Zimou Políbená/ FF Nik Tendo

7.

Pohled Viviany: 

Celou noc jsem musela poslouchat ty strašné zvuky vycházející z Dominikova pokoje. Bylo mi z toho na nic, protože jsem nemohla spát.

Netuším, proč jsem si naivně myslela, že by mě Dominik mohl chtít. Ostatně, kdo by chtěl takovou zrůdu. 

V životě jsem kluka neměla, nikdo mě nikdy nechtěl. A já se jim ani nedivím, taky bych se nechtěla. 

"Nad čím přemýšlíš?" vyruší mě hlas Pepu a tak zavřu deník, abych se na něj mohla povídat. Nepotřebuje vědět, co tam píšu, to jsou příliš osobní věci.

"Nad tím, jakou měla příšernou noc" poposednu si, aby se mohl posadit vedle mě. Jsem ráda, že tu je aspoň on. Rozumím si s ním snad nejvíc, i přes to, že se mi nejdřív z nějakého důvodu stranil. 

"To ti věřím. Já spal se sluchátkama, jinak bych taky nemohl spát" přizná mi s úsměvem. Pak jeho pohled sjede na můj deník v rukou. 

"Co to tam vypisuješ?" zeptá se. 

"Jen nějaké své věci, nic důležitého. Hele, co máš dneska v plánu?" 

"Asi půjdu do studia a pak Jakub ve tři odpoledne svolal poradu v Caffetterii. Co ty?" říká mi s povzdychnutím. 

"Já chtěla jít do města, ale brácha mě samotnou nepustí"povzdychnu si. Je od Toma hezké, že má o mě strach, ale někdy bych si přála být sama. 

Pepa se chystá něco říct, ale do řeči mu skočí Dominik, který se najednou objeví vedle nás.

"Co tady provádíte?" posadí se vedle nás jakoby se vůbec nic nestalo. Já si nervozně poposednu a jsem si jistá, že můj obličej je rudý jako rajče.Je mi trapné ho vidět poté, co jsem je slyšela. Respektive tu holku, jak křičí jeho jméno. 

"Povídáme si" odpoví jednoduše Pepa. 

V kuchyni si všimnu holek a tak se jdu posadit za nimi, abych nemusela být vedle Dominika. 

"Uděláme si dámskou jízdu děvčata" zvolá nadšeně Nataša s rukou na mém rameni. Všechny nadšeně začnou přikyvovat. 

"Musím to říct Tomovi, aby mě nehledal" řeknu po chvíli, kdy se holky domlouvají, kam všude půjdeme. 

"Tak mu to jdi říct a já ti zatím nachystám nějaký oblečení, co si vezmeš. V tomhle jít nemůžeš sluníčko, je tam horko jako prase." Nataša poukáže na mou šedou mikinu a tepláky stejné barvy.

Nic nenamítám, stejně by to nemělo cenu. Zvednu se ze židle a jdu k Tomovi do pokoje, abych mu oznámila, že jdu s holkama do centra.

.

Odpoledne s holkama jsem si moc užila. Přemluvily mě, abych si nechala udělat gelové nehty. Takže je mám lesklé černé a do špičky zapilované. Je to velký nezvyk, ale líbí se mi to. 

"Páni, to jsou drápy" říká překvapeně Dominik, když dorazíme do  Caffetterie za nimi. Jediné místo pro mě je vedle něj. Holky si posedaly ke svým drahým polovičkám a vedle Toma seděl nějaký kluk, kterého jsem ještě nepoznala. 

"Jdete akorát čas na ochutnávku novýho menu" usmívá se na nás ten kluk. Sjede pohledem každou z nás a nakonec se zastaví na mně. 

"To je ta tvoje ségra Tokáči?" ptá se mého bratra, který přikývne. 

"Je nádherná" usměje se, vstane a zamíří ke mně. Znervózním. Nik vedle mě si toho všimne. 

"Takže to ty si převrátila polovinu Milionu vzhůru nohama?" Přísahám, že netuším, o čem mluví. Nic jsem vzhůru nohama nepřevrátila.