The Crawfords family✔️

33.

CARMEN

Došla jsem do svého bývalého pokoje a tašku vyhodila na postel, která byla každý týden čistě povlékaná od naší hospodyně.  Vybalila jsem pyžamové šortky s tílkem a hygienu. Do dveří vplula Sydney, která měla opět slzy na krajíčku. 

Přešla jsem místnost a pevně svou sestru objala: ,,Nebude to tak zlé, zkontaktujeme Aideena a společně s ním něco vymyslíme, slíbil mi to." Mrkla jsem a zavedla Sydney na postel. ,,Mohu u tebe dnes spát?" Opatrně se zeptala, uchopila jsem čistý ručník a pyžamo: ,,No víš." Nedořekla jsem to protože někdo bez zaklepání vstoupil do mého starého pokoje, byl to Jason uvolňující svou kravatu, zarazil se při pohledu na Sydney a nechal své dosavadní práce, jeho klidný a unavený výraz vystřídal temný. 

Střelila jsem Sydney omluvný pohled, bylo by pošetilé nechat svého manžela spát o samotě kvůli sestře, já bych to i tak udělala, ale pravidla mluvili jasně. ,,Vyrušuju něco?" Nadzvedl obočí a střelil mi pohled, zakroutila jsem záporně hlavou: ,,Jistě, že ne. Dobrou noc." Popřála Syd s nervózním úsměvem a odešla pryč.   ,,Nechtěl jsem jí odehnat." řekl nezaujatě a zpět se vrátil k rozvazování kravaty a spadl na znak do postele: ,,To je v pořádku, dojdu se vysprchovat." Chvíli jsem ho pozorovala, ale nic, bez reakce.  Nepatrně kývl a já zmizela v koupelně. 

Pro jistotu jsem nechala dveře odemčené a vklouzla do sprchy, teplé kapky na mém těle mě unášely do známé a velice příjemné eufórie.  

Skleněné zamlžené dveře poseté kapkami vody se otevřeli a něčí teplo vstoupilo dovnitř. Nemusela jsem se otáčet, abych věděla kdo to byl. Snažila jsem se překročit veškerý prostor mezi námi, chtěla jsem z našeho manželství dostat toho co nejvíc, abychom v sobě měli důvěru a oporu. 

Potřebovala jsem lásku.

,,Co ty tu?" Pronesla jsem laškovně a zachytila jeho silný dech přes hučící vodu. ,,Musím dohlédnout na tvou čistost." Jeho koutky cukli směrem vzhůru, jako menší úsměv mi to stačilo, muselo.   Společně jsme se umyli, opláchli a vylezli ven jen v ručníku. 

Zvedl mě do své náruče na což jsem vykouzlila pravý úsměv směřovaný osobě o, které jsem si nikdy nemyslela, že bych mohla chtít být šťastná. 

***

Oddechla jsem po tom velice náročném výkonu, nečekala jsem nějaké milé zacházení či nějaké objímání, ale byla jsem mile překvapená, když si mě Jason k sobě přitulil a vtiskl mi láskyplný polibek na čelo, usmála jsem se. 

,,Zase ten tvůj krásný úsměv. Miluju když se doopravdy usmíváš." Nečekala jsem tolik emocí najednou, byl klidný a milý což se u mužů jako je on nestává. ,,Když jsem si tě vybral jako svou ženu, byl jsem ohromně rád, že jsi nebyla zasnoubená." Vydechl, mlčky jsem vyčkávala co z něho vyleze dál: ,,Boss, potřebuje k sobě tu nejkrásnější ženu planety, krásnější jsem v životě neviděl."  Odmlčel se, stále jsem nic neříkala nevěděla jsem co: ,,Když jsem tě poprvé spatřil, tak jsi se krásně usmívala, upřímně, tvé vlasy a tělo, krásná tvář a milá povaha. Věděl jsem, že tě budu mít. Ale pak mi tě unesli, snažili se tě odemně oddělit, musel jsem tě najít, jsi moje a já tě miluju." Vypustil ze svých úst a soudě podle ztuhnutí toho i zalitoval, že tohle řekl nehlídaně a bezhlavě. ,,Taky tě miluju." Vypustila jsem taktéž bezhlavě a políbila jeho dokonalá ústa. 

*

Skoro jsem spala, když se rozrazili dveře od mého bývalého pokoje, polekala jsem se a skoro i vyjekla. Jason popadl svou zbraň, kterou měl odloženou na nočním stolku a namířil na vchod: ,,Jasone! Další přestřelka v našem klubu, kterou vlastníme s Loganem, pár našich mužů to odneslo." Vykřikl můj otec do tmy a bylo mu jedno, že bych mohla spát a zbytek rodiny také, nestaral se. Odběhl. 

Jason vyletěl z postele a začal na sebe navlékat oblečení. ,,Bojím se o tebe." Zašeptala jsem. ,,Neboj se." Přišel blíže a políbil mé rty, prohloubila jsem náš polibek. ,,Musím jít." Pousmál se na mých rtech. 

Znovu jsem usnula. 

*

Ráno bylo chladné, otočila jsem se na záda a hmatala rukou po teplém těle, ale Jason tam nebyl. Zděšeně jsem rozlepila obě oči a porozhlédla se po místnosti, ani sprcha nehučela, oblečení a ani zbraň se nikde neváleli, nepřišel zpět domů, bála jsem se. 

Snažila jsem se vnitřně uklidňovat, že je Jason jeden z nejlepších a dala si dlouhou sprchu, potřebuji se uklidnit.  

Po sprše jsem obmotala kolem těla ručník šedé barvy a zapojila fén do zásuvky, abych si mohla vyfénovat mokré vlasy, učinila jsem tak. Rozčesala jsem je a nakulmovala, aby byly krásně vlnité.  Poté jsem se vrátila do pokoje a z ramínka sundala červené šaty končící nad mými koleny a s černým páskem okolo pasu. Opět jsem přešla do koupelny kde jsem se jemně nalíčila, rudou rtěnku a světle růžové stíny. V pokoji jsem obula okázalé růžové boty a přehoz přes ramena se shodující barvou lodiček. 

Tašku jsem hodila vedle postele a zamířila na snídani, pěkně mi vyhládlo. Dorazila jsem do jídelny, kde seděl můj bratr s matkou a popíjeli kávu. ,,Dobré ráno." Usmála se matka a já vše opětovala. 

Přešla jsem s jasným úsměvem k Aideenovi a vtiskla mu polibek na vrh hlavy, usadila jsem se vedle něho a nalila si kávu: ,,Už dlouho jsem tě neviděl se takhle hezky usmívat."  Pohladila jsem ho po rameni.  ,,Mám hrozný hlad." Oznámila jsem se smíchem. ,,Já také, nebudeme už čekat, všem to dlouho trvá." Zasmála se a zvonečkem přivolala hospodyni, která začala nosit na stůl. 

Uchopila jsem koláč s nějakou náplní.  ,,Mami, nevíš kde je otec a Jason?" Aideen se vedle mě napnul. Matka zakroutila hlavou: ,,Neviděla jsem otce od té doby než jsem šla spát."  Povzdechla jsem si, co když se jim něco stalo a co hůř, spal s někým jiným?  ,,Musím už jít." Aideen se ošil a zbrkle odsunul židli, nedojedl ani své ovoce a nedopil kávu: ,,Děje se snad něco?" Nadzvedla jsem obočí směrem k němu: ,,Jasona s otcem včera postřelili, nevím kde jsou, nic víc nevím. Zajedu k Loganovi dozvědět se víc." Věnoval nám omluvný pohled a odešel. 

Nechápavě jsem vyhledala matčin pohled, byla ztrnulá a její výraz byl nečitelný: ,,Matko, jsi v pořádku?" Pospíšila jsem si k ní: ,,Jen se mi nějak zamotala hlava." 

Muži v našem světě nebyli dobří, ani hodní, ale otec a matka byli nerozlučná dvojka, za ta léta si k sobě vydobyli takové pouto, které se jenom tak zničit nedá. Možná budu mít taky takové skvělé poutu s Jasonem. 

Dovedla jsem matku na nejbližší pohovku, Sydney nechápavě přišla za námi, vysvětlila jsem jí co se stalo.

,,Jsi volná ze svého manželství." Ozval se velice povědomí hlas mého bratra. Nechápavě a zděšeně jsem se na něho všechny tři otočily.

TAK CO? JAK SE VÁM LÍBÍ TENTO PŘÍBĚH? CHTĚLI BY JSTE PO UKONČENÍ TOHOTO PŘÍBĚHU I PŘÍBĚH JEJÍ SESTRY SYDNEY A NEBO BRATRA AIDEENA, RODIČŮ? NEBO JASONA?