Nepřítel strach //LS// ✓

II.

Jenže u Louise se chumelilo. Trapněji se cítit nemohl, o tom nepochyboval. Věděl však, že čím déle bude váhat, tím více na sebe přitáhne pozornost.

Nechal Nialla, aby podržel svoji mikinu a prsty popadl cíp svého trička. Srdce mu bilo jako zvon. Co když se Niall s ním přestane bavit? Viděl mnoho chlapeckých těl, především v šatnách ve škole. Záviděl jim jejich těla. Připadal si pro sebe divný. Nerad se na sebe díval. A už vůbec nechtěl, aby jeho tělo viděl někdo jiný. Zavřel oči a přetáhl si přes hlavu své mokré tričko. Tváře mu hořely studem.

S pohledem sklopeným k zemi si od mlčícího Nialla vzal jeho mikinu a přetáhl si ji přes hlavu. Chtěl se propadnout do země. Hodně hluboko, kde by ho nikdy nikdo nenašel.

Když svůj pohled konečně zvedl, všiml si, že Niall s úsměvem na rtech rozbaluje balíček chipsů. Jakmile zaregistroval modroočkův pohled, hlavu zvedl a chlapci nabídl. Stále se usmíval. A Louisovi poskočilo srdce radostí. Neznechutil se mu. Stále se na něj usmívá. Také mu úsměv oplatil a nabral si ze sáčku pár brambůrků.

Cítil na sobě upřený pohled a když se otočil, jeho oči se setkaly se Stylesovýma. Na pár sekund si upřeně zírali do očí a Louis se snažil přijít proč na něj Styles tak zírá. Když si však uvědomil, že ho nejspíš sledoval po celou dobu, pochopil, že se mu nejspíš znechutil.

Pohlédl na Liama, který, jak zjistil, mu nevěnoval pozornost a zíral vpřed na silnici.

Zrudlý Louis se odvrátil zpět k blonďáčkovi a snažil se ignorovat pohled zelených smaragdů, který, jak se mu zdálo, provrtával do kůže. Najednou se pod jeho upřeným pohledem cítil zranitelněji, než kdy dříve. Jako by mu druhý chlapec viděl až do duše.

,,Víš," prolomil ticho znovu Niall a s očekáváním se na bruneta otočil. ,,Chtěl jsem se tě zeptat, no víš, jak budeme na tý chatce, jestli by jsi nechtěl být se mnou," zahučel blonďák. Louis poznal, že si chlapec není jistý, zda jeho prosbu přijme či ne. A poznal, že se bál odmítnutí. Stejně všem podobnou otázku nečekal. Nikdy neměl kamarády. Dnes prožil jednu z nádherných chvil, kdy si to mohl vyzkoušet a čekat, že až blonďák bude mít možnost odpojit se od něj, udělá to. On se však nyní ptal, jestli s ním chce svůj čas trávit.

Dvakrát němě otevřel ústa, avšak nebyl schopen souvisle odpovědět. ,,Nemusíš, jen jsem myslel-" ,,Rád," přerušil modrooký brunetek nesmyslné blábolení svého, může to říci? Kamaráda.

Jako kdyby si tímto přislíbili přátelství. Jako by Louis i Niall byli roky přáteli. A Niall se stal prvním cizím člověkem, se kterým si Louis uvolněně povídal. Smál se. Díky nově získanému kamarádovi mu cesta utíkala neuvěřitelně rychle. Chlapec si uvědomoval, co mu bylo nabídnuto a byl odhodlán, blonďáčka neztratit.

Zjišťoval, kolik toho s Niallem má společného. A z dvou tichých chlapců, kteří ve školních lavicích jen nehlučně sedávali, se stala ukecaná dvojka.

Autobus zastavil a oba dva přestali tlachat a raději se zahleděli z okna. Stáli na polní cestě, kousek od lesa.

,,Nás zabijou a ani na to nikdo nepřijde," zkonstatoval situaci Niall a přivřenýma očima podezřívavě pohlédl na jejich vyučující, která si z předního sedadla stoupla. Louis při chlapcových slovech vyprskl smíchy.

,,Takže jsme na místě děcka. Všichni opatrně a spořádaně vystoupíte a počkáte dole, než vám, pan řidič, otevře zavazadlový prostor. Pak se vydáme do campu. Nechci vidět žádný nepořádek po vás. Žádný hluk nechci slyšet," přejela studenty pohledem, schopným zabíjet, avšak když studentům pokynula, všichni se, hlava nehlava, mačkali do chodbiček a z autobusu ven na čerstvý vzduch.