Ve jménu osudu I ✖️ [NEDOKONČENO]

Pottere!

*3*

Když se ráno slunce objevilo na obloze  a čas určil, že je 6 hodin ráno, pokojem nebelvírských studentek, šestého ročníku se rozkřičel budík. První ze všech, se jako vždy vzbudila rudovlasá Lily a hned po ní blonďatá Talia Rosierová-Malfoyová a hnědovlasá Alice Fortescueová. Zato jejich čtvrtá kamarádka Marlene McKinnonová - která je taky blondýna, ale nemá takové platinově blond vlasy jako Talia - stále spala. Jako obvykle za těch šest let ji probudily jednoduchým akvamenti a Marlene se vzbudila. Pak se nachystaly, vzaly si věci do hodin a vydaly se do velké síně na snídani. Protože zrovna šly v čas, byla jistota, že nepotkají Poberty, kteří chodili vždy pozdě. Jenže tentokrát jim štěstí nepřálo a tak potkaly ty, které by nejraději ani neviděli. A to Poberty.

„Doufám, že od něj budu mít klid aspoň na snídani," povzdechla si Lily a dívky se na ni povzbudivě usmály.

„Já taky doufám, že nepotkám Blacka. Nechápu jak si může myslet, že bych s někým jako je on chodila," přidala se ke stížnostem Marlene.

„Hlavně klid, to je nejdůležitější," snažila se Talia uklidnit a povzbudit Lily a Marlene.

„Tal má pravdu," řekla Alice a Marlene se ušklíbla.

„Tak jak to jde s Frankem, Alice? Už jsi mu to řekla?" provokovala Marlene a Alice se rychle rozhlédla kolem pro kontrolu jestli je někdo neslyšel a hlavně jestli je neslyšel Frank Longbottom. Když se ujistila, že ne, otočila se na Marlene, zamračila se a seslala na ni akvamenti.

„To bylo za co?!" vypískla Marlene a diváka se na Alice.

„Moc dobře víš"

„Fajn, promiň," omluvila se Marlene a Lily ji usušila, aby nevešla do velké síně mokrá.

„Evansová! Nebo bych měl říct Potterová? Počkej!" zakřičel kousek od velké síně James Potter a Lily se rudá vztekem na něj otočila.

„Pottere! Kolikrát to mám opalovat, že s tebou nikam nepůjdu! N-I-K-D-Y!" vyhláskovala poslední slovo a s tím se otočila na patě a odešla do velké síně.

Dívky ji hned následovali a James se smutným výrazem čekal na své přátele - Poberty.

„... Jak já ho nenávidím! Střapatý idiot, který mě už šest let otravuje! Nemůže pochopit, že já ho nechci a najít si jinou oběť? Vždyť tolik by jich bylo štěstím bez sebe kdyby si jich začal všímat," stěžovala si Lily u snídaně a i cestou na jejich první hodinu - lektvary.

Lektvary měli společně se Zmijozelem, takže bylo jasné, že tam bude i Severus Snape, který se bude chtít Lily omluvit za to, že ji řekl mudlovská šmejdko a to mu zase překazí James, takže Lily bude ráda, že se zbavila Snape, ale naštvaná, že má zase Pottera. A takhle to jde pořád, je to jako nějaký začarovaný kruh. Kruh, který nemá konec.

A tak to šlo celý den. Sirius Black otravoval Marlene, James otravoval Lily, Alice se byla projít po školních pozemcích s Frankem Longbottomem jako přátelé i když ho už měla dlouho ráda, ale nebyla schopná mu to říct. A Talia? Ta byla s Rabastanem v knihovně, kde mohli být spolu a nemuseli se bát, že by je někdo našel. A kdyby jo, můžou říct, že se učili a pak všem může být jedno jestli společně nebo ne. Jejich volba, ne jejich.

Jejich vztah byl zvláštní. Ona byla Nebelvírka a on Zmijozel. Úplně opaky. Talia má platinové skoro bílé vlasy a modré oču a Rabastan má černé vlasy a tmavé hnědé skoro černé oči. U nich platí přísloví protiklady se přitahují.

***

„Prosím můžete mě Pottera zbavit? Nejlíp navždy," prosila Lily na pokoji po vyučování holky.

„A mě můžete pomoct s Blackem," prohodila Marlene a Alice s Taliou vyprskly smíchy.

„Co vám příjde tak vtipné?!" zeptala se napůl zmateně a naštvaně Lily.

„Pořád si na ně stěžujete a když se o nich nemluví, tak vy zmíníte jak je nesnášíte. Tady je jasné, že platí mezi láskou a nenávistí je tenká hranice," vysvětlovala Alice.

„CO? NE! Fuj!" vykřikla unisono Lily a Marlene což způsobilo, že Alice a Talia zase vyprskly smíchy.

„Nesmějte se," pokárala je Lily.

„Ale jojo," zasmály se ještě Alice a Talia a pak se všechny společně daly do plnění esejí.