Sibling love [ZPOMALENO]

Havran mezi labutěmi

Asi jsem usnula, protože mě vzbudil nepříjemný hlas. "Vstávej černovlásko!" říkal hlas a něco mě koplo do zadku, že jsem spadla z postele. Sesbírala jsem a ohnala: "Kterej idiot?! Kdo má místo mozku květák?!" Předemnou stála žena. Vypadala, že jí bude tak dvacet a netvářila se moc příjemně. Modré vlasy a fialové oči, červené oblečení značíčí vysoké postavení. "Važ slova, nebo bude květák z tebe!" řekla a sedla si na druhou postel v pokoji, které jsem si ani nevšimla. "Ehm ... a ty seš kdo?" řekla jsem a sedla si na svojí postel. Postavila se a hrdě řekla: "Mira Ernesto, exocista druhé třídy s hodností B!" Čuměla jsem na ní jak na zjevení. "Hmm ... já jsem Asuka. Ráda tě poznávám. A co děláš v mém pokoji, Miro?" řekla jsem. "Asi jsem tvůj strážce a učitel, ty hloupá!" křikla. Pochopila jsem, že tohle nebude fungovat. Lehla jsem si zpátky na postel a ignorovala cokoliv řekla. Najednou se, ale ozval známý mužský hlas. Otočila jsem se a posadila. Stál tam Soro a na něj se nenápadně lepila Mira. "Není zrovna nejlepší mě ignorovat a se mnou i Sora." řekla Mira. "A co já s tim?!" řekla jsem drze. "Co si o sobě myslíš ty ---" vyjela po mě Mira, ale Soro ji zastavil. "Miro! Nech ji!" Soro ke mě přišel a s úsměvem řekl: "Nepůjdeme se projít? Vysvětlím ti co je zač." Nabídl mi ruku, tak jsem ji přijala a postavila se. Nešlo si nevšimnou Miri a jejího žárlivě-překvapeného výrazu. Soro mě držel za ruku a vedl neznámo kam. Každý se za námi otáčel a dívky mě zabíjely pohledem. Evidentně má Soro hodně nápadnic. Aby ne, když je hezký a ke všemu i nejsilnější exorcista. "Zavři oči." řekl Soro. Zavřela jsem oči a nechala se véds. "Můžeš" zašeptal mi. Otevřela jsem oči. Předemnou se rozléhal ráj. Všude překrásně rozkvetlé sakury a vítr pohrávající si s lístky co už opadaly. "Je to krása, že?" řekl Soro. "Jo, to je .." řekla jsem tiše. "Miri si nevšímej. Ona je taková ... zvláštní ... Jenže nikoho jiného jako hodnotného exorcistu jsem nenašel, takže ... to budeš muset vydržet, jestli chceš vystoupat na vrchol a převzat moje místo." řekl Soro. "Já mám vysoké cíle a spoustu řečí ... ale už nemám na to je uskutečnit, takže se bát nemusíš." řekla jsem upřímě a odešla.

Konečně jsem měl odpoledne, bez otravných démonů. Šel jsem do knihovny a vzal jsem si již rozečtenou knihu. Uvelebil jsem se v křesle před krbem a začetl jsem se do příběhu. Když mi chybělo pár stránek do konce, někdo zaklepal na dveře. " Kdo to sakra je?" Pomyslel jsem si. Šel jsem otevřít, byla tam ta dívka z dopoledne. " Co tu chceš?" Byl jsem nevrlý. Všiml jsem si že, už je večer. "Shana mě posílá, prý se mám ubytovat." Řekla to tak otráveně. Pokynul jsem rukou, aby šla dál. Hodila po mně svůj plášť. Představil jsem se. " Jsem Seiko a tvé jméno?" Konečně jsem ji uviděl do obličeje, měla červené oči a dlouhé tmavě hnědé vlasy. " Jsem Yokine, ale říkej mi Yoki." "Nevypadáš, jako sestra Shany." Vešla do knihovny." Taky že nejsem, ale když mé rodiče zabili démoni, ona se jako jediná slitovala. Přemluvila svého otce, prý chtěla sestru, nevěděla že jsem byla dcerou exorcistů." Byl jsem překvapený, následoval jsem ji do knihovny. Sedla si na koberec před krb. Já si sedl na gauč. " Ty jsi vážně dcera exorcistů? Tak jak to, že jsi démon?" Otočila se na mě. " Dřív jsem měla problémy, ale už se to ustálilo. Navíc na mé osmnácté narozeniny jsem se měla vdát za jednoho šlechtice, myslím že mu říkali Soro?Ale teď už dost o mně, co ty?" Usmál jsem se. " Moc toho není, se sestrou jsme siroty, když vyhořel sirotčinec, tak jsem se rozhodl, že se o nás postarám sám. Ale už je pozdě, ukážu ti pokoj." " Hm. Dík, ale ten si chci vybrat sama." Energeticky se zvedla a vyběhla do prvního patra, vybrala si sestřin pokoj. ... Chtěl jsem ji v tom zarazit, ale už byla vevnitř. Opřel jsem se o zábradlí a podíval se na lustr, zhluboka jsem se nadechl a vydechl, lustr se začal houpat. Překvapeně jsem se na to podíval a dál jsem tomu nevěnoval pozornost. " Dobře, zabydli se, kdy by jsi něco potřebovala, tak jsem vedle." Zavřel jsem za sebou dveře a a šel k sobě, lehl jsem si na postel a přemýšlel jsem nad tím, co mi řekla. Avšak moje poslední myšlenka patřila sestřičce. " Snad se má dobře a doufám, že ji ten šmejd nic neudělá."

Obrázek - Mira