The Crawfords family✔️

31.

CARMEN

Dorazili jsme do obrovského mrakodrapu uprostřed New Yorku.

,,Tohle je teď tvůj nový domov." Řekl někde zamnou. Pořádně jsem se zde porozhlédla.

Podlaha byla laminátová šedá, průchozí halou bylo vidět i na venkovní obrovskou terasu.

Zdi byli na bílo vymalované. V obývací místnosti byla bílá saténová pohovka se stejně sladěnými křesílky.

Kuchyňská linka byla z černého mramoru a bílý mramor sloužil jako podlaha. Kuchyň měla shodující se ostrůvek uprostřed, byla vybavená drahými spotřebiči.

,,Líbí se ti tu?" Ozval se jeho hlas, který byl o poznání milejší, ale opravdu trochu. Třeba uvažoval nad tím, že by na mě mohl být hodný, když jsem tu první den. ,,Ano." Odpověděla jsem klidně.

Zavedl mě do ložnice, kde jsem měla připravené a nevybalené věci.

,,Seznámím tě s Xanderem. " pokynul rukou, abych vyšla ven. Nadzvedla jsem nechápavě obočí: ,,Tvým novým bodyguardem, mám schůzku." Oznámil mi.

Prošla jsem okolo něho přičemž jsem si vysloužila jeho paži kolem mých ramen.

,,Carmen, tohle je tvůj bodyguard, Xander. " který uznale pokýval hlavou, pozdravila jsem a snažila se v jeho přítomnosti nechovat rozpačitě.

,,Dobrá, teď už doopravdy musím jít." Vtiskl mi letmý a nucený polibek do na vrchol hlavy.

Nechtěla jsem s ním mít jakýkoliv fyzický kontakt.

Xander mi střelil pár zkoumavých pohledů a šel se usadit na sametové křesílko ke své kávě odložené na konferenčním skleněném stole.

Byla jsem tu ztracená, v New Yorku jsem neznala žádné destinace nebo kulinářskou scénu, neznala jsem ani svůj nový byt, ani svého manžela což vlastně nebyla moje chyba. Xander byl něco jako můj podřízený, ale nebrala jsem to tak, brala jsem ho jako člověka, který semnou bude trávit více času než můj manžel.

Doufám, že budeme přátelé.

Došla jsem do naší ložnice a snažila se povybalit nějaké mé osobní věci, oblečení.

Když jsem byla s prací u konce, rozhodla jsem si dát sprchu a poté se převléct do obyčejných starorůžových šatů a bílých lodiček.  Decentně jsem se nalíčila a zkoukla hodinky na mé levé ruce, které jsem dostala k vánocům. 

Zastesklo se mi po domově.

Sestoupala jsem točité mramorové schodiště a v obýváku narazila na Xandera, který právě odkládal telefon od svého ucha.  ,,Slečna Jazmyn McCann je dole ve vstupní hale, žádá vás, aby jste šla za ní." Oznámil mi. Mírně jsem se pousmála, byla jsem ráda za něčí přízeň a přítomnost ženy. ,,Jistě, už jdu." Řekla jsem a pospíšila si k výtahu, Xander mi byl Samozřejmně v patách.

S cinknutím se výtah otevřel v hlavní hale, vyšla jsem ven a očima hledala menší brunetku, která stála u recepčního pultíku a četla jakousi brožůru. 

,,Ahoj." Zvedla oči a zářivě se usmála, můj pohled padl na muže za ní, vypadal děsivě: ,,ahojky." Objala jsem jí.  ,,Co bys řekla tomu, že bychom si koupili kávu a šli se projít, třeba do centrál parku." Pousmála se.  Přikývla jsem: ,,ráda."

Byla jsem vděčná za její přítomnost a lidskost, ovšem nemohly jsme mluvit o osobních věcech, nešlo To, jelikož muži za námi, kteří nás ochraňují - podle nich, by nás mohli prásknout.

**

Po pár hodinách jsem opět vešla do bytu, který vypadal  temně, venku se už sešeřilo a světla byla vypnutá.

Nebyla jsem zvyklá na klid nebo ticho,  měla jsem sestru a bratra. 

Prozkoumala jsem nejprve obývák a poté i kuchyň, Jason nikde.   Odhodlala jsem se zeptat svého bodyguarda: ,,kde je můj manžel?" Řekla jsem tázavým tónem: ,,psal, že se spozdí, má nějaké neodkladné jednání." Odpověděl mi a došel ke kávoru, aby si udělal čerstvou kávu.

Protočila jsem nenápadně očima a namířila si to do společné koupelny, vysprchovala jsem se a poté v noční košilce zalezla do postele.

Se slzami v očích jsem usnula, bylo mi smutno, první noc v novém bytě.