Všechno je možné

Noční návštěva

Berlín se zastavil těsně přede mnou. Neřekl ani slovo a zatlačil mě zpátky do pokoje. Dlouze se rozhlédl po mých věcech a nakonec jeho zrak spočinul na nedopité láhvi whiskey. „Nalij mi." Poručil si a posadil se na okraj postele. Mlčky jsem vzala dvě sklenice a nalila do nich whiskey. Jednu z nich jsem podala Berlínovi. „To tam budeš jenom tak stát? Pojď se posadit ke mně." Řekl až neuvěřitelně mile.

Nevím, jestli to byly ty předchozí panáky, anebo čistě zvědavost, ale posadila jsem se na postel vedle něj.

„Jak to, že jsi ještě vzhůru?" zeptala jsem se.

„Někdo dělal kravál na celý dům." Usmál se.

Začervenala jsem se."Promiň. Nechaly jsme se trochu unést. A ta whiskey je taky docela síla." Na ex jsem zhltla zbytek pití ve sklenici.

Berlín seděl a díval se mi do očí. Nemohla jsem od něj odtrhnout pohled. Přiložil mi ruku na tvář a přitáhl si mě blíž k sobě. „Krásně voníš." Zabořil mi hlavu do vlasů a moje tělo zalil teplý proud.

Byla jsem naprosto překvapená a zároveň jsem nechtěla ucuknout. Snad tím vším alkoholem. Berlín odklonil svou hlavu zase zpět, dopil whiskey a vydal se ke dveřím. Než za sebou zavřel, ještě se na mě lehce ohlédl. „Možná, že nejsi úplně tak ztracený případ, jak jsem se zprvu domníval. Profesor mě musel dlouho přemlouvat, abys byla součástí týmu. Tak si to nepokaz."

Co tím zase myslel?