Art of love

17. I flushed them, Harry

"Hodně štěstí, zlý Louisi! Hodně štěstí zdraví!"

Zayn si prostě nemohl odpustit tu malou změnu v narozeninové písničce, když ji broukal spolu s kamarády u Stylesů doma.

Anne s Gemmou se rozhodly zajít v předvánoční večer k Horanům nechávaje tak partu studentíků napospas ohromné vile. Paní Stylesová samozřejmě věděla, že její nápad nebyl zrovna přehnaně inteligentní vzhledem k svému synovi nesoucí jméno Harry Styles. Avšak ten zapřisáhl, jak sebe tak i své přátele.

Louis měl samozřejmě slušně připito už před gratulací k jeho čerstvým šestnáctinám, takže sotva vnímal jakou zkomoleninu v textu snědý hoch vymyslel.

"Prosím o pozornost!" Zahlaholil kudrnatý navlečený v černé saténové halence ke kolenům, ke které kdysi před desátou večerní patřily i společenské kalhoty, nicméně ty na sobě už nějakou tu dobu neměl.

Pozornost se v tak opilé místnosti chytala jen velmi obtížně. Millie ležela na huňatém koberečku nebezpečně blízko plazmové televizi, v klíně černošské dívky s copánky, Charlie. Jejich poloha by se dala nazvat spíše jako jakési válení se po sobě navzájem.

Zayn zaujímal pozici na širokém parapetu u polootevřeného okna, ze kterého kouřil jednu cigaretu za druhou. V ruce stále svíraje Louisem podstrčenou láhev rumu.

"Ticho Hazz, teď bude refrén," zasyčel brunetek trsající na jakousi kapelu nehodlajíc ji už dobrou půl hodinu přepnout.

"Počkej," zvedla velmi nečekaně hlavu Charlie. "To jsou 5 seconds of summer."

"To teda kurva jsou," přitakal neustále skákající Louis.

"Pusť tam radši nějaký My chemical romance."

"Nee, tahle písnička je dobrá, nech to tam," zavýskla Millie probouzející se k životu.

"No tak, lidi, poslouchejte mě alee," zakňoural dotknutý Harry stojící v křesle.

"Ježiš, co je furt," houkl Louis v návalu endorfinů z právě hrajícího refrénu.

"Já jsem ztratil kalhoty."

Zayn se musel zasmál nad jeho dětinskostí nepodotýkaje, že se ty kalhoty už pár hodin válely ve vaně, po tom co si je sundal na čurání.

"Spláchl jsem je, Harry," neodpustil si rýpavou poznámku.

Brunet k němu vzhlédl skoro až se slzami v očích, "tak to, ale budou mokrý."

"No jo, to asi budou, a nejspíš je už ani nikdy neuvidíš."

Domem se rozezněl drnčivý zvuk. Zdálo se, že jediný, kdo domovní zvonek zaregistroval byl právě Zayn. Charlie se zrovna v tu chvíli přetahovala s Louisem o telefon, ze kterého se do beden přehrávala muzika. Millie stále ležela na zemi ládujíc se gumovými medvídky z misky vedle sebe a Harry se jen velmi těžce smiřoval se ztrátou svých kalhot.

Černovlasý se s velkou námahou vyhoupl ze svého místa pod oknem na vratké nohy pár vteřin vybalancovávaje motající se svět kolem sebe. S cigaretou mezi rty se došoural až ke vchodovým dveřím nečekajíc ani minutu je otvíraje.

Na prahu nestál nikdo jiný než na kost promrzlý Niall jen v teplákové soupravě.

Zayn neřekl ani slovo, prostě jen poodstoupil a máchl rukou směrem dovnitř jako pravý gentleman. Niall se musel uculit nad jeho opilostí.

"Kdo to je?" Ozval se z obývacího pokoje zřejmě Harryho hlas. Tak přece jen si toho zvonku všiml.

Tmavovlasý se velmi zmateně ohlédl po blonďáčkovi, "já nevim. Kdo jsi?"

A tak drobný hoch v tichosti vstoupil do pokoje s dunící Famous Last Words od My chemical romance. Z bitvy o kapelu zjevně vyšla jako vítěz Charlie.

Všichni si nově příchozího nějakou dobu jen prohlíželi jakoby snad zpracovávali jeho identitu, dokud Louis nevykřikl, "Horane! Ty skřete malej!" Čímž prolomil všechny ledy nashromážděné za posledních pár měsíců.

Následovalo velmi nemotorné skupinové objetí končící na zemi jednou velkou hromadou nohou i rukou, kdy Zayn naprosto nezúčastněně zasedl místo za barovým stolem s krabičkou modrých Winstonek a se sklenicí vodky s džusem. Jen velmi mlhavě pozoroval blonďáčka jemuž na počest jeho příchodu byla puštěna Sorry od Justina Biebera, nekontrolovaně popíjejícího z jakési flašky od nikoho jiného než Louise.

Jako první odpadla Millie tancující beztak jen díky své přítelkyni, která ji vláčela na rukou. Obě dívky tedy usnuly na kožené pohovce s brambůrkami v ruce. Zayn držel hlavu vzpřímenou snad už jen díky dlani jíž si ji podpíral.

"Zee," cítil náhlé dloubnutí do mezižeberního prostoru.

Promnul svá ospalá očka přesměrovávaje svůj pohled na chlapce vedle sebe, "hmm?"

"Něco pro tebe mám," špitl nesměle blonďáček.

"Já pro tebe taky," pohladil ho palcem po tváři dostávaje tak mladšího do rozpaků.

Niall se natáhl po batohu, se kterým kupodivu už přišel, ale zjevně si ho nikdo ani nevšiml. Zayn očima přelétl jeho obsah plný pečlivě zabalených vánočních dárků. Vyndal z něj jeden větší zabalený v modrém obalu se zimním motivem na němž se drobným písmem v pravém dolním rohu vyjímalo jméno 'Zaynie'. Zayn se usmál nad tím oslovením pomalu rozbalujíc ozdobný papír. Po odendání všech vrstev vykoukl na umělé světlo silný skicák s kroužkovým vázáním. Na černém podkladě hlavní strany se vyjímaly ručně vyryté rudé růže s bílými stonky.

Blonďáček si nervozně okusoval kůžičku na palci, když jeho společník dlouho nic neříkal. "Já - dlouho jsem nevěděl co ti dát, dokud jsem nenarazil na tohle. Je to-"

"Ruční papír," vydechl černovlasý. "Nejdražší papír a světě."

Niall přikývl, "našel jsem jednu pani, která se živí ruční výrobou. Vlastně celý je to ruční práce."

"To je," zašeptal Zayn naprosto okouzlen tou precizností, "nádhera."

Drobný chlapec se nedokázal ubránit ruměnci.

"Taky pro tebe něco mám," sklopil stydlivě hlavu do svého klína natahujíc se k hromádce dárků na kuchyňském stole zaujímající stále stejnou pozici, jako když ji tam několik hodin před tím aranžoval.

Dáreček byl velmi měkký a lehký zabalen v růžovém obalu se srdíčky vypůjčený od Harryho. Niall nečekal ani minutu okamžitě papír trhaje. Opatrně vyndal kus oblečení na omak hned poznávaje látku pro sportovce. Avšak nemohl se zbavit dojmu, že tu hořčicovou barvu odněkud zná.

"Harry tuhle mikinu miloval než se v ní na fotbale rosekal a proděravěl si ji. Řikal, že si mu ji vždycky záviděl, tak jsem ji vzal a trochu vylepšil," poškrábal se snědý hoch na zátylku.

Mikina byla předělaná na sportovní triko, ale vskutku tak pečlivě, že by si člověk zásahu šicím strojem ani nevšiml. Fajfka značky Nike byla přešitá barevnými nitěmi, takže znázorňovala malou duhu.

"Vím, že to neni nic moc," zamumlal Zayn jakoby se snad styděl za svou prázdnou peněženku, že místo koupených dárků musel prostě improvizovat se svými šicími schopnostmi.

Ale Niall ho namísto odpovědi jednoduše políbil doufaje, že tak vyjádří všechny své emoce, které v ten moment pociťoval.

Černovlasý vzal blonďáčka pod zadečkem vysazujíc ho na barový stůl uprostřed kuchyně. "Tuhle odpověď beru," zamumlal mladšímu do rtů vraceje se zpět k polibku.

***

Mood téhle kapitolky mi trochu připomíná prázdninové kalby, co myslíte? :D Doufám, že se líbí a pokračování čekejte velmi brzy :*

Gufi xx