The Crawfords family✔️

40.

CARMEN

Použila jsem svůj oblíbený parfém s květinovou vůní a znovu sjela svůj odraz v zrcadle, snažila jsem se vypadat v perfektním stavu na soukromou večeři, která se bude konat v sídle Jeremyho a Pattie McCannových.  

Mé blonďaté vlasy byly stočeny do zlatavých loken a volně spuštěny podél mých zad a ramenou. Na sobě jsem měla jednoduché citrónové šaty, které dostávali šarm s citrónovím kardikánem. 

Došla jsem k výtahu, kde už netrpělivě přešlapoval můj manžel, odvrátil zrak od hodinek na levém zápěstí a věnoval mi dlouhý pohled ve, kterém bylo víc než nicota, z jeho pohledu sálo najednou teplo,  touha, která přímo vrhala plameny v jeho temných očích.  Přistoupila jsem pomalým krokem blíže k němu se sladkým úsměvem na rtech.  :,,sluší ti to Carmen."   V jeho hlase byla slyšet touha, natáhl ruku a přitáhl si mě blíže k tělu, stiskl tlačítko od výtahu a toužebně políbil mé rty, spolupracovala jsem, vyhoupla jsem jednu ruku na jeho rameno putujíc ke krku, jeho koutky úst se mírně pohnuly, skoro jakoby se pousmál na mých rtech, ale marně jsem v to doufala.

Výtah cinkl, že je zde a my konečně vešli. Jason zmáčkl tlačítko, které značilo přízemí.

Sydney byla otcem převezena k nim na hotel, prý se to sluší, aby pochopili, že jeho dcera je stále nevinná a hodná u svých rodičů.

Vystoupili jsme z výtahu a v podzemí mě ovál jemný větříček, na kůži mi vyskákala husina, nějak jsem zapomněla, že můj šátek je slabý a venku se blížila zima.

Jason využil kyselého úsměvu a předal mi sako, které patřilo jemu. Mile mě překvapil.

*

Dorazili jsme do sídla rodičů mého manžela, vedle nás zaparkovalo otcovo vypujčené vozidlo a kousek dál stála zaparkovaná motorka, která patřila bez pochyb Jaxonovi. 

Jason otevřel mé dveře, venku se zdálo že chlad začínal přibýrat na síle. Mé oči vyhledali Sydney a matku, obě měly své lehké kabáty, jenom já zapomněla na to co se patří.

Přede dveřmi jsem odevzdala sako Jasonovi a s vděčným úsměvem jsem se přichytila jeho nabízejícího rámě.

V domě se nesla lahodná vůně hovězího steaku, okamžitě nás přivítala Pattie s otevřenou náručí a Jeremy McCann s kyselostí. 

Usadili jsme se ke stolu a začali hostinu, ukrojila jsem první sousto a nabodla na vidličku, muži netaktně diskutovali o obchodech což vypadalo, že se podařilo oživit Jeremyho kyselost na vřelost.  ,,Datum svatby je 16. Srpna." Oznámil Jeremy což přimělo mou sestru mírně zakašlat, přikryla si ústa dlaní a natáhla se pro sklenici se šampaňským, lokla si a podle tváře bylo znát uvolnění.  Jeremy jí koutkem oka pozoroval znechuceně, ale hned poté si jí přestal všímat.

Sydney měla dost času na přípravy, blížila se teprve zima a do léta pár měsíců ještě zbývalo, divila jsem se, že jejich svatbu vzali tak hopem, nejdříve bylo domluveno až po třech letech našeho manželství, vůbec jsem to nepochopila.

Najednou muži vstali a následovali Jeremyho někam do domu.

Zůstaly jsme v osamění, sáhla jsem po své plné sklenici a jemně si přihnula ke rtům, zkoumala jsem pohledy Pattie, která se na oko nefalšovaně usmívala.  ,,Jsem ráda, že jsem Vás mohla pohostit. "  matka ihned zareagovala a jejich debata neměla konce.

Koutkem oka jsem zahlédla Sydneyinou skleslou postavu, její ramena byla svěšená dolů a její výraz prakticky prázdný. Omluvila jsem se za nás za obě a zatáhla Sydney na nejbližší toalety, které se nacházeli v dlouhé vstupní hale.

,,ale já nepotřebuji. " zaprotestovala Syd, ihned jsem jí rukou umlčela a strčila jí dovnitř.

,,plánuješ utéct?" Nadhodila jsem téma, které mnou hlodalo: ,,proč si to myslíš?" Po chvilce zaváhání mi odpověděla se zkoumavým pohledem: ,,sleduji tě." Pokrčila jsem rameny a stočila paže na hruď. ,,Jsi má sestra, měly bychom se vzájemně podporovat." Zvýšila tóninu hlasu, zamrzelo mě to: ,,viníš mě snad z toho, že tě otec dal Jaxonovi?"  Nevěděla jsem co si mám myslet: ,,to ne, jen nechci abys mi v útěku bránila, spíš mi pomohla." Věnovala jsem jí nechápavý pohled: ,,lidé, kteří opustí úmyslně mafii jsou považováni za zrádce, žádný jiný život neznáš a až by jsi se vrátila, tak by žádali tvou smrt, brali by tě jako použité zboží." Byla jsem známá svou pravdomluvností, kolikrát jsem za své pravé názory získala od otce pár facek. Sydney na mě vykuleně zírala.  Natáhla jsem k ní své paže: ,, omlouvám se, ale slib mi, že neudělaš nějakou blbost, které by jsi později litovala."  Přikývla a vklouzla do mé náruče.

,,měly bychom jít." Navrhla jsem.