The Crawfords family✔️

30.

CARMEN

Myslela jsem, že noc bude snad nekonečná.

Vzal si mě hned jak jsme vešli do pokoje, budu ho nenávidět snad celý život.

Protáhla jsem se po té noci, když jsem byla schoulená v klubíčku na straně.

Jason vycházel z koupelny, pouze ve společenských kalhotech a polobotkách.  Nandaval si košili a upevnil k paži jeden ze svých nožů.  ,,spala jsi dobře?" Optal se s nadzvednutým obočím.  ,,Ne." Řekla jsem popravdě a přitáhla si deku až pod bradu: ,,tady se někdo pořád zlobí, že?" Arogantně se uchechtl a přehodil přes sebe sako a za opasek dal skrytou zbraň. Neodpovídala jsem.

Vklouzla jsem do koupelny a použila zámek, potřebovala jsem sprchu po té ohavné noci.

Vysprchovala jsem se a vystoupila ze sprchového koutu obalena v ručníku.

Došlo mi, že jsem si zapomněla čisté oblečení. 

Vyšla jsem z koupelny a přešla ke své tašce, kde jsem si oblékla růžové šaty pod kolena a shodující se odstíň lodiček.   Zasedla jsem k toaletce a pokusila se zakrýt mé kruhy pod očima, kruhy sice zakryju, ale ubrečené oči nedokážu zakrýt.

Nechápala jsem proč Jason stále seděl na posteli a něco dělal na svém iphonu.

Postavila jsem se a zbalila zbytek svých věcí. ,,pošlu pro zavazadla tvého nového bodyguarda. "  oznámil mi a nastavil rámě, kterého jsem se nehodlala dotknout.

Chytl mě proto za ruku a pevně stiskl.

Dovedl mě do velkého sálu, kde se nás ihned ujali naši otcové a i můj bratr přišel. 

,,Tak jaká byla noc?" Nadhodil Jeremy.  Cukla jsem na tenhle dotaz, na což se všichni kromě mého bratra pousmáli.

Aideena oči vyjadřovali nenávist a hořkost, kterou jsem pociťovala také.

Stále nechápu, proč zrovna já musela odnést takové břímě a To, vzít si Jasona McCanna, nesnášela jsem ho každým coulem světa.

Přispěchala k nám matka a Sydney. Matka mě vtáhla mezi ně a vedla na od pohledu pohodlné krémové křesílka a se sladěnou pohovkou.

,,Mrzí mě, že jsi to musela příjmout." Její výraz byl posmutnělý. 

Sydney byla přitisknutá k mému tělu, když ženy potřebovaly vědět detaily z noci. 

Do tváří se mi nahrnula červeň a žaludek se zvedl, potlačila jsem chuť se pozvracet a nahodila svůj vycvičený sofistikovaný úsměv.

,,jaké to bylo?" Optala se jedna z žen, která patřila do New Yorku a já jí v životě kromě svatby neviděla.  ,,Jaké by to asi mohlo být." Opřela se do toho Sydney kurážně.

Má sestra mě překvapovala čím dál tím víc, svým chováním.

Žena se zatvářila znechuceně Sydneyinou odpovědí.

Matka po Syd hodila velice naštvaný pohled a drapla její zápěstí a odvlekla jí pryč s omluvou.

,,omlouvám se, za svou sestru. Je poněkud." Hledajíc ta vhodná slova, mě přerušil můj otec: ,,neuctivá, přechytralá."  Všechny ženy zmlkly, věnovala jsem svůj pohled otci, vlastně jsem po dlouhé době byla i ráda za jeho blízkost: ,,Carmen, mohla bys na chvilku?"  Nabídl rámě, které jsem přijala.

Prošli jsme sálem, přičemž mě v zádech pálil něčí pohled.  Dovedl mě na venkovní terasu a popošel k zábradlí.  ,,Podívej." Spustil, potlačila jsem nutkání protočit očima, ačkoliv už jsem nebyla jeho zodpovědností.

Místo protočení očí, jsem se snažila vyhledat nějaké emoce v jeho tváři, nějaký smutek nebo slitování. Ale nic, prázdnota.

,,Jason je výborná volba, musíš mu dát co nejdříve dědice."   Jako obvykle to bylo o mužích, nebyla jsem připravená na dítě.  ,,Proč bych měla?" Vzdálila jsem se o dva kroky zpět.

,,Protože je to tvůj manžel."  Jeho výraz poteměl.  ,,Právě proto mi do života už mluvit nemusíš."  Odpověděla jsem sebejistě.  ,,Ale Ano, musím dcero. Buď dobrou ženou ať neděláš naší rodině ostudu."   Odstoupila jsem další rok vzad; ,,proč jsi mě prodal?"

Neodpověděl mi.

Jeho neutrální pohled se přesměroval za mě. Otočila jsem se a spatřila jsem ve dveřích Jasonovo tělo, no jasně. Šel si mě pohlídat.

,,pojedeme." 

Zamrazilo mě. Přikývla jsem A vydala za ním, už jsem nehodlala být s mužem, který se nazíval mým otcem.

🖤🖤🖤