Za okny pokoje panovala tma, avšak ani jeden z jeho obyvatelů ji pořádně nezaregistroval, protože v místnosti, díky zhaslému světlu a díky zataženým žaluziím, panovala už tak hluboká tma.
Jejím jediným narušitelem byla obrazovka nového laptopu na madraci dost prostorné postele.
Louis nepatrně nadskočil leknutím, když se dveře otevřely a do pokoje vstoupil, i se světlem z chodby a i s miskou čerstvě přidělaného, slaného popcornu, malý blonďák ve vytahaných pižmových kalhotech a tričku.
Když zachytil Louisovo cuknutí, musel se ušklíbnout a vyplázl na něj hravě jazyk.
,,Co ti tak trvalo?" Usmál se brunetek a bráníce vypůjčenou, nyní pouze jeho peřinu, v níž byl od hlavy k patě zachumlán, před Niallem, který jakmile bezpečně odložil misku, se Louisovi peřinu pokusil strhnout.
,,Moje peřina!" Vyjekl a pevněji ji sevřel v pěstích, aby ji chlapec jen tak zadarmo nedostal.
,,Co mi trvalo? Ten popcorn jsem ohříval s mateřskou láskou LouLou," vzdal to blonďáček a i s miskou vylezl na postel, oči upírajíce na obrazovku, kde momentálně zombie požírala křičící dívku.
Hypnotizovaně, stále s očima upnutýma k filmu, rukou zašátral po popcornu a plnou hrst si strčil do úst.
,,Nechoď tam Nicol," upozornil další hrdinku a znovu si zacpal ústa.
Následovala, pro Louisův žaludek, moc silná scéna, po níž chlapec vystrašeně a znechuceně odvrátil tvář.
,,Já ti to říkal," zamumlal Niall s plnými ústy a misku nabídl i brunetkovi.
Louis opatrně zkontroloval její obsah, aby z ní nevytáhl nějaké orgány, které zombie z pohledné plavovlásky vytahala, než si, napodobujíce Nialla, ústa popcornem zacpal.
,,Po kolikáté to vidíš?" Odvrátil Louis znovu zrak na nechutnou scénou. Doteď byl film pro Louise snesitelný, ale tyto záběry fakt vidět nepotřeboval.
Niall nezaujatě pokrčil rameny.
,,Pětkrát? Možná..." zamyslel se a podrbal na zátylku.
,,Víš kam máš zvracet, doufám," uchechtl se, když konečně věnoval pozornost Louisově zelené tváři.
,,Nebudu zvracet. Jen si stále nejsem jistý, zda je moje duševní rozpoložení tak zkažený, abych musel toto vidět."
Niall se uchechtl a ledabyle přehodil levačku přes Louisova ramena.
,,Jseš mým kamarádem blázne. Nevinnost jsi ztratil toho dne, kdy jsem si k tobě přisedl," zasmál se.
Louis si v duchu párkrát přehrál Niallova slova a neubránil se širokému, šťastnému úsměvu. Niall byl nejlepší člověk na světě. Dokázal by se ohledně toho úplně se všemi pohádat. Vyhrál by.
,,Ty jsi takový chodící, roztomilý plyšáček, který však za zády vraždí. Nejdřív si najde kořist a pak ji bez lítosti sežere," snažil se Louis Nialla jakkoli k něčemu přirovnat.
,,Jo a kořistí mi je," nabral do rukou hrst popcornu a s následujícími slovy si jej strčil do úst, ,,popcorn."
Louis zaslechl, jak jeho mobil na Niallově nočním stolku oznámil nově příchozí zprávu.
Zlenivěle se protáhl a, i přes svoji nechuť, se nepatrně ze svého peřinového doupěte, které měl celé vyhřáté vlastní tělesnou teplotou, odtáhl, aby více dosáhl na mobil.
Neznámé číslo.
Louis neměl momentálně náladu řešit, kdo mu co píše. Pokud to nebyla mamka. Nejspíš mu psal operátor.

ČTEŠ
Nepřítel strach //LS// ✓
FanfictionJeho největším nepřítelem byl strach. Strach jen donutil dělat chyby, které nakonec měnily jeho osobnost k horšímu. Louis však dostal příležitost, zlepšit svůj život. Dostal možnost najít si přátele a on se jí chytil jako tonoucí stébla trávy. Jeh...