku. Jen se líbali. Nic víc, nic míň. Jakoby si ho v tom alkoholovém oparu snad ani nevšimli.

Pak se ta rána ozvala znova o něco méně hlasitěji. V tu chvíli si Zayn všiml okna, ze kterého kouřil, jak v průvanu naráží o dřevěný rám. Musel se uchechtnout nad tou prekérní situací, ve které se zrovna nacházel. Proto co nejtišeji dovřel okenici chystajíc se k nenápadnému odchodu, když tu náhle chytil Harryho vykolejený pohled.

"Zayne," vyhrkl odlepujíc své ruce od Louisova těla. "Já-"

To už se i Louisova hlava natočila jeho směrem a jakoby se snad vyděsil, vyskočil z brunetova klína. "My jsme jen-"

Černovlasý ho však umlčel svým velmi vážným pohledem upírajícím na podlahu vedle křesla.

"Co to sakra-"

"To je záchodový prkno," usoudil Zayn, po chvíli zkoumání toho nezvyklého předmětu povalujícího se uprostřed obývacího pokoje.

"Jo tohle no, Lou ho omylem urval, když šel hledat moje kalhoty," vysvětlil jen tak mimoděk kudrnatý hoch.

Louis si s Harrym vyměnili nejisté pohledy.

Zayn si je chvíli podezíravě prohlížel, "když hledal kalhoty, jo jasně." Uchechtl se.

Drobný brunetek po něm hodil nechápavý pohled.

"Buďte potichu a nesahejte na moje karamelky," poukázal na balíček karamelových bonbonů válející se hned vedle Harryho nohou a už ho nebylo.

Oba chlapci zůstali nechápavě hledět na vzdalující se záda jejich kamaráda vybíhajícího schody do patra. Ticho narušovalo jen slabé chrápání dvou děvčat na gauči.

"Všiml sis, že-"

"Jo," potvrdil Louis.

"On si myslí, že-"

"Jo."

"To je v hajzlu, co teď budeme dělat?"

"Líbat se."

"Lou-" chystal se protestovat než další slova zanikla ve rtech jeho milence.

***

Když však Zayn vpadl do pokoje svého nejlepšího přítele, našel Nialla se stále staženými tepláky spokojeně dřímat na posteli. Jen si povzdechl zavíraje za sebou neslyšně dveře. Nějakou tu dobu vedle nich stál pozorujíc blonďáčka, přemýšlejíc nad tím, jak moc nevinně vypadá než se pokojem rozeznělo slabé cinknutí oznamující novou zprávu.

Černovlasý nejprve zkontroloval svůj telefon, který neznačil žádné nové oznámení, snad jen očima rychle přelétl čas hlásící druhou hodinu ranní. Přešel proto k černému mobilu se značkou jablka na zadní straně jehož majitel právě spal zády k němu. Natáhl se po něm následně se zarážeje v pohybu. Zaváhal.

Nakonec popadl telefon, který mu rázem ozářil tvář. Nejprve ho upoutala tapeta. Harry s Niallem stáli uprostřed fotbalového hřiště v umazaných teplácích avšak i přesto se usmívajíc od ucha k uchu. Sám se musel pousmát nad tou fotografií. Přejel pohledem na první zprávu v oznámeních. Zadrhl se mu dech, když jméno odesilatele bylo Liam. Pokusil se zahnat ten strašlivý knedlík hněvu, který se mu usadil v krku, než se pustil do čtení.

Už jsi to vyřídil? Nezklam mě.

Měl z toho velmi nepříjemný pocit. Hrudník se mu sevřel jakoby ho někdo zašněroval ve svěrací kazajce. Význam té zprávy ho děsil na tolik, že si zakázal o něm přemýšlet.

Chvíli jen zíral na pár minut starou zprávu od Liama než se dokázal aspoň trochu uklidnit a nemyslet rovnou na nejhorší. Rozhodl se proto nechat telefon telefonem lehaje si vedle Niallova drobného tělíčka, které se k němu okamžitě natisklo. Musel se nad tím usmát nechávaje svá víčka, aby se sama zavřela a jen velmi matně vnímal cinknutí nově přijaté zprávy než se ponořil do říše spánku.

***

Páni, ano, ještě žiju :D Všechny mé výmluvy shrne slovo škola, takže snad mi prominete, že jsem posledních pár měsíců nejevila známky života :D Teď jsem se do psaní, ale zase pustila, takže další kapitolku očekávejte brzy :*

Doufám, že jste měli pohodové Vánoce a užívejte svátky.

Love u guys

Gufi xx