Nepřítel strach //LS// ✓

XV.

Harryho probudili až tlumené hlasy před chatkou. Otevřel zelenkavé oči a pohled mu padl na Louise. Musel se pro sebe usmát.

Chlapec stále spal. Na tváři měl poklidný výraz, který Harry na modroočkovi viděl snad poprvé. Řasy se mu chvěly, tvář položenou na Harryho hrudi, s rukama obmotanýma kolem jeho trupu.

Ústa měl nepatrně přiotevřená, přičemž pěkně slintal a nechával tak na kudrnáčově tričku mokrý flek. Mnoho lidem by to připadalo nechutné, zelenooký však byl unešený z pohledu na to stvoření a vůbec mu to nevadilo. Naopak, připadalo mu to roztomilé.

Ve dveřích se se smíchem objevil Zayn s Liamem. Jejich oči se okamžitě střetly s Harryho.

,,Doháje," vydechl vysoký brunet a zíral na dvojici chlapců. Zayn se culil jak sluníčko, ale Harry jen zavrtěl hlavou s neidentifikovatelným výrazem v obličeji.

,,Víš že máš natrhlý obočí? A, doháje, cos to dělal?" Vydechl Liam a na Harryho přání ztlumil hlas.

Trochu ho začala pobolívat záda z neustále stejné polohy, kterou zaujímal, proto se více posunul a opřel o stěnu za sebou. Louise si přitáhl blíž.

Chlapec jen něco zamumlal ze spánku a dál objímal kudrnáče, jako nějakého plyšáka.

,,Jedu domů," povzdechl si a sledoval reakce svých dvou přátel.

,,Co se děje? Jak jedeš domů?" Zamračil se Zayn a společně s Liamem se usadil na Harryho postel.

,,Ten kretén Robertson jim zase ubližoval. Tak jsem mu to jakžtakž oplatil. Když jsme se vraceli do tábora, načapala nás Thompsonová."

,,Takže ty s Tomlinsonem jedeš dom?" Snažil se pochopit situaci černovlásek.

,,Já, Louis, Horan, Robertson a Cowell."

,,Niall? Kde vůbec je?" Zděsil se vysoký brunet s psíma očima.

,,Tiše!" Upozornil ho kudrnatý syknutím.

,,Horan spí," rukou mávl k palandě.

,,Řekls Thompsonový o Robertsonovi a Tomlinsonovi?" Zajímal se dál Zayn a sledoval stočené klubíčko modřin v Harryho náručí. Ten pouze zavrtěl hlavou.

,,A nebylo by to efektivnější? Rozhodla se to Thompsonová nějak ještě řešit, než odjezdem?" ,,Nevím, jediný co jsem se od ní dozvěděl, že to řekne našim rodičům, což je mi u prdele a pak nás pošle domů."

,,Jseš si vědom toho, že by vás klidně nechala vyloučit? Hazzy, děláš chybu, měl bys to-" ,,Zee, já mám taky mozek a dokážu ho používat, ok? Nemusíš si furt hrát na chytrýho." Zayn se jeho slovy zřejmě urazil a s odfrknutím se začal věnovat mobilu.

,,Myslím, že má Zayn pravdu kámo," povzdechl si Liam.

,,Hele, já ho ochráním, dobře? Nemusíte to řešit." ,,To je od tebe pěkný, ale jak chceš Tomlinsona ochránit, když jsi sám?" Stál si za svým Liam.

,,Už jsem to jednou zvládl, nevidím důvod, proč bych neměl znovu-" zmlkl, když si všiml, že Louisův dech není klidný. Už se nejspíše probudil.

Louise doopravdy rozčilené hlasy probudily. Chvíli mu trvalo uvědomění si, kde usnul. A ke komu se nyní lepí jako klíště.

V duchu začal proklínat své tváře. Doopravdy nesnášel, jak při každé možné situaci, rudl. Nikdo koho znal, na to tak moc, jako on sám, netrpěl. Dokonce ani jeho sestřičky s tím neměly problémy.

Jen on. Další bod proč se nenáviděl.

Doufal, že si toho Harry nevšiml. Když však konečně otevřel ospalé oči, pohledem se střetl s Harryho. Usmíval se na něj. Na tvářích ďolíčky.