156. Kapitola

792 91 38
                                    

Poupravil jsem si svou tašku na rameni a rozešel se teď už definitivně pryč z pokoje. Zavřel jsem za sebou dveře a zhluboka se nadechl. Naposledy jsem se rozhlížel po bytě a snažil se zapamatovat každý kousek či zákoutí tohoto místa.




Nazul jsem si ty nejpohodlnější boty, které jsem ze své sbírky nechal jako jediné vytáhnuté, neboť vůbec nevím, kudy mě Taehyung potáhne.

Zmáčkl jsem klíče v ruce a potichu otevřel dveře. Upřímně ani moc nechci, aby mě zastihl Luhan. Sice nemám vůbec ponětí, co by mi řekl, ale nemám právě náladu na vysvětlování.

Vyšel jsem z příjemné teplé atmosféry bytu na chladnou chodbu a pomalu začal zavírat dveře. Pár posledních vteřin jsem se plně věnoval prostorám bytu, avšak vše bylo zakončeno zabouchnutím, po kterém mě obklopila pouze tma.



Sem tam dovnitř přicházelo světlo z oken na chodbě, okolo kterých jsem procházel, ale i přes to jsem si musel dát pozor na každý schod, na který jsem sestoupil.

Pro poslední chvíle strávené v tomto domě jsem si vybral cestu po schodišti než v uzavřeném výtahu. Připadá mi to mnohem lepší pro tuto situaci, protože výtahy jsou skoro všude stejné nebo podobné. Ale atmosféra domu a například i vymalování či schody jsou skoro v každé budově naprosto odlišné. A já si chci toho odtud zapamatovat co nejvíce.






Uchopil jsem kovovou kliku, kterou jsem stlačil dolů, a vyšel před dům. Byla větší zima, než jsem očekával. I přes ty pro mě nesnesitelné teploty přes den, jsou zde noci opravdu chladné.

Více jsem se zabalil do tenké bundy a rozhlédl se okolo. Všude byla černočerná tma občas někde protkaná jemným světlem pocházejího s pouliční lampy, kterých tu bylo také poskrovnu.




„Tae?" zavolal jsem do téhle mě ne moc příjemné tmavé atmosféry a očekával jakýkoliv náznak, který by mě usvědčil, že zde nejsem sám.

„Taehyungu?" zopakoval jsem své zavolání a začal se zběsile rozhlížet. Jestli si ze mě dělal srandu, tak ho opravdu zavraždím. Byl jsem lehce vystrašený a pomalu se rozešel po chodníčku směrem k cestě.



Srdce mi strašně rychle bilo a já sám sebe snažil ujistit, že je někde v okolí Taehyung, i když jsem si sám nebyl jistý.






Tak ještě jedna na dobrou noc. 😏😏😏😏😏

Přeji krásné sny a ještě lepší ráno. 😍😍😘❤

𝐌𝐲𝐬𝐭𝐢𝐟𝐢𝐜𝐚𝐭𝐢𝐨𝐧 (𝐓𝐚𝐞𝐤𝐨𝐨𝐤, 𝐕𝐤𝐨𝐨𝐤 𝐬𝐭𝐨𝐫𝐲)Kde žijí příběhy. Začni objevovat