The Crawfords family✔️

48.

CARMEN

Společně s mou sestrou jsme vzali dvojčata ven, měla jsem dvojkočárek, takže vše bylo o něco jednodušší. Xander se táhl za námi, aby nám dal prostor. ,,Jsi šťastná?" Usmála se na mě Sydney, víc než to jsem byla: ,,ano, a ty?" Věnovala jsem jí jeden z mých úsměvů.   Pokrčila rameny: ,,Jaxona nevidím tak často jak jsem si myslela, příjde mi, že nemáme možnost si k sobě najít cestu. Ale je milý." přiznala s nervózním poloúsměvem.

Přešli jsme ulici a vstoupili do restaurace ve, které na nás čekala Jazmyn, půvabná jako vždy.  ,,Pokud budeš chtít nějaké soukromí s dámama, tak mohu kočárek s dětmi pohlídat." Ozval se Xanderův hluboký hlas zamnou. Cukla jsem sebou nepatrně od leknutí. Prozkoumala jsem jeho oči v náznaku nějaké pasti, ale byl to věrný voják.  Usmála jsem se a postrčila kočárek jeho směrem k odložné části.

Usadily jsme se ke stolu a přivítaly se: ,,Kde mám svou neteř a synovce?" řekla na oko smutně Jazmyn: ,,V zádu je hlídá Xander, abychom se prý v klidu najedly."  Pousmála se a přikývla.

***

Společně s dětmi v kočárku jsem dorazila domů, venku začalo být chladněji a dříve se stmívalo, nebylo to Tak, že bych celý den byla s dětmi někde venku, ale během dne jsem se setkala s Teressou.   Nahmatala jsem vypínač a stlačila ho, vstupní halou se rozlilo jasné světlo s Xanderovou pomocí jsem se dostala ze své bundy a poté vytáhla z kočárku děti, Xander uchopil Tylera, Alisson se z nějakého důvodu odmítal setkat ve fyzickém kontaktu.

V obývacím pokoje seděl Jason s překříženýma rukama na hrudi a jeho výraz byl víc než nečitelný, vzhlédla jsem od něho k jeho bratrovi, který držel v rukou nůž od krve, kde byla Sydney? Oba muži vypadali děsivě, couvla jsem na což se jejich pohledy setkaly s mým nervózním. Bála jsem se, ale tentokrát né o sebe, držela jsem v rukou mou dceru  a zamnou držel Xander Tylera, nedovolila bych nikomu na světě, aby ublížil mým dětem. Převzala jsem si na druhou část mého těla Tylera, Xander kývl na mého manžela a švagra a poté zmizel zpět k výtahu.

Otočila jsem se a vyřítila se po schodišti nahoru, položila jsem nejprve Alisson opatrně na přebalovací stolek. ,,potřebuješ pomoc?" Ozval se zamnou temný hlas: ,,jasně." Snažila jsem se udržet si klidný postoj a nekoktat.  Jason se přišoupal blíž, podala jsem mu našeho syna a on ho bez váhání přijal ke své hrudi. V jeho výraze se pohla emoce zuřivosti na emoci milosti. Svlékl mu bundu i boty a převlékl do pohodlnějšího oblečení. Také jsem tak učinila s Alisson a poté si jí přitulila k hrudi: ,,Sophia připravila pro děti jablečné pyré. " oznámil mi. Později musím Sophii poděkovat. Prošla jsem okolo něho a šla do kuchyně, kde jsem posadila Alisson do židličky.

*** o pět let později***

,,nesnáším tě!" Ozval se křik Alisson z dětského pokoje. Povzdechla jsem si A naposledy zkontrolovala muffiny v troubě, nebyla jsem skvělý kuchař, ale snaha se cení. 

Dorazila jsem do pokoje Alisson, která seděla na zemi s hrozívým pláčem, měla jsem to zarazit o mnohem dříve. Tyler měl zakrvácený nos a nečitelný výraz, nebrečel, pouze stál a díval se na svou sestru na zemi. ,,Co se tu stalo?" Vyděsila jsem se Tylerovou reakcí, byl dítě a bez emocí, jde to vůbec? Alisson utřela hřbetem ruky své oči: ,,vzal mi panenku a rozbil mi jí." Zavzlykala, došla jsem ke své dceři a pohladila jí po vlasech oboum bylo pět let a rvali se jako smyslu zbavený.  ,,Ali, běž zkontrolovat maminčiny muffiny v troubě, zatímco já se postarám o tvého bratra?" Protáhla jsem k ní dlaň, kterou přijala a postavila se: ,,dobře." Milovala muffiny, odešla pryč. ,,Tylere co se stalo?" Klekla jsem si na jedno koleno, abych mu čelila: ,,kopla mě." Nevěděla jsem jestli je rozzuřený nebo bude každou chvíli plakat. Dovedla jsem ho do koupelny a snažila se ošetřit jeho nos. Poté jsem mu pomohla převléknout triko a za ruku ho dovedla do kuchyně.

Alisson seděla na Jasonovym klíně a vypadala víc než spokojeně, Tyler se k němu také rozběhl a objal ho, byl to vskutku nádherný pohled.

Na mé děti a mého manžela.

❤ Tímto bych vás s těžkým srdcem chtěla oznámit, že příběh je u konce, byl mi velmi blízký zbožňovala jsem jeho psaní. ❤

6. Září 2020.