Art of love

9. I'm definitely not going anywhere

Nialla probudila čísi ruka prudce třesouc s jeho ramenem jako by snad se o to, dostat ho ze snu, snažila už delší dobu. Pomalu rozlepil víčka rozespale si prohlížejíc obličej chlapce sklánějícího se nad ním identifikujíc ho po chvíli jako svého bratrance.

"Kolik je?" zachraptěl ranním hlasem.

"Šest," odpověděl mu stroze Harry po pohledu do svého telefonu ozařujíc mu ospalou tvář. "Jdu s Louisem a Costtelem na ten nábor do druhý ligy." Vysvětlil.

"Tak proč mě budíš," zakňučel Niall po zaslechnutí té nekřesťanské hodiny.

Kudrnatý se však jen zasmál načež sykl chytaje se za roztrhnutý ret, "potřebuju, aby si se dneska vysral na školu a byl tu se Zaynem."

Blonďáčkovi se zavíraly oči, proto jen řekl něco ve smyslu: "Žádný problém," a znovu se ponořil do říše snů.

Když se probudil podruhé, bylo to kvůli nehezky dávivým zvukům, které dolehly k jeho uším. Rozespale se rozhlédl kolem sebe chytajíc se za rozbolavělý krk, jak usnul s hlavou opřenou o starou židli. Všiml si Zayna, jak stále jen s ručníkem kolem pasu se sklání nad malým plastovým odpadkovým košem.

"Zee?" Promluvil jemně přecházejíc k černovlasému.

Položil mu svou malou dlaň na záda avšak ruku zase rychle strhl zpět, když zjistil, že se Zayn celý klepe pod náporem horečky.

"Jak ti je?"

"Přesně tak, jak vypadam," zamručel ještě před tím než vyvrátil svůj žaludek do černého pytle. Žaludeční šťávy dopadly na vyhozené papírové kelímky od kávy, které jejich velmi silná uklízečka na patře zřejmě zapomněla o víkendu vyklidit.

"Počkej tady," poručil mu mladší než si uvědomil, jak moc hloupě to znělo.

"Rozhodně se nikam nechystam."

Niall po něm hodil nějaké boxerky, které, jak podle černé barvy usoudil, musely být jeho, vydávaje se pryč z pokoje.

Hned po jeho odchodu se Zayn převlékl házejíc ručník na postel svého spolubydlícího. Po letmém pohledu na nástěnné hodiny ho překvapilo zjištění, že je skoro poledne v čemž ho ujišťovaly i sluneční paprsky, které ho šimraly na tváři. Zavřel oči lehaje si pod peřinu. Chvíli se snažil nemyslet na to, že si nepamatuje jak se ze sprch dostal do svého pokoje, než ho znovu chytly ukrutné křeče do břicha. Zašmátral proto ve svém šuplíku v nočním stolku vyndavajíc z něj sáček s barevnými pilulkami, které ukradl před dvěma týdny Liamovi nevnímaje, jaké problémy potom měl. Položil si jeden růžový na jazyk rychle schovávaje prášky zpět.

A tak jen ležel dobrých patnáct minut, když dveře zavrzaly. Očima trhl jejich směrem, kde stál Niall s velikou taškou v ruce.

"Se sem stěhuješ nebo co?" Popíchl ho trochu Zayn. K jeho překvapení nově příchozímu zčervenaly líce což nečekaně uznal za roztomilé.

Blonďáček přešel k jeho posteli sedaje si vedle něj.

"Vzal jsem ze svýho pokoje pár věcí a koupil jsem ti něco k jídlu."

Začal vyndavat z tašky hned několik věcí najednou. Nejprve nechal Zayna zapít prášek na horečku následně mu pokládaje mokrý hadřík na čelo, který zřejmě namočil po cestě v umývárnách. Poté vyndal malou láhev Coca Coly, se slovy: "Cukr by ti měl udělat dobře," než vytáhl poslední věc, kterou byl ještě teplý, velký, banánový muffin.

"Wau," pokýval uznale černovlasý. "Dobrou chuť."

"To je pro tebe ty troubo, ten svůj jsem už snědl."

"Jasně, že snědl," zasmál se Zayn, "Máš to všude kolem pusy."

"Och," Niall jen zahanbeně otočil hlavou tak, aby ho jeho společník nemohl vidět otírajíc si koutky úst.

"Ukaž," natočil k sobě blonďáčkovu tvář stíraje mu palcem čokoládu ze rtu. "A příště chci taky  čokoládovej, ty banánový se nedaj jíst."

"Promiň, ale čokoládovej měli poslední a já-"

"Ty čokoládu rád, já vim," uchechtl se. "Harry se zmínil."

Pak se jen v tichosti pár doušky napil černé tekutiny pouštějíc se do jídla, které nakonec nebylo tak hrozné.

"Zayne?" Ozval se po pár minutách Niall.

Odpovědí mu bylo zahuhlání.

"Kdo je Stuart?"

Zayn se zakuckal kusy své pozdní snídaně až mu do očí vhrkly slzy, "jak o něm kurva víš?"

"Přišel se za tebou podívat, když jsi včera zkolaboval."

Černovlasému se na tváři objevil lehký úsměv, který jeho společníkovi neušel.

"Nikdo to není. Jen jeden takovej kretén ze čtvrťáku." Řekl nakonec.

Přistihl se, jak se stydí za skutečnou odpověď. Samozřejmě pravda byla taková, že se Stuartem chodil pár měsíců před koncem druhého ročníku. Stal se jeho první velkou láskou po rozchodu s Perrie Edwardsovou, se kterou se od té doby neměli zrovna v lásce. Nějak uvnitř sebe cítil, že by odpovědí Nialla ranil a to opravdu nechtěl, proto se rozhodl radši nic víc neříkat.

"Co holky, Nialle?" Přistihl se, jak vypouští z pusy naprosto nemožnou otázku. Měl chuť si jednu vlepit, kdyby ho nebolel každý pohyb možná by to i udělal.

"Co je s nimi?" Nechápal blonďáček skládajíc zrovna Zaynovo ručník na Harryho posteli.

"Líbí se ti tady u nás nějaká?" Přeformuloval svá slova uvědomujíc si, že už není cesty zpět.

Niall zaváhal, neměl odvahu mu to říkat zrovna v tu chvíli. Byl nervózní se o tom bavit s kýmkoliv natož zrovna s nejlepším kamarádem jeho bratrance, který ho evidentně zrovna dvakrát nemusel.

"Nějak jsem nad tím ještě nepřemýšlel," perfektně se vyhnul jakékoliv konkrétnější odpovědi.

Zayn jen chápavě pokýval hlavou dojídaje poslední kus sladkého pečiva házejíc prázdný košíček na muffiny do koše ještě stále se zvratky.

"Ví to Harry?"

"Co?"

Zayn odpověděl s plnou pusou jako by vůbec o nic nešlo, "no, že jsi gay."

***

Tak a je to tady :D asi zatím nejdelší Ziall scéna, samozřejmě jen pro tuto chvíli. Užívejte prázdniny :*

Gufi xx