The Crawfords family✔️

24.

CARMEN

Zalezla jsem do svého pokoje a začínala přemýšlet nad plánem jak život s Jasonem McCannem přežiju.

Pokud bych dělala scény, tak by to znamenalo urážku na cti a mé veřejné ponížení, byla jsem plnoletá, tak proč jsem si nemohla dělat co jsem chtěla?
Když se s ním budu hádat, nic to s ním neudělá, pouze může být jen hrubý a zbít mě, nic jiného zde nevidím.

Spadla jsem na svá záda a polštářem zakryla obličej. Jsem zklamaná, že jsem si nemohla vybrat svého ženicha, ale stále tu byla naděje, že v boji s Rusy se mu něco stane, znělo to sobecky a odporně, ale vdávat jsem se nechtěla, i když otec by mi našel nového ženicha, možná více nechutného. Jasona jsem shledávala atraktivním mužem, který v sobě skrýval predátora, chladná maska zakrývala to zlo, které bylo pod ní ukryto, ženy, které žijí normálním životem. Co to povídám? Tohle je pro mě normální život. Ženy, které žijí jiný život plný svobody, volby výběru. To neviděly, pouze viděly jeho impozantní vzhled a touhu po vášnivém sexu.

Neznala jsem touhu po sexu, neznala jsem ani sex, ani obyčejný polibek s mužem jsem nezažila a kromě Jasona to s nikým jiným asi nezažiju. O svatební noci si nárokuje mé tělo čímž mi dá důvod ho nenávidět ještě víc než teď mohu, děsím se. To on mi sebral svobodu a to vždy, když se podívám na svou levou ruku a předposlední prst, který je v zajetí snubního prstenu, stříbra a pár set karátovými diamanty.

,,mohu?" Ve dveřích se objevila hlava mé matky. Stáhla jsem zbytek polštáře z obličeje a vymrštila své tělo do sedu. ,,Samozřejmně." Pokynula jsem rukou ke své posteli a spustila své nohy podél postele, uhladila sukni a poupravila vlasy.   ,,Příští týden bychom mohly společně s Barbarou vybrat svatební šaty." Zlehka se pousmála a usadila své perfektně oděné tělo na postel.

Tradicí bylo, že svatební šaty kromě pannenské nevěsty mohly vybírat jen vdané ženy. 

,,chtěla bych vzít Sydney, je to má sestra." Promluvila jsem klidně: ,,zlato, víš, že to nejde. Jsou to naše tradice, které se budou a musí dodržovat." Úsměv opět ozdobil její tvář.  Byla šťastná, že se budu vdávat. Přikývla jsem. ,,Co vlasy? Nějaké přání? Obvolám ty nejlepší kadeřnice. "  matka měla spoustu koneksů, takže nějaká kadeřnice jí problém nedělala: ,,Já nevím, nechám to vybrat kadeřnici a nebo pokud má Jason nějaké přání?" Vymrštila jsem své obočí, bylo mi jedno co budu mít na sobě, jak budu nalíčená nebo učesaná. Bylo mi to jedno.  ,,Pokud vím, tak Jason žádné přání ohledně vzhledu nemá, líbíš se mu taková jaká jsi." Mrkla. Znovu jsem přikývla: ,,Zkusila bych něco kudrnatého." Usmála se matka: ,,Nechám to na kadeřnici." Pronesla jsem vědomě: ,,zítra bychom mohly zařídit svatební knihu, barvu, kytici, místo, výzdobu." Vyjmenovala s ukázáním na prstech: ,,jo a hostinu, jídlo a pití." Pousmála se. Měla jsem sestavit jídelníček o několika chodech pro lidi, které jsem ani neznala.

Ozval se otcův křik, matka s úsměvem vstala, pohladila mé vlasy a mířila ke dveřím: ,,jsem na tebe tak pyšná zlatíčko, vše tak silně zvládáš." Poslala vzdušnou pusu a zmizela za dveřmi.

Sesunula jsem se zpět na postel, já vše silně zvládám? Pche.