Art of love

23. Maybe you're right

Přes hlavu si přetáhl kapuci své vytahané mikiny. Na chodbě se to hemžilo tolika studenty, že si ho nikdo doopravdy ani všimnout nemohl. Vyhnul se tmavovlasé Paige se svou spolubydlící Grace, o něčem spolu horlivě diskutující. Prošel dokonce kolem Olivera, který po něm střelil varovným pohledem, než konečně našel tu blonďatou hlavu. Bylo jediné štěstí, že zrovna stál pod schody, úplně sám se sluchátky v uších. Chvíli si ho s úsměvem prohlížel. Po dlouhé době měl Niall na očích brýle neustále si je upravujíc, jak mžoural do displeje telefonu. Když však vzhlédl, vyvalil oči.

"Zayne," vyjekl nejprve než se vylekaně rozhlédl kolem sebe jestli je někdo nepozoruje. "Tady nemáš co dělat."

Pravda byla, že sekce sportovců a umělců byly oddělené, co se týkalo odborných předmětů. Existovaly i takové dny, kdy měli společné hodiny tudíž byly všichni studenti pospolu a namíchaní. Pondělí byl jeden ze tří odborných dnů v týdnu, který se týkal, jak prváků, tak třeťáků, a samozřejmě si tenhle den vybral i Zayn.

"Chtěl jsem tě vidět," argumentoval.

Niall se začervenal táhnouc staršího směrem k chlapeckých záchodkům. Společně zalezli za roh k umyvadlům ujišťujíc se, že v místnosti s nimi nikdo jiný není. Až pak Zayn obmotal své paže kolem blonďáčkova drobného těla, přitahujíc si ho blíže k sobě.

"Celý týden jsem tě neviděl, stalo se něco?"

Mladšímu chlapci spadly oba koutky úst vyhýbaje se pohledu do hnědých očí. "Já - měl jsem toho hodně."

"Nelži mi."

Niall nedokázal svému společníkovi říci pravdu o tom večeru s Liamem. Sice nedošlo k ničemu vážnějšímu, tudíž se mohl pořád hrdě považovat za panice, ale věděl, že by to Zayna zasáhlo a to byla poslední věc, o kterou stál.

"Jen se bojim o Louise," řekl nakonec.

Černovlasý mu však jen vtiskl polibek do vlasů. "Neboj, Ni. Testy vyšly negativně, zítra už bude ve škole a bude mě zase srát."

Louise sice na týden vyloučili ze školy avšak po negativních testech vedení školy usoudilo, že o tak vážnou situaci zase nejde, proto ho ani nevyhodilo z fotbalového týmu. Vzhledem k jeho neplnoletosti musel celé dny trávit doma se svými sestrami z čehož nebyl zrovna dvakrát nadšený. Vysvětlovat celou záležitost své matce taky nebyla zrovna pohádka.

"Možná máš pravdu," zavrtal svůj nos do Zaynova krku.

Starší hoch vzal Nialla jemně za bradu natáčeje ji k sobě. Chvíli mu hleděl do očí než se sklonil jemně ho líbaje na rty. Avšak blonďáček se okamžitě odtáhl.

Zayn se zarazil stahujíc své dlaně k tělu. "Udělal jsem něco špatně nebo -"

"Ne! To neni tebou, Zee," pokusil se o úsměv.

"Jo, jasně."

"Myslim to vážně," hluboce se zadíval do karamelových očí. "Jen -"

Zarazil se. Černovlasý pár vteřin čekal než si povzdechl, když viděl, že se Niall nemá k dalším slovům.

"Ať už je to cokoliv, pochopim to."

"O tom pochybuju," sklopil pohled snad zahanbeně.

"Ni, jdeme proti dealerum jen s fotbalovym míčem a štětcem v ruce," uchechtl se chytaje mladšího za ruku. "Takže ať už se mi chystáš říct cokoliv, myslim si, že to ustojim."

Niall zaváhal.

"Všechno tohle je děsně super. Cítim se mega drsně, když chodim po škole po Paynově boku. Ale to co se děje za Liamovými dveřmi," spolkl knedlík, který se mu utvořil v krku.

"Co ti ten hajzl udělal?"

"Jsem v tom s tebou, Zayne. Jen mě prosím nikdy nenuť mluvit o tom co se děje, když jsem s Liamem."

Zayn moc dobře věděl, co obnáší takové kamarádství s Liamem Paynem. Byl to nepopsatelně špatný člověk. Vždycky si dělal, co chtěl a s lidmi zacházel, jak se mu zalíbilo.

Nedokázal ze své hlavy vytěsnit jediný den strávený s tím fotbalistou. Pamatoval si každý nepříjemný dotek, pamatoval si všechny druhy bolesti, které mu způsobil. A v tu chvíli, jak koukal do těch pomněnkových očí, cítil ten nejhorší pocit ze všech - pocit bezmoci. Usadil se mu v hrudi, kde se zmítal jako ve svěrací kazajce.

V ten moment si slíbil, že Payna zabije.

***

"Kurva, Harolde," zaklel snědý hoch, když už podruhé zakopl na schodech u Stylesů doma. Oči měl pevně zavřené, jak mu jeho nejlepší kamarád nakázal. Nejspíš by ho skopnul zpět dolů, kdyby se opovážil podvádět.

"Slovník, Zayne," napomenula ho Anne z patra.

"Pardon," omluvil se. "Ale sakra, kolik tady máte těch schodů."

Na konci týdne, kdy se dokonce už i Louis vrátil do školy, měl Zayn v plánu zůstat na internátě a pracovat na své pololetní práci. Avšak jeho spolubydlící mu osobně zabalil tašku s věcmi, samozřejmě stěžujíc si, že kvůli němu si poškodil své fialově nalakované nehty. I přes to nemohl černovlasý hoch zakrýt svůj údiv.

"Nekoukej," vyjekl náhle Harry plácaje ho přes paži, za kterou jej vedl.

"Vždyť nekoukam."

Když se zdálo, že Zayn konečně úspěšně absolvoval i poslední schod, dovolil mu kudrnatý otevřít oči.

Po celém patře se vznášely balonky různých barev s nakreslenými obličeji a prostředníky černým fixem nad čímž se musel uchechtnout. Když pak vstoupil do Harryho prostorného pokoje, všiml si své skromné party kamarádů s vtipnými narozeninovými čepičkami. Nechyběla ani Gemma se stejně zářivým úsměvem jako její mladší bratr. Střed stolu zabíral veliký dort s velmi mizerně čitelným nápisem '18' a místností se jen slabě nesla jakási písnička od NSYNC, jak odtušil. Skoro by zapomněl, že má narozeniny.

"Ty balonky jsem zdobil já," ozval se drobný brunet s úšklebkem, ze svého místa na posteli.

Zayn se už nadechoval k nějaké peprné poznámce, ale nemohl se zbavit toho úsměvu na jeho tváři. Sklopil hlavu a zakryl si obličej dřív než někdo stihl zpozorovat slzy, které se mu draly do očí.

Celým pokojem se rozeznělo jedno velké, "aww."

"U nás jsi vždycky vítaný, Zayne," pohladila ho po rameni Anne.

"Děkuju," vydechl jen.

Očima zabloudil k blonďatému chlapci sedícím na parapetě nohama kmitaje sem a tam. Líce mu zrudly, když zachytil pohled černovlasého.

"Pojď Zaynie, rozbal si dárky dřív než to za tebe udělá Louis" pobídl ho nadšeně kudrnatý posílaje ho směrem k Millie jejíž právoplatné místo bylo vedle zabalených balíčků.

"Jen jsem řekl, že nemá cenu je balit," protestoval brunetek.

"Jasně Lou."

Harry si přisedl k němu do modře povlečených peřin ruku mu pokládaje na koleno než ji rychle zase stáhl zpět.

Zayn si s Gemmou vyměnili 'něco mi uniká' pohledy. Avšak oba chlapci dělali, že nic.

Ale nešlo jen o ty dva. Něco bylo špatně. Nedokázal posoudit, jestli je to tím, že zapomněl na své narozeniny nebo je to těmi Niallovými roztěkanými pohledy. Až pozdě si uvědomil, že to co mu svírá hrudník je strach.

***

Kvůli škole, kterou s přehledem nezvládám, přidávám kapitolku až dnes (za což se moc omlouvám) :D Zajímal by mě celkem váš názor na distanční výuku, protože mě definitivně ubíjí.

Jinak, co říkáte na Zaynovo nové album? Nejsem schopná ho přestat poslouchat :D

Stay safe.

Gufi xx